Poslední kovboj Hollywoodu: Filmy dotuje vlastními miliony a tančí na hraně bankrotu

Poručík Dunbar vtrhne do tábora Siouxů v plném trysku a už v sedle koně divoce gestikuluje směrem k obzoru. Jakmile seskočí, pustí se do zoufalého divadla. Kleká na všechny čtyři do prachu země, pod kabát si cpe kožešinu, aby vytvořil hrb, a s prsty u hlavy, představující rohy, opakuje jediné slovo: „Tatanka! Tatanka! Tatanka!“

Indiáni na něj zírají napůl vyděšeně a napůl s posměchem jako na blázna. Nejdříve nechápou, co bílý muž vyvádí. Tato kultovní scéna z filmu Tanec s vlky (1990) dodnes bere dech svou syrovostí. Teprve když je později zavede k hraně srázu, kde se země pod náporem tisíců bizoních kopyt skutečně otřásá a duní, dochází jim, že na první pohled pomatená bledá tvář nelže. Tento moment absolutní víry v něco, co ostatní ještě nevidí, definuje celou kariéru Kevina Costnera (1955). On totiž své „bizony“ vidí vždy dřív než zbytek Hollywoodu.

Kevin Costner v roce 2026 slaví 71. narozeniny a v jeho tváři se zrcadlí vrásky muže, jenž nikdy nevolil snadnou cestu. Zatímco jeho vrstevníci užívají zaslouženého důchodu, on znovu sází vše na jednu kartu. Jeho nejnovější monumentální sága Horizon polyká desítky milionů dolarů z jeho vlastní kapsy – odhaduje se, že do projektu vložil přes 38 milionů dolarů vlastních úspor a zastavil své nemovitosti. První část ságy uvedlo studio Warner Bros do kin s velkou pompou, ale komerční výsledky zůstaly za očekáváním. Situace se stala natolik dramatickou, že studio zrušilo plánovanou kinopremiéru druhé části a odsunulo ji na neurčito, zatímco další díly zůstávají ve hvězdách.

V kuloárech se šeptá, zda se diváci vůbec někdy dočkají kompletního příběhu, ale Costner, který do projektu vložil duši i majetek, odmítá kapitulovat. Bojuje o každou minutu stopáže a hledá nové investory. „Někdy se prostě musíte rozhodnout, jestli budete hrát na jistotu, nebo jestli postavíte všechno na to, čemu věříte. Já jsem si vybral tu druhou cestu a nelituji toho, i kdyby mě to mělo stát všechno,“ prohlásí odhodlaně.

Pohled na suchá čísla jeho biografie odhalí fascinující rozsah jeho vlivu. Kevin Costner se jako herec objevil ve více než 60 filmech a u více než 20 z nich figuroval také jako producent nebo režisér. Za své dílo posbíral nejprestižnější ocenění: doma má dva Oscary (oba za Tanec s vlky), tři Zlaté glóby a cenu Emmy za minisérii Hatfieldovi a McCoyovi (2012). Stejně pestrý je i jeho osobní život. Byl dvakrát ženatý – s první manželkou Cindy Silvou a druhou Christine Baumgartner – a je otcem sedmi dětí, které jsou pro něj, navzdory bouřlivým rozvodům, kotvou v neklidných vodách šoubyznysu.

Právě v roce 2026 si svět připomíná 35 let od premiéry thrilleru JFK (1991). Je to další z jeho osudových risků. Herec tehdy propůjčil tvář Jimu Garrisonovi (1921–1992), neohroženému státnímu návladnímu v New Orleans. Filmová studia varovala Kevina Costnera před profesní sebevraždou. Pro tehdejší šéfy bylo nepředstavitelné, že by si jejich miláček publika a čerstvý držitel Oscarů za Tanec s vlky (1990) „ušpinil“ ruce takto kontroverzním tématem. On však neústupně budoval příběh o hledání pravdy v troskách národního traumatu.

Odvaha riskovat se u něj neomezuje jen na peníze, ale i na lidské vztahy. Jako producent snímku Osobní strážce (1992) neváhal o rok odložit produkci, aby počkal na Whitney Houston (1963–2012), která tehdy s herectvím teprve začínala. Zatímco studio pochybovalo, on se stal jejím mentorem a osobně ji prováděl úskalími filmového světa. Tato ochota stát za lidmi z něj dělá posledního romantického hrdinu stříbrného plátna.

Když Hollywood odmítal financovat western o indiánech, Costner dal do zástavy vlastní majetek. Snímek Tanec s vlky se stal symbolem jeho vizionářství. Později přišel Vodní svět (1995), produkce tak náročná, že mu málem ničila jméno. Vlny Pacifiku u Havaje nebyly milosrdné. Obří ocelový atol se během natáčení vinou bouří dvakrát potopil ke dnu. Rozpočet bobtnal do neslýchaných 175 milionů dolarů a tisk film přejmenoval na „Kevinovu bránu“.

Vše bylo na hraně, ale Costner neustoupil a dal do banku i vlastní miliony. „Nikdy nemůžu uhnout, když sáhnu na dno. Ten film jsme museli dokončit, i kdybychom ho měli odtáhnout do přístavu v zubech,“ vzpomíná dnes. Přestože snímek celosvětově nakonec utržil 264 milionů dolarů, studio reálně počítalo ztráty, které se vracely až po letech z videokazet. On však o těchto projektech mluví s úsměvem: „Nikdy nehraju pro peníze, ale pro pocit, že daný příběh musí být odvyprávěn.“

Tento motor se rozeběhl už po náhodném setkání s Richardem Burtonem (1925–1984) v letadle. Legendární herec ho povzbudil, aby šel za svým snem. Costner začínal od nuly – jako kapitán atrakce v Disneylandu nebo průvodce v autobuse. Jeho první žena Cindy dokonce v téže době v zábavním parku vystupovala jako Sněhurka i Popelka.

Cesta k vrcholu vedla přes lekce. V kultovním snímku Velké rozčarování (1983) režisér všechny jeho scény vystřihl a zůstaly jen záběry na jeho tělo v rakvi. Costner to přijal s pokorou a dál si razil vlastní cestu. Western je pro něj životní filozofie. Pro roli v Tanci s vlky se naučil konverzační lakotštinu, místo aby repliky jen mechanicky opakoval.

Přestože jeho soukromí provázely bouře i drahé rozvody, dnes nachází klid na ranči v Aspenu, kde si postavil baseballové hřiště. Baseball je jeho celoživotní vášní, což odráží i ve snímku Hřiště snů (1989), kde hraje muže poslouchajícího vnitřní hlas: „Když to postavíš, oni přijdou.“

Kevin Costner odhaluje, že skutečná velikost nespočívá v tom, kolikrát člověk vyhraje, ale kolikrát je ochoten vsadit vše na to, čemu věří. V roce 2026 zůstává nezpochybnitelnou ikonou. V Jižní Dakotě provozuje vzdělávací centrum Tatanka, kde vypráví příběh bizonů. Režírování přirovnává k sexu – tvrdí, že jde o natolik intimní a náročný proces, až se mu příčí představa, že by při něm sledoval někoho jiného.

Dnes tvoří filmy, které mají duši. Kevin Costner je mužem, pro něhož horizont není hranicí, ale výzvou. Zůstává symbolem starého světa, kde umělecká vize znamená víc než tabulky účetních. Poslední kovboj Hollywoodu stále cválá k vzdálenému obzoru a burcuje svým „Tatanka!“ všechny, kdo nevěří, že bizoni se na obzoru znovu objeví.