Kam se poděl a jak dnes vypadá instruktor „Prťka“ ze Sněženek a machrů? Má čtyři děti a šest vnoučat

V populárním filmu hrál lyžařského instruktora Vláďu Brťku. Líbil se studentkám, zatímco kluky dráždil. Takže mu komolili jméno na Prťka. Pavel Marek, starší o deset let než machři Suchánek, Kopta, Duchoslav, byl v tu dobu už ženatý a čekal prvního potomka. Super.cz zajímalo, kam se poděl, co dnes dělá a jak vypadá.

Příběh z roku 1982 o generačním střetu studentů a jejich profesorů, ústící v hořkou ztrátu iluzí na prahu dospělosti, se tehdejšímu režimu sice moc nelíbil, ale diváci si jej zamilovali. Při falešném telefonátu Vláďovi, aby kluci mohli balit sexy Mariku, pronese Radek (Václav Kopta): „Vydrž, Prťka, vydrž!“ Hláška se stala legendární a používá se běžně dodnes.

V hereckém prostředí se Pavel Marek (69) pohyboval odmalička. Jeho rodiče – maminka tanečnice a tatínek houslista, se poznali při společném angažmá v olomouckém divadle Oldřicha Stibora. „Já byl takovým divadelním dítětem, statoval jsem v různých představeních. To mělo velký vliv na můj život,“ řekl nám Marek, který na olomouckých divadelních prknech vystupoval od šesti let.

Ve 4. ročníku DAMU se spolu s režisérem a principálem Ivanem Pokorným podílel na založení Divadla ve stanu. Hry tohoto souboru měly velký ohlas u diváků, jenže se nezdály mocipánům. Zakázali je a následně divadlo rozpustili. Marek nastoupil do Černého divadla Jiřího Srnce, se kterým pak dva roky cestoval po světě.

V roce 1982 si ho Karel Smyczek (75) vybral do filmu Sněženky a Machři. „Režisér váhal mezi Honzou Čenským a mnou. Domnívám se, že Honza měl v té době roztočený jiný film, a proto jsem roli dostal já. Na rozdíl od něj jsem totiž nebyl žádná hvězda. Šlo o komickou záležitost, nelyžoval jsem tak, abych mohl hrát instruktora. Duchoslav i Suchánek lyžovali líp, já dělal, že to umím, a Jiří Brožek ve střižně záběry upravil,“ prozradil z natáčení.

Na to vzpomíná moc rád: „Vládla tam skvělá atmosféra. Jako na nějaké tříměsíční party. Režisér Smyczek byl fantastický člověk, moc ovlivnil naše životy, i když já ve filmování nepokračoval, ale našel jsem v sobě sebevědomí, protože film byl úspěšný.“

Řada zážitků ze zákulisí filmu mu v hlavě zůstala dodnes. „Na pokoji jsem bydlel s Radkem Brzobohatým a on byl takový můj další profesor. Příjemný a velmi shovívavý. Moc mi pomáhal. Díky němu jsem se ‚našel‘.“

Jediný dostal Mariku (Eva Jeníčková), dceru profesora Kardy, do postele. „V té době se nic takového ve filmech neodehrávalo, šlo o odvážnou scénu. My byli cudní, já nesmělý a Eva na začátku kariéry… Navíc nás znervózňoval okolo postele rozmístěný početný štáb.“

Marek už byl v té době ženatý. „Dokonce jsme čekali kluka. Přišel na svět vzápětí po dokončení filmu. Vlastně narození každého z mých čtyř dětí je nějak propojeno s mým profesním životem. Třeba nejmladší dcera Johanka (25) je pojmenovaná po muzikálu Johanka z Arku, který jsem produkoval v roce 2000 společně s Petrem Kratochvílem,“ říká pyšný otec.

„Nejstarší syn se jmenuje Jakub (44). V době jeho narození jsem připravoval ve svém tehdejším divadle Pan-Optikum první velkou multivizuální pohádku Jak Kuba málem o princeznu přišel. V dětství mě při práci rád pozoroval a dnes už se mnou spolupracuje. Tvoří s pomocí AI hudbu a animované velkoplošné projekce pro naše nové projekty.“

Druhý syn Tadeáš (35) má jméno po apoštolovi. „K jeho sošce se moje maminka chodila modlit, když jí bylo ouvej. Narodil se v době, kdy jsem připravoval inscenaci Gulliverovy cesty. Coby majitel softwarové firmy lítá světem podobně jako kdysi mýtický cestovatel.“

Předposlední přišla na svět Anička (33). „Bylo to v době vzniku projektu Aspect of Alice. Divadlo jí učarovalo, studovala taneční konzervatoř, ale pak se našla v jiném oboru a dnes je z ní úspěšná marketingová inženýrka.“ Tři děti, kromě nejmladší, z něho udělaly šestinásobného dědečka.

