Tajemství dlouhověkosti Otakara Vávry (†100)? Ženy, taliány a báječné bijáky. Do postele „hupsl“ i s filmovou legendou

Když legendární filmař Otakar Vávra 15. září 2011 odešel do režisérského nebe, nebylo to zas tak velké překvapení. Počátkem onoho roku totiž oslavil stovku. „Chtěl bych se dožít minimálně 102 let jako britská královna matka,“ řekl tehdy Super.cz. To už se mu ale bohužel nepodařilo.

Přesto byla třeba jeho o dva roky mladší vrstevnice, herečka Zita Kabátová (†99), zprávou o jeho smrti zaskočena. „Ježišmarjá, tak on už to má za sebou. No ale držel se statečně. Točil báječné bijáky. Vždycky moc dobře věděl, co chce,“ řekla tehdy Super.cz.

Na dotaz, co by mu na „onen svět“ vzkázala, odpověděla s úsměvem: „Aby tam nechal ty mladý holky nahoře na pokoji. On byl vždycky tak trochu do větru.“ Sama prý od něj svého času dostala to, čemu se tehdy decentně říkalo milostná nabídka. Odmítla ji a pak se vzájemně jeden druhému profesně vyhýbali. „Já jsem s Vávrou nikdy netočila, protože jsem mu nedala,“ pojmenovala to srozumitelně v rozhovoru pro časopis Týden.

Těsně před smrtí Vávra s dojetím vzpomínal na poměr s Adinou Mandlovou. Domluvili se prý, že by byla škoda, kdyby spolu nehupsli do postele, když už se znají tak dlouho. To byla také jediná herečka, se kterou své milostné dobrodružství netajil. V kuloárech se mluvilo ovšem také o Haně Vítové, Lídě Baarové a Nataše Gollové, které ve Vávrových filmech hrály za války velké role.

To byly nicméně další vrstevnice. Jeho životním „úlovkem“ se stala o 40 let mladší Jitka Němcová (75), rovněž režisérka, kterou poznal ještě jako studentku na DAMU, kde předával mladé generaci své přebohaté zkušenosti.

„Mně bylo tehdy třiadvacet let, jemu třiašedesát. Říkal mi, že pět let s ním uteče jako voda,“ vzpomínala v Show Jana Krause na Primě. Někteří lidé ji obviňovali, že je s uznávaným režisérem jen kvůli vypočítavosti.

„Pro mě to bylo docela těžké. Nato jsem odjela do Říma, abych to vydejchala (rok strávila prací u další režisérské legendy, Federica Felliniho – pozn. red.). Potřebovala jsem si v palici srovnat, jestli s tím Vávrou budu, nebo ne. Nakonec jsem s ním zůstala. Nic lepšího na světě není,“ sdělila kategoricky Krausovi.

Během svého dlouhého života se Vávra musel přizpůsobit různým společenským zřízením. Narodil se před 115 roky, 28. února 1911, tedy ještě za habsburské monarchie. Tu vystřídala republika nahrazená protektorátem, krátké období obnovené demokracie nahradila diktatura proletariátu, kterou smetla pravda a láska následovaná divokým kapitalismem 90. let.

Zažil a přežil dvě světové války, jednu internacionální pomoc vojsk Varšavské smlouvy, ale hlavně celé dekády bouřlivého rozvoje kinematografie. Vystudoval brněnské reálné gymnázium a po maturitě šel do Prahy na architekturu. Filmové řemeslo jej však lákalo natolik, že školu opustil, aby se mu mohl věnovat naplno.

Zpočátku asistoval při vzniku několika dokumentů, svůj režijní debut si odbyl v roce 1934 dnes již pozapomenutým krátkometrážním snímkem Žijeme v Praze. Jeho úplně posledním režijním počinem byl videoklip dua Hapka-Horáček Hlava kance. Během svého života natočil přes 50 hraných filmů a k téměř 60 titulům napsal scénář.

Pod jeho režijní taktovkou vznikla klasická díla jako Panenství (1937), Cech panen kutnohorských (1938), Dívka v modrém (1939), Rozina sebranec (1945), Nezbedný bakalář (1946), Zlatá reneta (1965), Romance pro křídlovku (1966) či Kladivo na čarodějnice (1969).

„Otakar Vávra i já jsme byli každý z jiného světa. On chtěl, abych viděla jeho filmy, já když jsem točila, tak jsem vůbec nechtěla, aby o tom věděl, protože by do toho kecal. Z toho, jak byl velkokomparzní, tak by řekl: No ale tady máš jenom detail toho herce, za ním musí stát celý Staroměstský náměstí. A já bych řekla: Ses zbláznil, vždyť mi na to nedaj prachy,“ popsala Němcová v Momentech na ČRo Vltava jejich dvoukariérové manželství.

Vávrova „velkokomparznost“ se projevila zejména ve filmech Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem souhrnně nazývaných Husitská trilogie. Nejen že měl k dispozici prakticky neomezený počet vojáků tehdejší Československé lidové armády. Trval ale na tom, aby jejich zbrůj a strůj čili výzbroj a oblečení působily maximálně věrohodně. „Kamera musí vidět každé oko na drátěné košili posledního bojovníka ve třetím plánu,“ zdůrazňoval i svým studentům.

Vztah Jitky Němcové a Otakara Vávry vydržel bezmála 40 roků, vzali se ale až po dlouholeté známosti. Ženichovi bylo tehdy 86 let. „Můj Vávra byl až do pětadevadesáti úžasný, opravdu perfektní, a pak se to zhouplo. Přestal vidět, viděl jen periferně, nemohl si už nic přečíst, nemohl se dívat na televizi a tím strašně zestárl. Je zázrak, že se dočkal stovky. Prodělal mozkovou mrtvici a malý infarkt, pak byl ještě moc dobrý, ale to, že neviděl a neslyšel, byl problém,“ vzpomínala v rozhovoru pro deník Právo.

V jeho stravě prý převažovaly uzeniny. „Nejraději má taliány. A přitom nemá ani zvýšený cholesterol,“ připustila jeho žena. V životě prý nepozřel třeba rajče.

„Ještě ve dvě hodiny odpoledne jsem mu dávala párky, pivo a kafíčko. Nakrmila jsem ho, měl hodně oteklé ruce, sám by to už nezvládl. Pak usnul… A ještě jsem mu říkala, že ho miluju…“, vzpomínala manželka na Vávrovy poslední okamžiky.

Krátce po jeho smrti odešel na věčnost i režisérův milovaný psí kamarád, hrubosrstý jezevčík Karel. „Bylo to hned po Vávrovi, maximálně měsíc. Nebyl přitom vůbec starý. Jen se mu stýskalo,“ prozradila tehdy Super.cz Jitka Němcová.