Článek
Umanutost Petra Macinky ohledně Petra Pavla (64) už začíná sklouzávat do trapnosti. Macinka svým chováním vypustil lejno; chvíli v něm šlapal, posléze to ale přestalo být tématem, takže nedospělý Péťa si po čase vzpomněl, že je třeba si ještě pěkně ve vlastním hovínku začvachtat.
Je vlastně jedno, co zaznělo v několik měsíců staré SMS od prezidenta. Interpretovat se dá různě, což je často typická vlastnost různých textovek. Vyřizovat složité věci po SMS je většinou nedobré a vede to jen k nedorozumění.
Mnohem důležitější je, že Macinka opět potvrzuje, jaký byl omyl ho jmenovat do významné státní funkce. Nadhled, velkorysost, diplomacie, natož moudrost – to vše se zde zcela minulo. Toho kluka prostě doslova sžírají špatné lidské vlastnosti. Že imponuje podobně nastaveným, spíše „plochým“ jedincům, je pak už jen smutným dokreslením části české společnosti.
Kdysi jsme měli kotě. Nemělo jméno, prostě jsme mu říkali „Micka“. Zvířátko to bylo roztomilé, hodně si hrálo a jako polodivoký tvoreček si dělalo, co chtělo. Při hře škrábalo, kousalo. Každou chvíli jsme ho museli vykazovat od jídla a lože, jelikož jsme mu prostě „patřili“.
Což o to, u kotěte se to ještě snese. Ve vládě to ale úplně nechceš.