Bratra zabil blesk, syn umrzl v horách, sourozenec zkolaboval na place. Charleyova teta ale bavila diváky dál

Herců, které si diváci dodnes pamatují nejen kvůli filmovým a televizním rolím, ale i z jejich působení na divadelním jevišti, vážně není moc. On ale byl a stále je výjimkou. Schválně, kdo se vám vybaví, když se řekne Charleyova teta?

Samozřejmě Lubomír Lipský (†92). I když zemřel už před deseti roky, 2. října 2015, tahle postava ze stejnojmenné komedie J. B. Thomase se stala jeho alter egem. Hrál ji sice kdekdo a mnozí skvěle, on se ale touhle příbuznou z Brazílie při každém představení opravdu stával.

Kuchařka ze Šesti medvědů s Cibulkou, jedna z Lipského nejznámějších filmových rolí, je vlastně dalším hercovým transgender převtělením. Ne nadarmo o něm oficiální materiály Městských divadel pražských, kde působil v letech 1950 až 1987, uváděly: „Jeden z bardů staré herecké generace je pro Městská divadla pražská doslova rodinným stříbrem.“

Narodil se 19. dubna 1923 v Pelhřimově. Byl nejstarším ze tří synů v cukrářské rodině. Spolu s bratrem Oldřichem, pozdějším významným režisérem, inklinoval už od dětství k herectví. Nikdo jim to nerozmlouval, protože otec byl nadšený herec a režisér zdejšího ochotnického souboru.

Obojí – úspěšné podnikání i ochotničení – se později stalo tátovi osudným. Kvůli nevinnému žertu v divadelní inscenaci, který byl označen za politickou provokaci, mu po válce soudruzi cukrárnu vyvlastnili a odsoudili ho ke dvěma letům nucených prací.

Lubomír a Oldřich Lipští měli ještě jednoho bratra, Dalibora. Ten se však nedožil dospělosti. O život přišel tragicky v pouhých 17 letech, kdy ho při koupání v rybníce zabil blesk.

Na počátku Lubomírovy herecké dráhy stál pelhřimovský studentský ochotnický kroužek Malá komedie, z něhož se v roce 1945 stalo Divadlo satiry, fungující do roku 1949 v Praze. V letech 1949–1951 studoval Lubomír divadelní vědu a estetiku na FF UK v Praze.

Kromě městských divadel si zahrál také v Divadle za branou, v Hudebním divadle v Karlíně a v Divadle Na Jezerce. Estrádní scénky s postavou vrátného Hlustvisiháka v jeho podání dodnes baví v sestřizích klasické televizní zábavy.

Před kamerou stál poprvé v roce 1946, kdy si spolu s bratrem zahráli drobné role partyzánů ve válečném snímku V horách duní.

Postupně ztvárnil více než stovku různých postav ve filmech, televizních inscenacích a seriálech. S výjimkou zmíněného debutu byste ale mezi nimi těžko hledali jinou než komediální. V jedné z těch dodnes nejslavnějších, jako děda Potůček z kultovního seriálu Tři chlapi v chalupě vysílaného v letech 1961 až 1963, se poprvé objevil ve svých 38 letech.

„Neříkej mi dědku, já ti taky neříkám cucáku,“ zní jeho legendární hláška z nováckého seriálu Hospoda. Ani v době natáčení první série pan Lipský vlastně ještě věkem neodpovídal stáří své postavy. Bylo mu teprve 73 a kromě takových detailů, jako že televize mezitím začala vysílat barevně, se od Potůčkových časů vlastně moc nezměnil. Jen se v mezidobí narodilo pár herců, jako třeba Eva Čížkovská (59), která mu v seriálové knajpě se třemi schůdky nosila pivo.

Největší příležitosti vyniknout na filmovém plátně mu poskytl bratr-režisér. Nejdřív ho obsadil do životní role dobráckého učitele literatury George Camela v parodii na brakové detektivky Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Myslel na něj i nadále a jejich společným filmům to bylo jen ku prospěchu.

První Thálii získal Lubomír Lipský v roce 1997 za roli Billa Kippa v muzikálu Sny z Nového Yorku v Hudebním divadle v Karlíně, v roce 2006 následovala další za celoživotní dílo. V roce 2013 obdržel Lubomír Lipský na GRAND Festivalu smíchu cenu Génius smíchu.

S životní láskou, tanečnicí Věrou, se seznámil ve 23 letech. Po třech letech známosti se vzali a zůstali spolu celý život. Měli dvě děti, Taťánu, která se stala překladatelkou, a Lubomíra. Ten pokračoval v otcových šlépějích. Vystudoval FAMU a věnoval se režii. Jeho život ovšem vyhasl předčasně.

Konec roku tehdy trávil na horách a den před Silvestrem vpodvečer odešel na procházku, z níž se už nevrátil. Následující den ho našli zmrzlého. Bylo mu pouhých 40 let. Spekulovalo se o tom, že příčinou smrti byl infarkt. Lipskému po něm zůstal vnuk Matěj, na kterého byl velmi pyšný.

Nečekaný konec potkal i režiséra Oldřicha Lipského. Skonal náhle ve věku 62 let, a to při natáčení komedie Velká filmová loupež. Na práci se velmi těšil, výsledku už se bohužel nedožil. Přímo na place ho postihl infarkt. Lékařům se ho na místě ještě podařilo oživit, při převozu do nemocnice však zemřel. Vzhledem k tomu, že už byla polovina filmu natočena, padlo rozhodnutí, že se snímek i přes smutnou událost dokončí. Režisérskou štafetu po něm převzal Zdeněk Podskalský.

Lubomír Lipský se dožil požehnaného věku 92 let. Zemřel v nemocnici, kde ho po prodělaném zápalu plic sužovaly dýchací potíže. Nakonec ho zradilo srdce. Do poslední chvíle však zůstával pozitivní a uchovával si svůj pověstný humor.