Článek
Samhain znamená keltský svátek, který se slavil v noci ze 31. října na 1. listopadu. Tímto slovem se ve starém keltském kalendáři také označovaly první tři týdny měsíce listopadu. A použil ho pro název svého prvního filmu režisér Daniel Habrda.
Mysteriózní krimi vznikalo od roku 2021, přičemž premiéru mělo loni v listopadu. Diváky zavede na drsnou podzimní Šumavu, kam do vesnice ukryté v lesích je povolána mladá vyšetřovatelka, aby se zabývala úmrtím dívky. Vypadá to na nehodu do chvíle, než přijde zpráva o další objevené mrtvole.
Blíží se Dušičky, ale okolnosti vedou vyšetřování dál, k prastarému keltskému svátku. Děj se točí kolem prokletého lesa, kletby z minulosti. Jde o shodu náhod, nebo se jedná o rituální vraždy? To uvidí diváci Televize Seznam v neděli 14. prosince od 20.10.
V hlavní roli kriminalistického bažanta se představí ostravská rodačka Kamila Janovičová, držitelka Ceny Thálie pro činoherce do 33 let, známá z pohádek Tajemství staré bambitky. Nepřístupného samotáře, který se na rozdíl od ní vyzná v nehostinných lesních podmínkách, si zahrál David Švehlík.
Sjednotil je čaj
Jednu z ústředních postav vytvořil i Radim Fiala. Toho se Televize Seznam zeptala, jak se dostal k natáčení filmu s tak zvláštním názvem. „Abych byl upřímný, oslovili mě kluci Habrdovi, neb jsme se potkali pár let před tím na jiném projektu. Tam mezi námi vzniklo zvláštní pouto, protože jsme se shodli, že máme rádi čaj, obzvláště pu-erh, čím starší, tím lépe. Kolik chlapů se dokáže sjednotit na chuti a vůni čaje…,“ řekl nám herec.
„Volali mi, že natočili film a v postprodukci jim z toho vyšlo, že by si vyšetřovatelka retrospektivně mohla na vše vzpomínat po peripetiích v ději. Takže jsem zhlédl film v off-linu, přečetl si text a šlo se točit. Bylo to pro mě docela novum, ale kluci měli svou vizi, a když mi řekli, že je v tom namočený i David Švehlík, nebylo co řešit.“
Radim Fiala (54), který vstoupil do širšího povědomí jako drsný doktor Hanák v Ordinaci v růžové zahradě, zavzpomínal na velmi přátelskou atmosféru během natáčení Samhainu. „Bavili jsme se o dalším záběru a maminka režiséra nám přinesla v krásné konvičce čerstvý čaj. Normálně dostanete kávu, kolu, vodu, abyste vydrželi, ale čerstvý čaj… Teda, to bylo něco!“
Milovník čaje dál líčí: „Zároveň s Michalem Habrdou, což je i producent snímku, jsme vedli rozpravu, jaký pu-erh je lepší. Dospělo to až tak daleko, že jsme úplně zapomněli, že točíme. Tak tohle se málokdy přihodí. A opakuji – pili jsme čaj…“
Utrpení Jiřího Štěpničky
Snímek původně vznikal v době poznamenané covidem. Jak epidemie do natáčení zasahovala? „Po pravdě si nějaké komplikace nepamatuji. Naše scény se točily až po lockdownu, pokud jsme na sebe moc neprskali, tak to bylo fajn. Naopak panovala euforie, že se vidíme, můžeme točit a nálada na place byla možná víc než uvolněná. Ta celková úleva byla asi i hnacím motorem.“
A co drsné prostředí šumavské přírody? „Naše scény se odehrávaly ve strakonické nemocnici a bylo tam teplo. Na rozdíl od scény, kdy Jiří Štěpnička, herecký matador, musel vydržet teplotu kolem nuly na nějaké šumavské slati. Kostým měl tak promočený, že mi pak v autě říkal, že si nepamatuje, kdy naposled podstoupil takové teplotní útrapy. Ale jak říkal režisér Peter Scherhaufer: Radimku, co jsi ochotný udělat pro roli?? Všechno!“
Jaká jiná vzpomínka Radimu Fialovi naskočí? „Samotný název, když se řekne a vám docvakne, že je to keltsky, tak ta vteřina je vidět i v očích ostatních! A když si vybavím, jaké úsilí museli kluci vynaložit, aby tento film vůbec vzniknul… Klobouk dolů. Hlavně v dnešní době!“
