Hlavní obsah
Článek

Nepatří k těm, co by chodili do společnosti a sdělovali, jak se daří, soukromí neprobírá. Rád vypráví o divadle, o skvělých režisérech, se kterými měl možnost spolupracovat. Se Zdeňkem Duškem (83) jsme si povídali i o dceři Vendule nebo manželce Janě Březinové, jedné z našich nejkrásnějších hereček, která před 25 lety podlehla rakovině.

Při chůzi si vypomáhá hůlkou, před dvěma roky upadl před Divadlem Bez zábradlí. Principál Karel Heřmánek (†76) mu zavolal sanitku a dva dny si pobyl v nemocnici. „Zdravotně jsem na tom mizerně, protože už víc jak dva měsíce klempíruju s tlakem, dávali mi přístroj na jeho měření přes noc a na den. Mám cukrovku, hodnoty lítaj sem a tam. Každej den mi je trochu nějak blbě, přepadne mě taková slabost, že si musím lehnout,“ řekl Super.cz.

Setkání s osudovou láskou

Vzpomíná na první zkušenosti před kamerou. „První film, ve kterém jsem měl epizodní roli, byl 7 zabitých s Pavlem Kohoutem.“ Herec zmíní také kriminálku Holka na zabití (1975) a režiséra Juraje Herze. „Tam hrála Dáša Veškrnová hlavní postavu a já hostinského. Furt to opakují, ale já prý natočil asi 60 věcí,“ diví se. „Nejlepší to bylo s Jurou Jakubiskem, s tím jsem dělal asi pět filmů. Kamarád, znali jsme se od školy, z koleje.“ Slovenský režisér (†84) si ho přizval i do historického dramatu Tisícročná včela (1983).

V několika Jakubiskových dílech se setkal s o dva roky starší Janou Březinovou (†60). Poprvé spolu hráli v jeho mysteriózním podobenství Dovidenia v pekle, priatelia (1970). „No jo, s Janou jsme se znali z DAMU. Vyučila se aranžérkou, neměla maturitu, na DAMU ji vzali bez ní. Byla nejen krásná, ale i dobrá herečka, opravdu,“ říká Super.cz o své manželce. „Její problém spočíval v tom, že přišla o maminku v koncentráku. Odvedli ji, když byly Janě dva roky, měla z toho celoživotní trauma. Život s Janou byl dobrej.“

Dcera se jmenuje po mamince

Zajímalo nás, jak spolu dlouho chodili, než proběhla svatba? „No, rok. Potom jsme hned měli dceru, na škole ve třeťáku. Nikdo nedělal žádné problémy.“

Dcera (62) se jmenuje Březinová po mamince. „Když se Vendula narodila, mohli jsme se rozhodnout, čí příjmení ponese. Ještěže se jmenuje Březinová,“ směje se Dušek. „Dělám si legraci, je jedno, po kom má jméno. Celý život učí a maluje.“

Takže herectví ji nezlákalo, když se mu věnovali rodiče? „Maminka by to nedovolila, vždycky říkala, že je to hrůza. Ale ona o herectví neměla zájem a výtvarničinou by se neuživila, navíc nebyla průbojná,“ vypráví její otec.

Udělala ho jediná dcera dědečkem? „Ne, nemám vnoučata. Neměla štěstí na chlapy. Navštěvuje mě, pomáhá mi i s úklidem. Teď si z chalupy přivezla kocoura, ten se furt rve. Pořád s ním chodila na veterinu kvůli šrámům. Miluje ho. Já byl pejskař, dvacet let jsme měli psy, boxerku a boxera, úžasní.“

Hrabal přerušil představení

Při té příležitosti zavzpomínal na Bohumila Hrabala, milovníka koček, kterému říkal „kočičí táta“, a jeho Hlučnou samotu, v níž Dušek účinkoval Na zábradlí. „Často za námi do divadla chodíval. Když jsme připravovali tu hru, tak v ní Hanka Smrčková hrála Mášu, jak si namočí fábory do latríny. Načež Hanťovi, který jí říká, co přečetl knih, odpoví, že ona ani jednu, protože se bála zánětu v očích. Jenže v textu stálo v uších. Hanka prý, co je to za blbost. Tři roky jsme hráli upravené uši na oči. A jednoho dne Hrabal představení zastavil a řekl: Paní Smrčková, tam je zánět do uší! Šlo o Hrabalův fór.“

Vybavuje si různé divadelní inscenace a ze všeho nejvíc režiséra Evalda Schorma (†56). „Ten byl bezvadnej, skutečně skvělej režisér! I jeho filmy jsem obdivoval, třeba Farářův konec.“ Nadšeně zmíní herecké partnerství s Vladimírem Dlouhým ve hře Zločin a trest.

