Článek
Ostré světlo v americkém Hartfordu bliká a chladný kov elektrod se dotýká spánků ženy, kterou šéf studia 20th Century Fox Darryl F. Zanuck prohlašuje za nefalšovaně nejkrásnější ženu v historii kinematografie. Gene Tierney (1920 – 1991), zářící hvězda stříbrného plátna, leží bezmocně na lůžku.
Netuší, že cena za hollywoodský triumf bude vykoupena ztrátou vlastní identity. Mrazivé bzučení transformátoru ohlašuje další proceduru, vyhánějící démony z její unavené mysli. Nárazový odběr obrovského množství energie v té vteřině přetěžuje síť sanatoria a žárovky kolem pohasínají a rozsvěcují se v rytmu elektřiny, pronikající do hlavy zbožňované herečky.
Je to opravdu tak. Když ve čtyřiadvaceti exceluje v mysteriózním filmu noir Laura (1944), stává se Gene Tierney zosobněním elegance a osudové přitažlivosti. Pod nánosem líčidel a luxusních šatů od manžela Olega Cassiniho (1913 – 2006) se však skrývá hluboké lidské utrpení, směřující k drastické psychiatrické léčbě.
Mocní muži nabízejí náruč i zradu
Navenek dokonalý milostný život obletované divy doprovází série fatálních zklamání a zákazů. První manžel, legendární módní návrhář Oleg Cassini (1913 – 2006), dává Gene sice dvě dcery, ale manželství končí rozvodem. Cassini později paradoxně vytváří ikonický šatník pro budoucí první dámu Jacqueline Kennedy (1929 – 1994). Právě ona se stává její sokyní v lásce.
V roce 1946 totiž Gene podléhá intenzivnímu, tajnému milostnému vzplanutí s budoucím americkým prezidentem Johnem F. Kennedym (1917 – 1963). Mladý politik ale dává přednost kariéře a tlaku vlivné rodiny. „Naše společná budoucnost je nemožná, mé politické ambice mi nedovolují vzít si rozvedenou ženu,“ oznamuje chladně Gene, čímž uštědří její křehké psychice těžkou ránu.
Klan Khanů zakáže svatbu
Další šance na pohádkový život končí u orientální aristokracie. Krásná herečka nachází útočiště v náruči pákistánsko-indického prince Alyho Khana (1911 – 1960). Pár plánuje svatbu, jenže jeho otec, Aga Khan III. (1877 – 1957) – pohádkově bohatý duchovní vůdce ismailitských muslimů, pocházející z Indie –, sňatek s hollywoodskou hvězdou bez milosti zakáže: „Tento sňatek je absolutně nepřijatelný pro náš rod i reprezentaci našeho lidu.“ Princ otce poslechne a nešťastnou Gene opouští. Je to další z řady milostných karambolů – teprve nedávno prošel bouřlivým rozvodem s její filmovou kolegyní Ritou Hayworth.
Jedinou skutečnou oporou v dobách nejtěžších se paradoxně stává výstřední miliardář Howard Hughes (1905 – 1976). Sice se ji marně pokouší svést, ale po odmítnutí zůstává věrným přítelem. Když se dozvídá o tragickém postižení její dcery, osobně bez váhání platí astronomické lékařské účty: „Neboj se o peníze, Gene. Zatáhnu veškerou péči a nejlepší specialisty, kteří existují.“ Skutečný klid a bezpečí nachází Gene až v roce 1960 po boku druhého manžela, ropného magnáta W. Howarda Leeho (1908 – 1981).
Andělská tvář skrývá soukromé peklo
Vše začíná jednou jedinou schůzkou, která zničí její rodinné štěstí. Během těhotenství v roce 1943 navštěvuje vojenský klub Hollywood Canteen v americkém Los Angeles, kde potkává fanynku. Ta kvůli slavné herečce porušuje přísnou karanténu zarděnek. Následky jsou fatální. Dcera Daria přichází na svět předčasně, hluchá, slepá a s těžkým mentálním postižením.
