Celý život bojoval s následky těžkých zranění a bolestí. Největší bitvu milovaný Johnny svedl s rakovinou

Obrovská masa vody se s hřmotem valí k pobřeží a v jejím stínu balancuje postava s rozcuchanými vlasy. Jako charismatický surfař Bodhi v kultovním snímku Bod zlomu (1991), který letos slaví 35 let od premiéry, vypadá Patrick Swayze (1952–2009) naprosto nezranitelně.

Když se ho Johnny Utah (Keanu Reeves) ptá, o čem surfování vlastně je, Bodhi mu s ledovým klidem vysvětlí: „Je to stav mysli. Je to místo, kde se čas zastaví a ty jsi součástí něčeho většího.“ Jenže realita v zákulisí je mnohem drsnější. Muž, jehož pohyby vypadají jako čistá poezie, v sobě nese tělo v troskách. Patrick Swayze celý život bojuje s následky těžkých zranění, která by kohokoliv jiného upoutala na invalidní vozík. On však volí cestu vzdoru a disciplíny.

Jeho cesta k nesmrtelnosti začíná paradoxně v piškotech a na ledě. Svou profesionální dráhu startuje v show Disney on Parade, kde jako Princ Krasoň oslňuje davy v arénách po celém USA. Krátce nato už ale mění ledovou plochu za baletní sál v prestižních souborech Harkness Ballet a Joffrey Ballet v New Yorku. Na Broadwayi pak přebírá roli Dannyho Zuka v muzikálu Pomáda (1978).

Za touto lehkostí se však skrývá krutá daň. Kvůli baletnímu drilu má v dospělosti tak zdevastovaná kolena, že mu lékaři reálně hrozí amputací nohou. „Moje klouby už nejsou nic jiného než hromada drceného skla,“ přiznává ve chvíli největší slabosti. Přesto dál odmítá zpomalit.

Při natáčení hitu Hříšný tanec (1987) padá z klády přímo na nemocné koleno a zlomí si tři žebra. Filmaři mu musí z oteklého kloubu opakovaně silnou jehlou odsávat nahromaděnou krev a tekutinu, aby se na nohy vůbec postavil a mohl dál natáčet. Atmosféra na place je navíc elektrizující jako letní bouřka. S Jennifer Grey spolupracuje už na snímku Rudý úsvit (1984) a vzájemně se nesnášejí. Přesto právě za roli Johnnyho Castlea v Hříšném tanci získává svou první nominaci na Zlatý glóbus. „Má neuvěřitelnou trpělivost, ale když se rozesměji uprostřed záběru, vidím v jeho tváři tu čistou frustraci,“ přiznává Grey.

Snímek pod nánosem romantiky řeší hlubokou sociální propast a Swayze tuto autenticitu drží i v soukromí. Když mu po obrovském úspěchu filmu s rozpočtem pouhých 6 milionů dolarů, který má od začátku béčkovou visačku a i jeho tvůrci jsou přesvědčení, že půjde jen do video distribuce, nabízejí stejnou částku jen za hlavní roli v pokračování, rázně je odmítá. Je nepřítelem „nastavovaných“ kaší a laciné triky mu nic neříkají.

Čas mu dává za pravdu. Snímek Hříšný tanec II z roku 2004 (Swayze zde hraje jen krátkou roli tanečního instruktora) i remake z roku 2017 jen potvrzuje, že bez jeho duše a ochoty trpět pro umění jsou podobné pokusy jen prázdnou skořápkou.

Jeho rozsah je fascinující – během své kariéry se objevuje ve více než 50 filmech a seriálech. Od drsných rváčů se dokáže převtělit do ušlechtilého Orryho Maina v epické sáze Sever a Jih (1985). Na plátně působí jako ztělesnění síly, ale v civilu je to citlivý muž, který miluje své arabské plnokrevníky.

Patrick Swayze není jen herec, je to dříč, který věří, že každá postava si zaslouží krev a pot. „Lidé vidí tu slávu, ale Patrick se nebojí zašpinit si ruce hnojem na ranči nebo trénovat do úmoru, jen aby scéna vypadala opravdově,“ říkají o něm kolegové. Právě tato kombinace křehké duše umělce a nezdolné síly texaského kovboje z něj dělá někoho, kdo se v Hollywoodu už nikdy neobjeví.