Musí mít skvělou ženu! „Karolka je moje srdce, zázemí. Bydlíme v Průhonicích, a když jdeme všichni do parku, je to pěkný průvod,“ směje se. Jeho paní učí ve školce. „Děti vyrůstají pod její profesionální taktovkou a působí jako tmelič,“ vypráví o ženě Karolině. S první manželkou Ivanou, maminkou Jakuba, má přátelské vztahy, spoluvlastní i firmu.

Vypadá to všechno krásně, ale má i tzv. 13. komnatu. Sametová revoluce ho zastihla v indickém Dillí, kde reprezentoval české divadlo na Dnech československé kultury.

„Já se v pětihvězdičkovém hotelu Ašok otrávil jídlem. Málem mě nedovezli domů. Při cestě tam vládním speciálem jsem obdivoval v kóji uprostřed letadla postel tehdejšího místopředsedy vlády Matěje Lúčana, který delegaci vedl. Záviděl jsem mu. My jsme se tísnili na sedačkách a on si lebedil v posteli. Říkal jsem si: Tak bych si přál jednou letět,“ vypráví.

„Když to se mnou švihlo, doktoři, kteří byli s námi, mi zachránili život. V Praze nepřijímalo letiště kvůli sněhové kalamitě, byli jsme nuceni přistát v Sofii. Varovali mě, že jestli mi do půl hodiny neklesne horečka, já měl furt čtyřicítky, tak budu hospitalizován tam. Organismus na pohrůžku zareagoval a během pauzy, než letadlo natankovalo, horečka ustoupila. Během tří dnů mi bylo dobře. A let jsem prožil ve vládní posteli…“

Pak se v roce 2021 pohyboval v zahraničí mimo dosah sociálních sítí a v Česku v té samé době vyšel článek, že zemřel. „Všichni se mě snažili dovolat a byli šokovaní, když jsem telefon zvedl. Zemřel Vláďa Marek (†69), herec, kamarád, který hrál v Johance, čímž se novinářům naše spolupráce propojila a redaktorka zaměnila jména. Chvíli trvalo, než známí pochopili, že žiju. Prožili šok, když mě potkali.“

Po roce 1989 jezdil s Pražským Pan-Optikem, které ještě před revolucí založil, do zahraničí s Baronem Prášilem, Alenkou v říši divů, Gulliverovými cestami. Vždycky ho lákaly výpravy do světa fantazie. V představeních kombinoval černé divadlo, audiovizuální techniku a velkoplošné projekce, což mělo v zahraničí velký ohlas.

V roce 1991 si pronajal bývalé studentské divadlo DISK v Paláci Unitária v Karlově ulici. Začal spolupracovat s Miladou a Petrem Kratochvílovými, kteří se vrátili z emigrace a přivezli i zkušenosti ze souboru Ta Fantastika. Vzal je do divadla a dohodli se na společném jméně Ta Fantastika. Tím se mu otevřela producentská kapitola…

S Kratochvílem vyprodukovali Krysaře od Daniela Landy a Johanku z Arku v hlavní roli s Lucií Bílou. Stál také za muzikálem Olympic aneb Jak se lítá vzhůru. Jenže stoletá povodeň v roce 2002 nespláchla jen divadlo, ale také vztah obou producentů.

Rád vzpomíná na spolupráci s uznávaným americkým režisérem a scénografem Michaelem Currym, jedním z designérů legendárního muzikálu Lví král. Ale i na Karla Svobodu (†68) či Richarda Hese (†50), s nimiž po příchodu do vznikajícího divadla Hybernia, kde se stal ředitelem, spolupracoval na vizuálních efektech pro muzikál Golem.

Kreativitu nevkládá jen do uměleckých projektů. Spolupodílel se třeba na programovém směřování Středověké zámecké krčmy v Dětenicích. Pro rodiny a školní děti připravil představení Alenka v říši divů, kombinující práci živých herců s velkoplošnými animovanými projekcemi, triky a kouzly černého divadla a artistickými výkony.

Nezahálí ani s blížící se sedmdesátkou. Napsal country muzikál Pan Zbytečný, v němž si zahrál i hlavní roli. „Jednou jsem potkal v metru kamaráda, vynikajícího architekta, který mi svěřil, že jej v práci nahradila AI a už ho nepotřebují. To mně utkvělo,“ vypráví o jeho vzniku.

Své, jak říká, bláznivé nápady vložil i do nově vzniklého horského rezortu v krkonošských Vítkovicích pod kopcem Aldrov. „Je to má srdcovka, ráj outdoorových her nového tisíciletí,“ tvrdí. Instruktor Vláďa Brťka se tak po téměř 45 letech vrátil na místo činu do Krkonoš.