Smutný osud „prďoly“ z Jáchyma: Neunesl manželčinu nevěru, tři dny před padesátinami se oběsil

„Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?“ Málokterá filmová hláška je dodnes tak populární jako tahle otázka Luďka Soboty z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje. Výčepního „prďolu“ si zahrál Karel Novák (†49), herec, kterého diváci milovali, i když filmovému Františku Koudelkovi pěkně zatápěl.

Narodil se před 95 roky, 9. října 1930 v České Skalici a už od dětství tíhl k umění. Po základní škole vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Jablonci nad Nisou, původně se chtěl věnovat tvorbě bižuterie. Místo šperků si ale zamiloval divadlo a loutky.

Začínal jako loutkoherec v Krajském loutkovém studiu v Liberci, kde nejen hrál, ale psal i vlastní pohádky. Potkal tam také svou první manželku Jitku Novákovou. I když byli už předtím spolužáci, tady konečně přeskočila jiskra. Spojila je láska k umění – a také Liberec, město, které Karel považoval za svůj skutečný domov.

Později přešel do Naivního divadla Liberec a patřil mezi ty, kdo stáli u zrodu legendárního Studia Ypsilon. To se z původní experimentální dílny proměnilo v kultovní scénu, která se v roce 1978 přestěhovala do Prahy.

Karel Novák byl vynikající herec s obrovským citem pro humor, detail i improvizaci. „To byl Pánembohem políbený herec, hudebník, kterému jste mohli věřit každé slovo. Poznali jsme se v Severočeském loutkovém divadle. Byl o tři roky starší než já,“ vzpomínal na něj pro deník Aha! režisér Jan Schmidt (†85).

Mimo divadlo měl ale i spoustu dalších talentů – byl šikovný truhlář, zedník a výborný kuchař. Jeho recepty byly ovšem někdy svérázné. Prakticky do všech jídel třeba přidával česnek. „I do sladkostí… A do masa zase dával špetku cukru a sladkou smetanu,“ tvrdil Schmidt.

Na filmovém plátně se Karel Novák objevil celkem v patnácti filmech, převážně v menších rolích. Diváci si ho ale stejně nejvíc pamatují jako žárlivého výčepního z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974).

Kritici ocenili Novákův herecký výkon v parodickém představení Carmen nejen podle Bizeta z roku 1968, kde před filmovou kamerou debutoval díky Studiu Ypsilon. Hrál i v Panelstory, Kalamitě nebo ve snímku Ovoce stromů rajských jíme, kde měl dokonce hlavní roli. Jenže při vší úctě k tvorbě Věry Chytilové – tenhle film nebyl zrovna zábavou pro masy.

Zároveň však dlouhá léta bojoval s náklonností k alkoholu. Sklenička, dvě… Těžko říct, proč jich začalo být víc a víc, ale začalo. Možná k tomu přispělo i to, že po přestěhování Ypsilonky z jeho milovaného Liberce, kde ho všichni znali, do Prahy, kam dojížděl, začal ztrácet půdu pod nohama.

Pití mu postupně rozložilo první manželství i další vztahy. Když se seznámil se svou druhou ženou, doufal, že najde klid – jenže i ona měla k pití blízko.

Oba se tak točili v začarovaném kruhu závislosti. Karel si nakonec uvědomil, že musí něco změnit, a dobrovolně nastoupil na léčení do Bohnic. Zpočátku to vypadalo nadějně – lékaři z něj měli radost a věřili, že má vše pod kontrolou.

Na začátku října roku 1980 dostal dokonce povolení odjet domů do Liberce, kde chtěl oslavit své padesáté narozeniny. Místo oslav ho ale čekal šok: Jeho žena už „slavila“ s někým jiným a s kostýmem si ani jeden z nich starosti nedělal.

V léčebně sice jemu a dalším pacientům neustále opakovali, že realita může být někdy tvrdá a alkohol není řešení, on to ale stejně neunesl. Ale pozor, neopil se. To by ještě nebylo nejhorší. On se rovnou oběsil.

Bylo to před 45 roky a tři dny před jeho narozeninami, 6. října 1980. Až po Novákově smrti byl do kin uveden film Kalamita, ve kterém se naposledy objevil na plátně.