Hlavní obsah
Článek

Výjimečné situace vyžadují netradiční řešení. Premiér s ministrem zahraničí pojali svůj vztah k prezidentovi téměř jako válku. Zapomněli však na jedno: Petr Pavel je taky vrchním velitelem ozbrojených sil!

Hlava státu se rozhodla využít notně zaprášený paragraf branného zákona, který již v roce 1420 umožnil Janu Žižkovi povolat do zbraně vzpurnou chásku k bitvě u Sudoměře. Tehdy podle historiků jakýsi dotační lapka Babiyschka a jeho lenní pán Mascynka byli vyvrheli v celém kraji; nikdo slušný s nimi nechtěl mít nic společného. Žižka je nechal přivléct do ležení husitů, načež je bojem přeměnil v opravdové a férové chlapy.

Dnes naštěstí nejde o ostrou bitvu. Zmíněnou legislativu lze ale použít rovněž pro případ omezeného vojenského cvičení. Taková akce prověří charaktery a hlavně zkoordinuje jednotlivé odbornosti (i odpornosti). Pavel pak může v úplném závěru s účastníky, kteří cvičení přežijí, v klidu podebatovat o vztahu prezidenta a vlády.

„Předběžně povolávám k mimořádnému vojenskému cvičení tyto osoby: Andrej Babiš k sanitě, Petr Macinka k ženijnímu vojsku, Filip Turek jako řidič tanku, Tomio Okamura jako obsluha nebo dělostřelecký granát k artilérii, Alena Schillerová do polní kuchyně, Oto Klempíř k průzkumu bojem, Karel Havlíček s Betynou k partyzánům,“ vyhlásil prezident denním rozkazem č. 7948/2026, který ihned poté rozeslal médiím.

Povolanci jsou vesměs osvědčenými zlobidly pana prezidenta. Otík přibyl jako hlavní otloukánek této vlády – prezident mu chce prokázat službu a zocelit jej. Alena potáhne do pole kvůli tomu, že je někdo třeba i ke kastrolu a vařečce během celého tažení. Tohle nebude žádná laciná masírka fanoušků na sockách, Alčo!

Pavel se samozřejmě nejprve pokusil doručit povolávací rozkazy poštou, avšak pohořel. Vzhledem k tomu, že v Česku se všechno vykecá, výše jmenovaní již dopředu věděli, co je čeká. Zbaběle si proto přestali vybírat poštovní schránku. Macinka s Turkem dokonce odmítli převzít dopis z psychologické poradny, v němž byli vyzváni, v bytostném zájmu České republiky, k podrobnějšímu zkoumání psychického stavu.

Nechce se jim

Jakmile prezidentovo rozhodnutí vstoupilo ve známost, strhla se mela. Zmíněné politiky rozhodila nejen povinnost nástupu na cvičení, ale rovněž příslušná specializace, určená v rozkaze.

Babiš byl stručný: „Od ukončení své spolupráce s Julkem Šumanem jsem nikdy nikoho neposlouchal. Nebudu ani prezidenta, nejsem jeho podřízený.“ Pražský hrad sice vzápětí na invektivu odpověděl, že Babiše taky může předvést vojenská policie, nicméně i na to měl premiér odpověď: „V tom případě uteču, zmizím do Maroka a nikdo mě už nikdy v Česku neuvidí.“

Na tento dovětek se vzápětí vrhli jako dravci na kořist politologové. Česku se prý v případě trvalého Babišova odchodu ze země uleví od primitivního populismu, avšak spousta lidí se Stockholmským syndromem ztratí smysl života. „Neočekávám, že by se pan Babiš někam natrvalo odstěhoval. Je příliš spjat s lidem této země. Vždyť je pro mnohé něco jako Gustáv Husák, Augusto Pinochet a brouk Pytlík v jednom,“ řekl žurnalistům Mojmír Krumpl, šéf katedry politologie Vysoké školy života v Ostravě.

