Článek
Krásnou, nesmírně talentovanou a oblíbenou herečku našli před 20 roky, 14. června 2005, bez známek života v jejím bytě v pražské Karlově ulici. Bylo jí teprve 53, posledních osm let po smrti manžela ale divákům i někdejším kolegům postupně zmizela z očí.
Posléze se zjistilo, že Eva Jakoubková zemřela o celých čtrnáct dnů dříve. Její životní styl se dal označit za sebevražedný, a platilo to i po celou dobu manželství se zpěvákem Petrem Novákem (†51), s jehož skonem se nedokázala smířit.
Před smrtí se prakticky zabarikádovala ve svém bytě, vycházela jen do blízké restaurace. Tam se kolem ní motaly nejrůznější existence, které se ji pokoušely hlavně pumpnout o peníze. A ona se nechala, půjčovala jim, protože byla jednak dobrá duše, a kromě toho si často půjčovala sama. Soucítila tedy se všemi, komu se nedostávalo peněz – hlavně na další sklenku.
Všechno si ale pečlivě zapisovala do sešitku. A ten se v bytě po její smrti nenašel. Dodnes tak není úplně jasné, jestli herečce k odchodu z tohoto světa nepomohl některý z jejích dlužníků. Za oficiální příčinu úmrtí bylo nicméně označeno celkové vyčerpání organismu. Podobně, jako před časem u Petra Nováka.
Vyznal jí lásku na koncertě
S ním se seznámila v roce 1982. Když zpěvák jednou seděl v restauraci s hercem Iljou Rackem (†88), mimochodem jedním z Eviných bývalých partnerů, a za nimi přicházela Jakoubková, Petr se do ní na první pohled zamiloval. Nazval ji neuvěřitelně krásnou ženskou a poprvé Jakoubkové vyznal lásku na koncertě. A to i přes to, že na něj nedorazila včas. „Promiňte, ale od této chvíle zpívám jen pro dívku, která právě přišla, protože ji miluju,“ řekl všem v sále.
O dva roky později se konala svatba. Zelenooká kráska v té době natáčela seriál Synové a dcery Jakuba skláře. Sama si ušila svatební šaty. Sice se před oddávajícím nedohodli na užívání společného příjmení, společného koníčka ale už v té době měli: bylo jím pití. Po hospodách trávili před svatbou i po ní spoustu času a u sodovky rozhodně nevysedávali.
Dalo by se říci, že se Eva Petrovi přizpůsobila. Kolegové a kolegyně z pražského Činoherního klubu, kde zažívala své nejlepší herecké časy, ale poukazovali na to, že měla k alkoholu kladný vztah dávno před svatbou. Kolegyně Jana Břežková (81) o ní dokonce deníku Blesk prozradila, že měla přímo v divadle schovanou lahev vodky a v kabelce nosila prášky. Aby mohla fungovat, tak oboje kombinovala.
Sokolovskému podlehla, Kopeckému odolala
Eva Jakoubková se narodila 8. února 1952 v Ostravě-Zábřehu. Nikdy ji nenapadlo, že by se mohla věnovat čemukoli jinému než herectví, a tak se proti vůli rodičů přihlásila na brněnskou konzervatoř. Uspěla a po škole pokračovala na DAMU. Na zkoušky studentku připravoval Stanislav Zindulka (†86), jeden z řady mužů vesměs starších než ona, kteří propadli jejímu kouzlu. Říkal o ní, že měla křišťálově čistou povahu a podobala se orosené pavučině.
Už jako malá holčička měla s muži komplikovaný vztah. Zejména kvůli otci, kterého poznala až několik let po narození. Vrátil se z komunistického vězení, pro dcerku ale byl naprosto cizím člověkem, ke kterému si nikdy nevytvořila silnější citové pouto. Jakousi „kotvou“ pro ni bylo loutkové divadlo, které dostala k Vánocům. Improvizovala, hrála a snažila se prchnout ze světa, kterému nerozuměla a on nerozuměl jí.
