Článek
Filmoví ani televizní tvůrci se bez něj neobešli. „Hauptku“ mu sice nenabídli nikdy, při obsazování epizodních rolí jim ale jeho tvář a hlas naskakovaly mezi prvními. Takže ho známe ze Švejka, Adély, co ještě nevečeřela, nebo třeba Upíra z Feratu.
Když ale Milan Mach v polovině 90. let náhle skonal, nevysloužil si tím víc mediálního zájmu, než vyjadřuje tahle stručná a ve všech historických pramenech neustále opakovaná formulace: „Zemřel náhle během dovolené 20. května 1995 na španělském ostrově Mallorca ve věku šedesáti devíti let.“ Novináři zkrátka tehdy ještě nebyli tolik navyklí pídit se po detailech, jakkoli mohly být zajímavé a zvýšit čtenost jejich příspěvků. A sociální sítě neexistovaly… Musíme se tedy spokojit s tím, co o muži, který se narodil před 100 lety, 5. ledna 1926, víme s určitostí.
Ve Švejkovi hrál dvě role
Milan Mach pocházel z jihočeské Žirovnice, kde jeho otec pracoval jako knihovník. Od dětství hrál s místními ochotníky, mezi nimiž byl mimo jiné otec herečky Ivy Janžurové a zároveň místní učitel. Po druhé světové válce vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci a po maturitě odehrál jednu sezónu ve Vesnickém divadle.
Pak nastoupil na pražskou DAMU, kde absolvoval studium herectví. Ještě jako student se také poprvé objevil před kamerou v roličce dělníka v budovatelském dramatu Velká příležitost. Následovaly další epizodky, třeba v životopisném snímku Mikoláš Aleš nebo kostýmní veselohře Divotvorný klobouk.
Ve filmovém zpracování švejkovské látky se objevil hned dvakrát – jako voják v komedii Dobrý voják Švejk (1956) a důstojník v pokračování Poslušně hlásím (1957). Zahrál si také v satirické komedii Tři přání (1958) a ve filmu Hlavní výhra (1959). V 60. letech se objevil jako policista v oceňovaném dramatu …a pátý jezdec je Strach (1964), jako prodavač koberců ve filmu Čintamani & podvodník (1964), nebo jako příslušník VB v civilu v hudební komedii Dáma na kolejích (1966).
Později si zahrál v populárních komediích Adéla ještě nevečeřela (1977) jako bachař a strážník, Já už budu hodný, dědečku! (1978) jako televizní moderátor, a v sci-fi hororu Upír z Feratu (1981) jako komentátor. Jeho poslední filmové role byly spojeny s televizní seriálovou tvorbou, například v seriálech Malý pitaval z velkého města (1986), Dobrodružství kriminalistiky (1989) a Přísahám a slibuji (1991).
Okolnosti smrti zůstávají neznámé
Do 80. let hrál v pražském Národním divadle, Divadle E. F. Buriana, Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, Divadle na Vinohradech a také v Krajském divadle v Příbrami. Objevoval se i ve slovenských filmech – třeba v životopisném dramatu o Ivanu Hálkovi (synu básníka Vítězslava Hálka) z roku 1980 Živá voda.
Množství příležitostí dostával v televizních inscenacích, pohádkách a seriálech. K posledním, které natáčel, patřilo Dobrodružství kriminalistiky. Dabingoví režiséři ho doslova milovali. Jeho hlasem mluvil k českým divákům například francouzský herec Philippe Noiret.
Jeho kultivovaný hlasový projev předurčoval Milana Macha také k časté spolupráci s rozhlasem, kde našel podstatně větší prostor než v divadle nebo filmu. Uváděl (tehdy se ještě říkalo konferoval) i zábavné pořady, vystupoval také například s Felixem Holzmannem.
A pak vyrazil na dovolenou, z níž se už neměl vrátit. Co přesně se tehdy na Mallorce odehrálo, to zřejmě nezjistíme. Milanu Machovi ale můžeme i tak věnovat vzpomínku třeba při sledování některého z filmů pro pamětníky.
