Článek
Jeho herectví vykazovalo znaky geniality. Uměl být civilní i expresivní. Jen si vzpomeňte, jak Jana Hlaváčová coby sestra na obvodním středisku předváděla v Básnících infarkt v jeho podání! Ano, Petr Haničinec (†77) dokázal před kamerou kolabovat velmi věrohodně.
A mistrně uměl zahrát i jiné životní situace. Snad jen postelová scéna s Jiřinou Švorcovou v Ženě za pultem byla nad jeho síly. Ne že by trpěl zrovna ostychem před něžným pohlavím. Oženil se celkem čtyřikrát, „bezpapírových“ vztahů by se taky pár našlo.
První lásku prožil už během války s židovskou dívkou a neohroženě se s ní vodil po ulici s viditelně připnutou žlutou hvězdou, přestože to bylo nebezpečné. „Byli jsme blbě odvážný,“ glosoval to později.
Přežil vlastní vnučku
S první manželkou, Štěpánkou Haničincovou (†68) rozenou Hubáčkovou, se seznámili na DAMU. Ona udělala přijímačky na herectví tajně, on utekl z domova a hrál na klavír po barech. Zamilovali se do sebe, vzali se, brzy poté se jim narodila dcera Saša – a tím idyla skončila.
„Naše partnerství bylo víc kamarádstvím než manželstvím a časem jsme se přirozeně rozešli,“ řekla týdeníku 5plus2 o vztahu s bohémem herečka, která už na fakultě začala kariéru v televizi, kam ji vzali, když sháněli neokoukané tváře.
Dcera se později provdala a odstěhovala do Vídně. Narodila se jí malá Alice, dožila se však pouhých 30 let. Nešťastně upadla na schodech a uhodila se do hlavy. V nemocnici strávila dva dny, poté podepsala revers, doma ji ale postihlo náhlé krvácení do mozku a její manžel ji už našel bez známek života. Zemřela přesně pět let po své babičce Štěpánce, dědeček Petr ji přežil o čtyři roky.
Žárlil na její úspěch
Haničincovou další manželkou se později stala Marie Kyselková (†83), princezna Lada se zlatou hvězdou na čele ze slavné pohádky. Seznámil je Petrův přítel Vladimír Menšík a zase z toho byla velká láska. Tak velká, že Marie pohádku dotočila jen tak tak: Už byla totiž těhotná.
Jejich vztah popisovala se smíchem trochu tajuplnou zkratkou: VLPPPP. „Velká láska, postel praská, porodnice pracuje!“ upřesňovala. „Připravil mě o věneček. Do té doby jsem k sobě žádného muže jako takhle fyzicky nepustila,“ popisovala pro deník Aha!
Dokázal sice dělat velká romantická gesta, při žádosti o ruku ale žádné nepředvedl. Položil před svou nastávající úřední formulář a pravil: „Jdeme na Staroměstskou radnici!“ Později na ni začal žárlit. Ne kvůli jiným mužům, ale prý pro její herecký úspěch.
„Nebral mě nikdy jako herečku, ale jako ženskou, která se mu líbí. Když jsem potom vzala roli princezny Lady, jen mávl rukou a řekl: Tak se bav! No a když potom pohádka měla obrovský úspěch, dělal, že to nevnímá,“ líčila paní Marie Blesku.
Byli spolu 15 let, narodil se jim syn Ondřej, on ale míval časté avantýry, jak se tehdy říkalo. Zkusila mu oplatit stejnou mincí, a bylo zle. Když si pak začal stále častěji „odskakovat“ k rozhlasové redaktorce Evě Kopecké, skončilo i druhé manželství.
Zlatnice a fanynka
Haničinec plynule přešel do třetího. To prý bylo hodně bouřlivé a určitě nejkratší ze všech. Byly to silné, dominantní osobnosti, které spolu nejprve prožívaly vášeň, ale brzy začaly bojovat o prostor. Hádky a střety se množily. Po pár letech se manželé rozvedli. Herec to později téměř nekomentoval.