Macinka dostal hysterický záchvat a po vypití lahve špatného červeného plačtivým tónem sdělil v televizním pořadu Live z Xaverova překvapenému národu, že má modrou knížku. Zde byl Hrad přímo nekompromisní: „Civilista Macinka bude angažován jako podpůrná síla bojových jednotek. Při nácviku půjde přes pole, jak z něj čouhají ty drátky.“ Na veřejnost unikla i dvojznačná poznámka prezidenta, že se pyrotechnici opravdu, ale opravdu nesmějí splést a zaměnit atrapy za skutečné miny.

Turkovi se překvapivě „povolávák“ na cvičení zalíbil. „Jé, to fakt můžu jezdit tankem? A dá se tím popojíždět taky po Praze?“ zeptal se nadšeně s tím, že je na velká vozidla z civilu zvyklý. Pojistku podle něj není třeba řešit, jelikož má za sebou už osm kilometrů bez nehod.

Okamura se rozhodl, že taky jednou vymění vlastenčení za opravdové vlastenectví. Začal si ve smyčce pouštět známou píseň Karla Gotta Dám dělovou ránu a jeho odhodlání nezchladil ani zákulisní drb, že to spíše vypadá na zmíněný dělostřelecký granát než na obsluhu kanónu. Opozice se poté Tomia pokusila odvolat z pozice šéfa Sněmovny jeho administrativní přeměnou v raketu země-vzduch (ideálně s vypálením někam do Tichého oceánu), ale pro odpálení takové střely Česko nemá prostředky.

Schillerová prohlásila, že umí uvařit jenom vajíčka natvrdo a tureckou kávu; Hrad ji okamžitě ujistil, že víc kulinářského umění nebude potřebovat. Nakonec prý stejně skončí jako ohřívačka konzerv s krmivem pro psy a kočky. Tento způsob stravování účastníků cvičení se prezidentovi kdovíproč velice zalíbil, neboť dokonale imituje strádání v zákopech.

Klempíř namítl, že má brýle, čímž je omezená jeho bojeschopnost. „Nic se neboj, optiku ti zachytíme gumou od zavařovačky. Jestli brejle stejně ztratíš, neva. Správný průzkumník se řídí hlavně instinktem,“ pohladil v osobním poselství Pavel Otu skoro tak lidsky jako Ota Pavel čtenáře ve svých knížkách.

Oříškem se ukázala být Havlíčkova partyzánština. Přece jen k ní musí být i patřičná stafáž nepřátel. Prezident nakonec rozhodl, že Havlíčkovi změní specializaci; Karel si cvičení užije jako spojař. „Prostě dostane velkou cívku s kabelem a s tou pořád bude pobíhat kolem. Betyna může markýrovat Šarika,“ vysvětlil Pavel.

Manévry v Srbsku

Cvičení by se mělo podle dostupných informací uskutečnit někde poblíž železniční trati na Karlštejn, jejíž modernizaci vláda uvedla pro NATO jako výdaj na obranu. Prezident, který má za sebou záchranu francouzských vojáků ve válce v bývalé Jugoslávii, prý preferuje obec Srbsko.

Ačkoli je v současné době nejisté, v jaké konstelaci se nakonec vojenské cvičení uskuteční, zmíněná obec pro jistotu připravuje veškeré zázemí pro zhruba týdenní manévry. Tamní skály jsou navíc ideálním místem pro složitější branné operace.

Prezident prý předvolá celý ansámbl k vlastní akci až na konci prázdnin; povolanci se zatím mohou psychicky připravit a třeba si kapánek zlepšit kondičku. Hlava státu hodlá do té doby učinit ještě poslední pokus o návrat do běžných komunikačních mantinelů – chce navštívit jednání vlády.

Pokud ani tento vstřícný krok nepomůže, zlobivé politiky čeká pěkně perný týden, kde dostanou takový kouř, že je přejde chuť diskutovat, natož bojovat se svým vrchním velitelem.

Super kachna jsou texty, které vycházejí ze skutečných událostí, ale jinak jde o fikci. Zatím…

Další články

Načítám