Swayzeho odvaha často hraničí s hazardem. V Bodu zlomu (1991) absolvuje přes 50 seskoků padákem navzdory zákazu studia. Za touhou po adrenalinu se však skrývají i hluboké stíny. Sebevražda jeho sestry Vicki v roce 1994 ho uvrhuje do těžkých depresí a závislosti na alkoholu. Svou bolest utápí v práci a péči o své koně. Patrick však vždy dokáže vstát z popela, ať už se zlomenýma nohama po pádu z koně při natáčení filmu Dopisy od vraha (1998), nebo se zlomeným srdcem.

Nejtěžší bitvu však Patrick svádí na sklonku života. I když mu lékaři diagnostikují rakovinu slinivky břišní, odmítá se vzdát. Během drastické chemoterapie stále natáčí seriál Zvíře (2009). Odmítá brát léky proti bolesti, aby mu nezatemnily mysl a on mohl předvést stoprocentní výkon. „Jak si udržet odvahu, když víte, že váš čas vypršel?“ ptá se ve svých pamětech.

Se svou jedinou osudovou láskou Lisou Niemi (*1956), s níž je ženatý dlouhých 34 let, bojuje až do posledního dechu. Přestože jim osud nedopřává děti, Patrick veškerou otcovskou péči věnuje zvířatům a mladým kolegům na place. „Je to nejvíc milující muž, jakého znám,“ svěřuje se Lisa.

Na konci filmu Bod zlomu (1991) agent Utah nakonec Bodhiho dostihne během legendární „padesátileté bouře“. Symbolicky mu odemkne pouta a nechá ho vjet do rozbouřeného oceánu. Divák se tak nikdy nedozví, zda v hlubinách oceánu nachází svou smrt, nebo definitivní svobodu.

Ostatně jeho nejslavnější filmová smrt se odehrává ve snímku Duch (1990). Role je původně nabízena Bruce Willisovi, který ji však odmítá. Patrick Swayze se jí chopí s takovou intenzitou, že za ni získává svou druhou nominaci na Zlatý glóbus. Film se stává nejvýdělečnějším snímkem roku a definuje nový žánr nadpřirozené romance.

Pro Patricka tento úspěch znamená zásadní zlom; definitivně mu potvrzuje status charakterního herce, což později stvrdí i třetí nominací na Zlatý glóbus za roli drag queen ve filmu Tři muži v negližé (1995).

Tento vzestup však v sobě nese i pachuť osudu. Možná si Patrick nechtěně rozhněval někoho „tam nahoře“ už na začátku cesty. V roce 1981 se totiž objevuje v seriálu M*A*S*H, v epizodě nazvané Pokrevní bratři, kde hraje vojína Garyho Sturgise. Jeho postava má jen lehká zranění, ale lékaři mu při testech krve odhalí zdrcující diagnózu: leukémii.

Hrát tehdy jako mladý, zdravý muž vojáka s nevyléčitelnou chorobou krve se po letech jeví jako kruté prorocké znamení. Patrick Swayze, který vtiskl naději Samovi v Duchovi, nakonec podléhá rakovině slinivky, jako by se kruh, který začíná v polní nemocnici 4077, se po letech definitivně uzavírá.

Celý jeho život je v jádru neustálým dialogem s vlastním tělem a jeho limity. Boj se zraněními, která opakovaně hrozí koncem kariéry, nakonec paradoxně vyhrává – ne tím, že by bolest zmizela, ale tím, že ji dokáže přetavit v umění.

Vítězí i proto, že nikdy neuhýbá před výzvou a zůstává věrný své disciplíně i ve chvíli, kdy už mu nezbývají síly. Jeho odkazem těm, kteří ho měli rádi, je poselství o nezměrné vůli a odvaze čelit nevyhnutelnému s hlavou vztyčenou.

Patrick Swayze nás definitivně opouští 14. září 2009. Popel je rozptýlen na jeho ranči „Rancho de Dias Alegres“ (Ranč šťastných dnů) v Novém Mexiku, ale jeho duše dál brázdí vlny oceánu v Bells Beach. Zůstává po něm prázdné místo na tanečním parketu při nejslavnější filmové zvedačce, ale především živý odkaz muže, věřícího, že svoboda stojí za každý okamžik bolesti.