Svým způsobem ale vždycky hledala mužský vzor, druhého „otce“. Snad proto si většinou vybírala starší partnery. Na DAMU začala chodit a později i žít s o dvacet sedm let starším režisérem Evženem Sokolovským, který dal partnerce šanci v seriálu Inženýrská odysea.
Sice ji pak obsadil i do Muže na radnici, to ale nebyla zrovna výhra. Navíc se o ní začalo říkat, že role dostává v lepším případě z protekce. Neomalenější kolegové používali rovnou slovní spojení „přes postel“. Sokolovský na ni prý byl navíc velmi hrubý, často se hádali, a také Evu citově vydíral. Když už sebrala všechnu odvahu a chtěla se s ním rozejít, vyhrožoval sebevraždou, a dokonce i tím, že sprovodí ze světa oba, uvádí web Vlasta.cz.
Po Sokolovském Jakoubková potkala Ilju Racka a hluboce se zamilovala, ani to ale nevyšlo. Neuspěli naopak takoví vyhlášení milovníci, jako byl třeba Miloš Kopecký. Svou osudovou lásku, Petra Nováka, potkala až po třicítce.
Hospoda jako obývák
Všední den úspěšného muzikanta s řadou hitů, jako byl Náhrobní kámen, popisoval kolega Karel Kahovec takto: „Jeho první kroky po probuzení zpravidla vedly do hospody, kde trávil celý den. Ta hospoda byla takový jeho obývák. Přišel tam v půl jedenácté, sedl si, vzal si noviny, malé pivo, pak mávl rukou, na stole se objevilo šampáňo a už to jelo.“
Podnik považoval za svůj natolik, že sem z domova přinesl i ceny, které nashromáždil během hudební kariéry.
Zatímco kapela si na koncertní šňůře dávala k snídani hemenex, on si poručil dvě vodky. K večeři mu prý stačila krabička sardinek. Při výšce 190 centimetrů vážil plus mínus 60 kilo. „V hospodě si ke guláši objednal dva knedlíky. Zápolil s nimi dvě a půl hodiny, ale stačil mezitím vypít čtrnáct piv,“ líčil později bubeník Olympiku a výtvarník Jan Antonín Pacák (†65).
Rozvod kvůli bytu
Držet s ním krok ostatní muzikanti nedokázali a ani nechtěli. Manželka to dokázala. A to i když se po třech letech rozvedli. Bylo to ovšem jen na oko, kvůli úřadům. Oba totiž vlastnili byty v centru Prahy, tehdy ale platilo, že manželé smějí mít jen jeden byt. I po rozvodu pak spolu žili dál a životní styl rozhodně nezměnili.
Dokonce občas plánovali, že by se vlastně klidně mohli zase vzít. Dokonce už prý byli domluveni na tom, že další svatba bude v roce 1997. Tu už ale nestihli. Petr předčasně zemřel.
Zatímco on alkoholu holdoval až do své brzké smrti, ona krátce abstinovala: To když sama sebe přesvědčila, že trpí rakovinou. Strach z vážné nemoci Jakoubkovou na chvíli přiměl s pitím přestat, jakmile však obavy pominuly, spadla do závislosti znovu. Přispěl k tomu odchod z Činoherního klubu, kde začala platit za nespolehlivou a dostávala čím dál méně příležitostí. „Ona tím herectvím žila. Najednou nevěděla, čeho se má chopit. Tak zase začala pít,“ vzpomínal textař Pavel Vrba (†73).
Jak těžké byly pro její křehkou duši každodenní střety s realitou dokládá třeba historka z natáčení seriálu Synové a dcery Jakuba skláře, v němž dostala roli Terezky Herálcové Cirklové. Hned v prvním díle musela několikrát opakovat záběr, v němž vchází do sklárny a má pozdravit „Dobrej večír“. Pokaždé jí z toho ale vyšlo spisovné Dobrý večer…
Zatímco osud spolu manželé sdíleli, společný náhrobní kámen nemají. Petr Novák je pochován na pražském Vinohradském hřbitově, ostatky Evy Jakoubkové jsou uloženy na místním hřbitově v Dolních Kounicích.