Hledal klid, zemřel v pasti vlastní rozkoše: Herce našli s provazy kolem krku i genitálií

David Carradine (1936 – 2009) kráčí bosý prachem Divokého západu, v očích má klid buddhistického mnicha a v rukou flétnu z bambusu, kterou si sám vyrobil. Píše se rok 1972 a seriál Kung Fu (1972) právě mění dějiny televize. Diváci po celém světě tají dech nad uměním muže, který se stal synonymem pro východní filozofii a bojová umění.

Jenže za kamerou se odehrává jeden z největších podfuků Hollywoodu: legendární „Saranče“ o bojových uměních neví vůbec nic. Carradine je v té době vyučený tanečník, který pohyby jen ladně imituje, zatímco skutečný mistr Bruce Lee sedí doma u telefonu a marně čeká na svou vteřinu slávy. Právě v roce 2026 by tato legenda stříbrného plátna oslavila své 90. narozeniny, osud mu však vyměřil jinou cestu.

Cesta k roli hlavní postavy seriálu, šaolinského mnicha jménem Kwai Chang Caine, je přitom lemována paradoxy. David se narodí jako John Arthur Carradine a jméno si změní jen proto, aby vystoupil ze stínu svého slavného otce. Pochází z rozsáhlého hereckého klanu, kde v branži působí i jeho bratři Bruce, Keith a Robert. Než se stane ikonou, slouží v americké armádě, kde místo boje kreslí náborové plakáty a hraje v armádním divadle.

Už tehdy se v něm ale pere citlivý umělec s bouřlivákem; je vynikajícím hudebníkem, který hraje na klavír i kytaru a své písně později vydává na několika albech. Pod touto maskou talentovaného muže se však už od mládí skrývají temné stíny experimentů s drogami a pokus o sebevraždu oběšením, který v kontextu jeho konce působí až děsivě prorocky.

Málokdo tuší, že role Cainea, osiřelého míšence s americkým otcem a čínskou matkou, má původně patřit Bruci Leemu. Právě Lee celý koncept seriálu Kung-fu (1972) pomáhá tvořit, ale studio Warner Bros se bojí, že asijská tvář neprodá reklamy. Raději tak sází na „bělošského“ Carradina.

Vzniká tak bizarní situace: zatímco David se na place jen ladně vlní jako tanečník, Bruce Lee působí jako elitní učitel největších hvězd. Borci jako Steve McQueen, Chuck Norris či dokonce režisér Roman Polanski k němu docházejí na soukromé lekce a tvrdě dřou, přičemž za hodinu pod dohledem skutečného mistra platí tehdy neuvěřitelných 250 dolarů. Lee je pro ně zárukou autenticity, kterou studio u Carradina ignoruje. Za jeden díl seriálu Kung-fu má přitom inkasovat okolo 8 000 dolarů, takže se „protančí“ k sumám, při nichž honoráře Bruce Leeho už zas až tak astronomicky nepůsobí.

„Studio si myslí, že z byznysového hlediska je to příliš velké riziko. Já je neobviňuji. Je to stejné, jako kdybych já v Hong Kongu obsadil do role mistra kung-fu bělocha,“ komentuje to s klidem Bruce Lee v rozhovoru pro kanadskou veřejnoprávní televizi CBC.

David si ale za pochodu začíná bojová umění osvojovat a místo agresivních úderů vytváří unikátní meditativní styl. Tato „přetvářka“ ho ale nakonec pohltí natolik, že se východní filozofii věnuje po zbytek života.

Po skončení seriálu v roce 1975 ale Carradinova hvězda prudce padá. Muž mnoha tváří a hlubokých závislostí se propadá do světa nízkorozpočtových „béček“, kde bere jakoukoli roli, jen aby zaplatil účty. Jeho osobní život je stejně chaotický jako jeho filmografie – je celkem pětkrát ženatý a jeho vztahy se mu pod rukama sypou jako domečky z karet. Už v únoru 1974, v době největší slávy, šokuje Hollywood, když se pod vlivem peyotlu (halucinogenní kaktus používaný k rituálním účelům) vloupá do sousedova domu. Při incidentu rozbije skleněné dveře a zraněný končí v poutech za vloupání a vandalismus.

Zdá se, že na něj svět zapomněl, dokud nepřijde rok 2003 a s ním Quentin Tarantino. Slavný režisér v něm rozpoznává posledního z velkých bohémů a nabízí mu roli brutálního Billa v opusu Kill Bill (2003). Tarantino v něm nehledá jen herce, ale „starého mistra“ s aurou, kterou si nepořídíte v žádném castingovém studiu.

Bill v Davidově podání není jen plochý vrah, je to postava definovaná únavou světa a nečekanou elegancí.

Diváky fascinuje jeho monolog o Supermanovi, který šokuje svou mrazivou filozofií o podstatě hrdinství a krutosti. Sám A. O. Scott v deníku The New York Times popsal Carradina jako postavu, jejíž hrozba nespočívá v hluku, ale v klidu: „Jeho Bill je jako had v zahradě – smrtelně nebezpečný, a přesto mluví s takovou medovou rozvahou, že vás téměř ukolébá k pocitu bezpečí.“ Právě tato kombinace otcovské něhy a chladnokrevného zabijáka křísí Carradinovu kariéru z popela a vrací ho na výsluní jako originální postavu jednoho z nejikoničtějších filmů v historii.

V roce 2009, kdy je Carradine na absolutním vrcholu a má rozpracováno rekordních šest filmů, přichází šok. V hotelovém pokoji v Thajsku je nalezen bez známek života. Původní zprávy o sebevraždě brzy střídá ještě děsivější realita. Vyšetřování odhalí, že osudným se mu staly nebezpečné sexuální praktiky, konkrétně erotická asfyxie. Jde o záměrné omezování přísunu kyslíku do mozku za účelem zvýšení sexuálního požitku, které se herci vymklo kontrole. Tato riskantní hra s vlastním dechem ho stála život v momentě, kdy byl nalezen s provazy uvázanými kolem krku a genitálií.

Muž, který celý život hledal vnitřní klid, umírá v záludné pasti vlastní rozkoše. „Nejsem žádný mistr, jsem jen student života, který často propadá,“ prohlašuje o sobě s krutou upřímností.

Ironií osudu zůstává, že Carradine, který začíná jako „nýmand“ bez znalosti jediného chvatu, nepřímo pomáhá stvořit moderní MMA. Právě seriál Kung Fu a jeho fascinace křížením stylů – od boxu přes šerm až po východní techniky – dláždí cestu pro filozofii, kterou dnes uctívají šampioni v klecích UFC.

Ačkoliv byl David Carradine v počátcích své nejslavnější role podvodníkem, jeho cesta nakonec vedla k opravdovému mistrovství. Desítky let intenzivního tréninku, ke kterému ho seriál inspiroval, vyústily v to, že se stal skutečným expertem na čínská bojová umění. Své studium kung-fu a tai-či dotáhne tak daleko, že získává pomyslný černý pás (v čínských uměních se systém pásů tradičně nepoužívá, proto je certifikován jako instruktor) a v těchto disciplínách dokonce sám natáčí výuková videa.

David Carradine sice nakonec ztroskotá ve svém soukromém pekle, ale ve světě bojových umění zanechává stopu, která je nakonec mnohem autentičtější než jeho taneční začátky.