Článek
Existuje ošklivé podezření, že se ve Sněmovně strašně chlastá. Není tím ovšem míněn pomocný personál, který se tak obětavě stará, aby komedie a tragédie z produkce českých zákonodárců měly alespoň nějakou úroveň. Jde totiž přímo o naše volené miláčky.
Touha virtuálně uniknout z jednání Sněmovny je pochopitelná; jsou to často příšerné výlevy. Nejhorší je to k večeru. Posedáváte celý den za pouhých sto deset tisíc měsíčně (většinou více – podle dalších funkcí ve Sněmovně, náhrady nepočítaje) v té zatracené lavici a musíte nejen poslouchat sáhodlouhé žvanění, ale ještě dávat pozor, abyste ve správnou chvíli hlasovali pro předem domluvenou formulaci zákona. Kdo by odolal „veselému“ kalíšku?
Zlí jazykové ovšem tvrdí, že někteří poslanci jsou pak natolik společensky unaveni, že klidně můžou vidět dva ministry Klempíře nebo Macinky (těžko říct, co je horší). Situaci navíc komplikuje výskyt obou bratrů Okamurových. Ti se ale spolu příliš nekámoší, takže platí: „Viděti dva Okamury vedle sebe, opravdu jsem na šrot“.
Hnutí STAN proto přichází s návrhem přímého zákazu konzumace návykových látek v práci. „Poslanec při jednání Sněmovny a jejich orgánů nepožívá alkoholické nápoje a nezneužívá jiné návykové látky a pod jejich vlivem se takového jednání neúčastní,“ zní návrh na úpravu jednacího řádu.
Tohle samozřejmě nemá šanci projít. Poslanci se přece nenechají připravit o jedinou radost, kterou během nekonečných jednání mají. Rakušanova parta si ale může celou záležitost odfajfkovat a patřičně odprezentovat na „sockách“. Tím taky celý pokus o abstinenci ve Sněmovně skončí.