Jeho čtvrtou ženou se stala o dvacet let mladší Radmila Pleskotová, povoláním zlatnice. Byla jeho obdivovatelkou a jednou mu do divadla poslala nadšený dopis.
Haničinec na takové vzkazy zásadně neodpovídal – tentokrát však udělal výjimku. Odepsal. Když pak hrál poblíž Liberce, kde Radka bydlela, pozval svou fanynku na kávu. A pak na další. Přerostlo to v další velkou lásku. Vzali se v roce 1985 při moravské zabijačce v Korytné a vydrželo jim to 22 let, až do konce Petrova života.
Mladý milovník na útěku z domova
Ale vraťme se na jeho začátek. Narodil se 15. září 1930 v Pardubicích do rodiny vrchního poštovního úředníka. Po absolvování obecné školy nastoupil na přání otce do Učitelského ústavu v Chrudimi, odkud později přestoupil na gymnázium do Trutnova, kam se jeho otec odstěhoval za prací. Už tehdy zjišťoval, že se líbí dívkám i ženám a učil se s tím náležitě pracovat. Jednou se prý kvůli tomu s otcem dokonce popral. Ne že by mu vyčítal randění jako takové, ale on se „vídal“ s tátovou mladší přítelkyní (!).
Tehdy také utekl z domova. Začal studovat Pražskou konzervatoř a vlivem tehdejší školské reformy dokončil studium už jako absolvent DAMU, tedy vysoké školy, podobně jako například Jana Štěpánková nebo Karel Urbánek, popisuje web Východočeského divadla Pardubice. Tam také strávil rok ve svém prvním angažmá, než se uchytil v Praze.
Jsem jen chudý herec!
Vstoupil sice do KSČ jako spousta dalších mladých lidí v poválečné euforii, pak ale stranický průkaz s díky vrátil. Po představení se prý rád zapovídal s kolegou Václavem Postráneckým na téma komunisti – a rozhodně si nebral servítky. Ve skrznaskrz profízlované zemi mu to překvapivě dlouho procházelo.
„Příslušné orgány“ proti němu dlouho nijak nezasahovaly. Byl mezi lidmi příliš populární. Vhodná příležitost se naskytla v předjaří roku 1980. Na Haničincovu chalupu v jihočeských Jamkách si došlápli kontroloři dodavatele elektřiny. Zjistili, že chalupu vytápí zdarma díky ilegálně namontovanému zařízení, které obchází elektroměr. Ve skutečnosti tuhle kutilskou úpravu zařídil předseda místního JZD, známý rodiny, ale konečně tady byla šance dostat se herci na kobylku, aniž by se zároveň stal mučedníkem.
Dostal pokutu 15 000 Kčs. Když porovnáme tehdejší a dnešní průměrné platy, odpovídá to nejméně čtvrt milionu korun. Dušoval se, že netušil, čeho se dopouští, dělal ze sebe prosťáčka a chudého herce. Dokonce se prý rozplakal, že má u sebe jen dvě stovky do výplaty, a tvrdil, že takové peníze našetří nejdřív za půl roku. Tím ale komedie skončila. Uvědomil si, že tentokrát jde do tuhého – pokud nezaplatí, hrozí mu kriminál. Peníze dal dohromady, pokutu zaplatil a pak už si dával radši pozor na ústa. Tehdejší režim si nemohl přát víc.
V polovině 90. let byl Petr Haničinec účastníkem hromadné nehody 40 automobilů na dálnici D1 u Humpolce. Utrpěl zhmoždění hrudních orgánů a těžké poškození plic, dva měsíce strávil v bezvědomí. Přidaly se ale i další zdravotní komplikace. Petr Haničinec onemocněl rakovinou tlustého střeva a 7. listopadu roku 2007 zemřel ve svém domě v Bratronicích na Kladensku.
