Článek
„Jako malý hošík jsem vůbec nevěděl, co budu dělat, neměl jsem nic vysněnýho. Někdo chce být letcem, někdo doktorem, traktoristou a mně to bylo naprosto jedno. K herectví mě přivedla maminka,“ řekl Super.cz herec, jenž dětství prožíval v přírodě, protože jeho tatínek byl hajný.
S rodiči a starší sestrou Magdou (77) bydlel v Plané u Mariánských Lázní, Plané nad Lužnicí, Želci u Tábora, a když se přestěhovali do Prahy, tak maminka začala přemýšlet, co s ním. „Já byl komediant, co se všude možně předváděl, zřejmě vytušila moje nadání,“ usmívá se. „Furt sledovala konkursy na filmy, načež objevila jeden na Útěk, který měl natáčet Štěpán Skalský. Shodou okolností se odehrával v kulturáku na pražském Náměstí 14. října, kde jsme bydleli. Já se zpočátku ošíval, nechtělo se mi tam jít, ale pak jsem ho vyhrál,“ říká skromně.
Šlo o drama z roku 1967, v němž získal hned hlavní roli. Chodil do šesté třídy, přitom hrál druháka, co uteče z domova s kamarádem, starším klukem, již na scestí. Toho představoval Ivan Vyskočil (79), který v té době už studoval DAMU.
„Mě škola vůbec nebavila, takže jsem byl z natáčení nadšenej, jenže jsem se musel všechno doučovat. Žádná sláva, ale vždycky jsem nějak prolez. Útěk u nás moc nešel, v Itálii snad dostal i nějakou cenu. A já asi deset bonů jako zahraniční honorář,“ směje se při té vzpomínce. Ovšem díky tomu byl zapsaný v barrandovském hereckém rejstříku.
„Všechno jsme tehdy točili v exteriérech, tudíž jsem dostával diety, sedmnáct korun na den. Já z toho ještě ušetřil. Koupil jsem si kousek salámu, to jsem byl spořivej, což mě pozdějc přešlo,“ přiznává.
Ač Červenáček, Rychlé šípy neuznával
Pak ho televizní diváci mohli vidět v populárním Bočanově seriálu Záhada hlavolamu (1969), kde měl roli Červenáčka.
„Já Rychlé šípy nesnášel, i když je všichni hltali, nikdy jsem je nečetl, nebavilo mě to. Nevěřil jsem na to Foglarovo přátelství. Ty jeho postavy jsem neuznával, vždyť takhle správní chlapci neexistujou, aby se takhle pět slušnejch, poctivejch kluků sešlo.“
Jeho tatínek živil rodinu jako hajný, později polesný, kterého synovo umělecké zaměření naprosto nezajímalo. „Já ho vzal na jeden díl Rychlých šípů a on tam usnul. Tatínek s námi potom trpěl v Praze, sice dělal v Lověně, kde prodával zbraně, ale příroda mu chyběla.“
Dopisy od fanynek vozil v kárce
Velkou slávu mu přinesla dvojrole ve dvoudílném historickém filmu Princ a chuďas (1971) odehrávajícím se v Anglii za doby panování Jindřicha VIII. Už asi tušíte, že řeč je o Romanovi Skamene (71), který si v pohádkovém příběhu zahrál prince Edwarda a chudého chlapce Toma, co se podobají jako vejce vejci.
Hlavní role získal v konkursu, během něhož posuzovali na 600 adeptů. „Mně nic nedělalo potíže, s naprostou samozřejmostí jsem využíval hereckého talentu, to je jediný, co mám. Řekli mi: dopoledne budeš chuďas a odpoledne princ. Museli mi předělávat účes, vlasy odbarvili. Já chodil nějaký čas jako blonďák, než mi to odrostlo,“ vzpomíná.
Někdejší idol náctiletých fanynek, v té době sedmnáctiletý, k tomu dodává: „Během jednoho večera jsem se stal slavnějším, než byl Karel Gott. Fakt. Něco neuvěřitelnýho! Denně jsem dostával 500 až 600 dopisů, jezdil jsem pro ně na poštu s kárkou.“
Skamene se průběžně pokoušel dostat na konzervatoř. „Nikdy mě nevzali, furt mi chodily nabídky na malé, střední i větší role, peníze jsem potřeboval, takže jsem točil. Ale chtěl jsem mít nějaké vzdělání, tak jsem dělal večerně gymnázium, což mi umožňovalo volnost. Jenže mi studium trvalo sedm let,“ říká se smíchem Super.cz.
Žaludeční vředy na počkání
A co základní vojenská služba, povolali ho? „Já myslel, že s mojí výškou 160 centimetrů mě na vojnu nevezmou. Opak byl pravdou, ale kamarád lékař mi ´zařídil´ na počkání žaludeční vředy. Šlo pochopitelně o podvod, dneska už promlčený,“ konstatuje.
Po filmu Princ a chuďas byl velmi populární, fanynky po něm šílely, co to s ním dělalo? „Samozřejmě jsme se potkávali v kavárně, a tak různě, v kině, v knihovně, v cukrárně. Vždycky jsme si rozumně vyprávěli,“ říká ironicky. „Já nejsem člověk, který se zamiluje. Sláva a ženy? Já se nezamilovával, nic to se mnou nedělalo, naprosto imunní. Že bych se kvůli nějaké lásce věšel, nebo si podřezával žíly, ani náhodou,“ svěřil nám Roman Skamene.