Utkvěla mu kontroverze mezi Jakubiskem a Karlem Heřmánkem, v době, kdy začínalo Divadlo Bez zábradlí. „Tehdy jsme ještě vystupovali v Disku a v Gongu. Karlovi se nezdálo, jak Jura režíroval jednu hru, divadlo nikdy nedělal, byl ‚famák‘ a on je neměl rád. Já dostal nabídku do Rokoka a vzal jsem angažmá, s Karlem se mi to zdálo nejisté. Asi po deseti letech jsem s nimi zase začal spolupracovat.“

Smutní po kamarádech, kteří odešli. „Umřeli mi Barťák (Jiří Bartoška, †78), Heřmánek, Potužil, Jakubisko, Kačer, taky bezvadnej režisér, já ho miloval. Letos spolužák Standa Šárský (†85), ostravský herec. Ten nám byl na svatbě za svědka, před deseti lety u mě tři roky bydlel.“

Léčbu na onkologii podstoupila pozdě

Zatímco výše jmenovaní pánové se dožili víc jak sedmdesátky, manželka Jana Březinová zemřela 29. května 2000. „Umřela v šedesáti. Dlouhou trpěla, bojovala s rakovinou prsu. Spoustu věcí si zavinila sama, protože odmítla lékařskou péči. Seznámila se totiž s nějakou paní, která jí pomáhala jako léčitelka. Jana k ní chodila asi pět nebo šest let, pak už bylo na všechno pozdě…,“ říká Zdeněk Dušek.

Okouzlující herečka s krásnýma očima do roku 1998 účinkovala v Národním divadle. „Hrála s Lojzou Švehlíkem ve hře Návštěvní doba, ve které umírá žena a manžel za ní přijde do nemocnice. A tehdy mi říkala – Hele, já už to nemůžu hrát. Tak toho nechala, dva roky před tím, než zemřela.“

Posmutnělý herec vypráví, že manželka zesnula v nemocnici. „Barťák jí sehnal léčení v Brně na Žlutém kopci. Na onkologii byla třeba týden, pak zase doma. Jenže už trpěla hroznými bolestmi. Věděl jsem, že se domů nevrátí. Odvezl jsem ji tam, jeli jsme za ní s Vendulou, už nás nevnímala. Po mojí poslední návštěvě uplynuly dva dny, kdy mi zavolali, že zemřela. Už se nedalo nic dělat…“

Jak se vypořádal s nevěrou

Na Janu Březinovou všichni vzpomínali jako na čestného, zásadového člověka. Přesto se zakoukala do kolegy z Národního divadla Josefa Vinkláře (†76). Jejich poměr se stal veřejným tajemstvím, herec se rozvedl s Ivankou Devátou (89). Když původní okouzlení pominulo, Březinová se vrátila k manželovi.

Jak se s tím vyrovnal? „No, co? Potom jsme se o tom moc nebavili, jen vím od jejích kamarádek, kterým říkala, že to byla blbost. I když on se rozvedl, Jana zůstala doma. Nedalo se s tím nic dělat, celý to byla blbost, ale život takhle proběhl,“ konstatuje.

Po smrti manželky zůstal sám, až po letech se dal dohromady s herečkou Alenou Mihulovou (60). „Já žil asi sedm let s Alenou Mihulkou, znali jsme se z nějakého natáčení. Dostala se do psychického průseru, když umřel Kachyňa. Zůstala sama s dcerou Karolínou.“ Její o 41 roků starší manžel Karel Kachyňa, filmový režisér a scenárista, zemřel v roce 2004 ve věku 79 let.

Proč se rozešli? „Asi toho měla dost, asi všeho.“ Od té doby žije sám. „Kdepak ženský, už to stačilo,“ s úsměvem komentuje pro Super.cz své vztahy.

Zdeněk Dušek, který byl za roli nerudného Bartáka ve filmu Smradi (2002) nominován na Českého lva, už nehraje v žádném novém seriálu ani filmu. Žije z 16tisícového důchodu, na jeho výši si nestěžuje, ale oceňuje, že mu jednou za čtvrt roku vypomůže příspěvkem Nadace Olgy Menzelové.

„Je to úžasný, mně to pomáhá. Sice mám něco našetřeno, ovšem to rychle mizí. Důchod vydám za byt a různé poplatky. Nevím, jak na mě přišli. Já se pochopitelně s Jirkou Menzelem znal, ještě ze školy, ale nikdy jsme spolu netočili. Viděl moje představení v Řeznické, my tam s Otou Ševčíkem dělali takovou sérii, a Jirka miloval Otu. Všechno se mu děsně líbilo.“

9
fotek
Související témata:
Zdeněk Dušek

Další články

Načítám