Gene se až po letech od stejné ženy dozvídá nelítostnou pravdu: „Tehdy v klubu jsem měla zarděnky a utekla z karantény, jen abych vás mohla potkat!“ Její psychika dostává ránu, z níž se už nikdy plně nevzpamatuje. Tento tragický moment mimochodem inspiruje spisovatelku Agathu Christie (1890 – 1976) k sepsání slavné detektivky Prasklé zrcadlo.
Osobní krizi navíc prohloubí krutá zrada vlastního otce. Tomu sice plně důvěřuje, jenže on spravuje její finance prostřednictvím rodinné firmy tak nešťastně, že dceřiny astronomické výdělky tajně zpronevěřuje na pokrytí vlastních dluhů. Gene zjišťuje, že přichází o miliony dolarů a zůstává citově i finančně zcela na dně.
Spánky projíždějí stovky voltů
Hluboké deprese a manické stavy postupně paralyzují její schopnost hrát. Na natáčení filmu The Left Hand of God (1955) si jejích výpadků paměti a podivného chování všímá i slavný kolega Humphrey Bogart (1899 – 1957), jehož sestra trpí podobnou duševní chorobou. Poskytuje jí oporu a naléhavě doporučuje odbornou pomoc: „Rozumím tomu, čím procházíš, Gene. Moje sestra má stejné trápení. Musíš zvolnit a vyhledat doktory, než tě to úplně zničí.“
Gene následně dobrovolně překročí práh psychiatrické kliniky, kde se ale okamžitě stává vězněm tehdejších brutálních medicínských metod. Doktoři zde ordinují tehdy populární elektrokonvulzivní terapii. Během hospitalizací podstupuje celkem 27 brutálních elektrošoků.
„Léčba“ sice tlumí nejhorší záchvaty, ale daň je příliš vysoká. Proud jí nevratně maže podstatnou část vzpomínek a ničí schopnost učit se nové texty. Pro herečku to znamená absolutní profesní rozsudek smrti.
Římsa čtrnáctého patra láká do temnoty
Zoufalství vrcholí v prosinci 1957. Gene, zničená agresivní terapií a samotou, stoupá na úzkou římsu bytu své matky ve 14. patře luxusního mrakodrapu na Manhattanu v New Yorku. Dívá se dolů na chladný beton a dlouhé minuty zvažuje definitivní konec. Zásah rodiny a policie jí v poslední vteřině zachraňují život.
Po tomto incidentu nastupuje na prestižní Menningerovu kliniku v Kansasu, kde lékaři konečně volí humánnější přístup. Součástí její rehabilitace se stává i neobvyklá terapie realitou. Slavná diva utíká z léčebny a pod falešným jménem začíná pracovat jako obyčejná prodavačka v místním obchodě s oděvy. Když ji udivení zákazníci poznávají a ptají se, zda je to skutečně ta slavná Laura z filmových plakátů, Gene jen tiše odpovídá: „Není to pravda, pletete si mě s někým jiným.“ Právě za pultem, daleko od reflektorů, nachází ztracenou rovnováhu.
Křehká ikona poráží tabu
Celkem za svou kariéru natočí 38 celovečerních filmů. Svou jedinou nominaci na Oscara získává za roli chladnokrevné Ellen v dramatu Smrtelný hřích (1945), kde paradoxně hraje ženu s patologicky narušenou psychikou. Největší životní vítězství však Gene Tierney vybojovává mimo filmový plac. V roce 1979 vydává upřímnou autobiografii Self-Portrait, ve které bez obalu popisuje své duševní strádání.
Stává se jednou z vůbec prvních velkých hollywoodských celebrit, které otevřeně prolamují tabu kolem mentálního zdraví a veřejně kritizují zneužívání elektrošoků v psychiatrických léčebnách. Svá pozdní léta prožívá v klidu po boku druhého manžela, ropného magnáta W. Howarda Leeho (1908 – 1981).
Letos, kdy si připomínáme 35 let od chvíle, kdy tato ikona navždy opustila svět, její osud dál fascinuje. Gene Tierney umírá v roce 1991 na rozedmu plic, ale její odkaz zůstává dál hluboce živý. Představuje memento neobyčejně silné ženy, která dokázala překonat nejtěžší životní zkoušky a z úplné temnoty se vrátit zpět do života.
