Článek
Černými barony byli nazývání příslušníci tzv. Pomocných technických praporů, jež v 50. letech tvořily zvláštní složku naší armády. Označení získaly podle barvy výložek a proto, že za pracovní výkony dostávali část mzdy v hotovosti. Stejnojmenná kniha Miloslava Švandrlíka posloužila k natočení filmu shodného názvu.
Ještě trochu faktů: k „pétépákům“ (PTP) byli přidělováni odvedenci režimu nepřátelští a málo uvědomělí, intelektuálové, lidé s buržoazním původem, sedláci, věřící, stejně jako kriminálníci… Tyhle „nespolehlivé“ se snažila Čsl. armáda převychovat prací v dolech, ve stavebnictví, v kamenolomech, všude tam, kde potřebovala levnou pracovní sílu.
Podle vybraných epizod slavné Švandrlíkovy knihy natočil Zdenek Sirový komedii, která spolehlivě baví dodnes, i když šla do kin v červnu 1992. Televize Seznam uvede Černé barony 16. listopadu, v předvečer státního svátku, od 20.10 hodin.
Buržuj vedle uvědomělého redaktora
Snímek zachycující chmurné stránky naší historie je protkán neotřepaným humorem. Vděčnou podívanou přinášejí i postavy vojenských velitelů, vyznačující se zvýšenou dávkou stupidity, jsou vesměs hloupí a nevzdělaní. Mezi nimi vyniká major Haluška (Pavel Landovský (†78)), jehož přezdívka Terazky vznikla často opakovaným: Čo bolo, to bolo, terazky som majorom.
Na „jedné lodi“ přežívají různé typy vojínů: asistent režie Kefalín (Ondřej Vetchý (63)), uvědomělý, ale na „prsa slabý“ redaktor Jasánek (Vladimír Javorský), zloděj Ciml (Jiří Burda), cikán Kotlár (Milan Gunár), feudál Šternberk (Václav Vydra (69)), kulak Vata (Milan Šimáček), duchovní Štětka (Jaromír Dulava) či buržuj JUDr. Macháček (Boris Rösner).
Režisér Sirový měl šťastnou ruku i při výběru nadřízených. Kromě velitele praporu v podání Pavla Landovského skvěle postavu kapitána Ořecha zahrál Bronislav Poloczek, stejně jako šišlajícího poručíka Troníka, zvaného Šmejd, Miroslav Donutil (74), velitele roty Hamáčka Jiří Schmitzer nebo Josef Dvořák (83) jeho nástupce, nadporučíka Mazurka.
Ve filmu se setkali herci Landovský a Vetchý, kteří později hráli otce se synem ve Vratných lahvích (2007).
Vojín Vločka: Skin s cikánem kalili
Proslul v Černých baronech nejen hláškou, kdy za nastoupené „pétépáky“ odpověděl poručíkovi Troníkovi na jeho dotaz: „Co udělá náš dobře známý samopal vzor 24, když ho ponecháme na dešti? No?“ – „Zrezaví, ne, vole?“ – Poručík Troník: „Zrezaví, správně. A co hlavně? No koroduje, vy tupci!“
Svoji profesi akademického malíře zviditelnil na stěně kasáren, když namaloval Jana Žižku na koni v plné vojevůdcovské kráse. Načež major Terazky kresbu zhodnotil: „Prečo má súdruh Žizka v ruke len takú vyrezávanú halúzku? Veď to něbol volajaký kapelmajster či farár. Dajtě mu do ruky aspoň lahký gulomet!“ Takže Vločka obraz „doplnil“ o zbraň.
Televize Seznam se zeptala herce Zdeňka Podhůrského (66), který ztvárnil právě vojína malíře, na první vzpomínku, co mu naskočí z natáčení.
„Bylo jedno z nejkrásnějších, už tím, že film dělal Zdenek Sirový, moc bezvadnej člověk, fajn chlap, velmi chytrej a velmi schopnej režisér. Velmi dobře se s ním pracovalo. My se vlastně znali už z dřívějška, on si mě vybral do dabingu, protože se věnoval i dabingové režii. Vytahoval si mě ze školy a zaučoval mě. Byl takový můj guru, co se toho týče.“
Zajímalo nás, jaká vládla na place atmosféra. „Bezvadná, pohodová, tu uměl vytvořit, byli jsme dobrá herecká sestava. Odehrávala se tam taková zvláštnost. Dan Landa, ve filmu svobodník Halík, kterého v té době veřejnost považovala za skina, tak tam točil s cikánským klukem Milanem Gunárem coby vojínem Laco Kotlárem, kamarádili se a spolu kalili. Bylo to fajn,“ řekl Televizi Seznam Zdeněk Podhůrský.
