Článek
Šizunkové, řezník i hospodský, kteří okrádají, jak se dá. A co když se jim dostane do rukou láhev s kouzelným džinem, co dokáže splnit každé přání? To se naplno ukážou povahy a pořádná hamižnost. Otakar Brousek ml. (68), přezdívaný Ťulda, jedna z hlavních postav komedie Hop – a je tu lidoop, s nímž jsme si o ní povídali, by pro sebe nic nechtěl. I když přání vyslovil…
Námět snímku, co měl premiéru v únoru 1978, pochází z pera známého scenáristy Miloše Macourka (např. seriály Arabela, Mach a Šebestová, Létající Čestmír nebo filmy Pane, vy jste vdova!, Dívka na koštěti, Šest medvědů s Cibulkou, Jak utopit dr. Mráčka, Což takhle dát si špenát). Pohádkovou satiru natáčel režisér Milan Muchna a nadpřirozenou postavu ducha z láhve hrál Josef Kemr.
Ten se dostává do rukou řezníka Turečka (Josef Vinklář), který si hned pořizuje drahá auta, zařízení domu a také se pomocí džina mstí tomu, kdo mu nesedí. Promění ho v šimpanze. O nic lépe se nechová hostinský Merta (Josef Somr). Končí ale jako primát. Jak se s tím vším vyrovná postava z arabské mytologie, uvidíme na Televizi Seznam ve čtvrtek 24. července ve 20.10.
Drsní šimpanzi
Viktora, nic netušícího syna nepoctivého hospodského Merty, který starou láhev džinu koupil od rybáře, představuje Otakar Brousek ml. (68). Říkalo se, že právě on při filmování s opičáky docela vycházel. Televizi Seznam zajímalo, jak to vlastně bylo.
„To je skoro padesát let, už si nic nepamatuju,“ směje se. „Vycházel, nevycházel, oni jsou divocí. My natáčeli hlavně v Českém Krumlově, ale i jeden den v Hradci Králové v zoologické zahradě, kde žili. Byl tam šimpanz, který chodil ke mně ve své kleci, a já se pak od ošetřovatele dověděl, že platil za šéfa té tlupy. Jenže půl roku předtím přivezli nějakého jiného a kluci si to rozdali,“ vzpomíná.
„Tenhle byl sesazen z trůnu a jako by ho částečně vyloučili z tlupy. Takže chodil za lidmi, aby měl nějaké kamarády,“ vzpomíná na natáčení, které probíhalo v letech 1976–1977. „Šimpanzi jsou drsní, vypadají mírumilovně, ale dokážou být hodně tvrdí. Viděl jsem, když dostávali žrádlo, že to byl docela masakr.“
Kombajn ano, koně ne
Coby mladík, kterému táhlo na dvacet, řídil v komedii Jawu 350. „I když jsem na ni neměl řidičák! Já nevím, proč mě český film pasoval na motocyklistu. V Údolí krásných žab (1973) jsem taky jezdil na motorce. Prostě mi ji ze štábu vnutili. Já na ní přitom potom nejezdil, začal jsem až ve 48 letech, kdy jsem si konečně udělal řidičák na velkou,“ vypráví herec.
„Neměl jsem k nim ani vztah. Až po letech mě Dalibor Gondík vzal v Americe na Route 66 a tam jsem se do nich zamiloval. Člověk jezdí po těch krásných silnicích bez děr… Tam jsem projel 2000 kilometrů na harleyi. Po návratu jsem si udělal řidičák a začal jsem jezdit.“
Dětství má spojené s tatínkem, hercem Otakarem Brouskem, náruživým řidičem, a s vůní benzínu. Možná i proto mu rychlá kola nedělají problém…
„Co má motor, to ovládám. Když se mě v seriálu zeptali, jestli umím jezdit s kombajnem, odpověděl jsem: Já nevím. Tak mě do něho posadili a já to uměl. S traktorem, s náklaďákem, je mi to jedno. Ale koně ne, ten ví, že jsem úplnej trouba, a dělá si, co chce.“
Přání, co se těžko splní
Ve filmu Hop – a je tu lidoop hraje důležitou roli džin. Co by si přál od této kouzelné postavy?
„Já všechno mám, nic nepotřebuju. Ale jo, přál bych si, aby starci, co nám vládnou na téhle planetě, od Putina přes Trumpa, který si hrajou na svým písečku, nekoukaj okolo, protože je jim to jedno, tak aby nám nevládli. Aby nám vládly nějaký rozumný bytosti. Denně slyšíme, co udělal tenhle a tamten. Mě to nezajímá, co udělali, já nechci, aby mi zasahovali do života! Já tu chci normálně žít, nikoho neotravuju, nejsem protivnej. Chci, abych o nich neslyšel. Je hrozný, jak se to na nás furt řítí. To by bylo nejkrásnější na světě! Nevím, jestli by to džin zvládnul…,“ svěřil se Televizi Seznam herec Otakar Brousek.
