Článek
Píše se rok 1943. Zřejmě nejslavnější světová herečka usedne v tichu newyorského bytu ke stolu a napíše dopis příteli. Na konci nezvolí své známé jméno, ale podepíše se jako „Mountain Boy“.
Namísto další filmové role rozehraje nebezpečnou partii s tajnou službou MI6 a po boku fyzika Nielse Bohra (1885–1962) zachrání tisíce dánských Židů před nacisty.
Stvoří si mužské alter ego, chce uniknout filmovému peklu
V hollywoodských ateliérech sice přijme roli poddajných hrdinek, po zhasnutí reflektorů však odmítne hrát podle cizích pravidel. Své důvěrníky, mezi něž patří spisovatelka Mercedes de Acosta (1892–1968) nebo dvorní fotograf Cecil Beaton (1904–1980), v soukromých dopisech zaváže k přísné mlčenlivosti. Nikdy nesmí před novináři prozradit její skutečné utrpení, vleklé deprese a bytostnou nenávist k celému filmovému průmyslu.
„Jsem k smrti unavená z toho neustálého zírání. Moje duše patří jen mně a nenechám si ji ukrást žádnou kamerou,“ posteskne si v jedné ze svých slabých chvilek. Dopisy svým milencům navíc napíše čistě v mužském rodě a pod falešným jménem připojí nenápadný dovětek: „Mountain Boy vám posílá pozdravy.“
Vytvoří si tak psychologickou obranu před povrchním světem showbyznysu. Mužská identita jí poskytne tolik žádaný únik z neúnosného tlaku fanoušků i producentů.
Vymění scénáře za tajné mise
Když Evropu zachvátí druhá světová válka, hvězda náhle nadobro opustí stříbrné plátno. Po drtivém propadáku komedie Žena dvou tváří (1941) se stáhne do naprostého ústraní. Tisk tento překvapivý krok vysvětluje jako hysterickou reakci zhýčkané primadony.
Pravda je ale úplně jiná. Hvězda zahájí spolupráci s britskou zpravodajskou službou MI6, konkrétně s tehdejším šéfem britské zpravodajské sítě v Americe Williamem Stephensonem (1896–1989). Tento elitní kanadský agent s krycím jménem Intrepid si v newyorském Rockefellerově centru vybuduje rozsáhlou špionážní centrálu a v herečce najde dokonalou spojenkyni. Její status mezinárodní nedotknutelné celebrity zafunguje jako bezchybné krytí.
Slavná diva pod jeho vedením nenápadně zmapuje kroky vlivných nacistických sympatizantů ve svém okolí. Zaměří se především na švédského průmyslníka a miliardáře Axela Wenner-Grena (1881–1961), podezřelého z tajných obchodů s Třetí říší. „Její schopnost naslouchat a přitom budit dojem naprosté naivity z ní dělá nesmírně cenný zdroj v zámoří,“ zaznamená si Stephenson do jednoho ze svých hlášení.
Křehká herečka navíc projeví nečekaně radikální odvahu. Když zjistí míru fanatického obdivu Adolfa Hitlera (1889–1945) k jejím filmům, svým přátelům naprosto vážně oznámí smrtící plán. „Měla bych jet rovnou do Berlína, vzít si do kabelky zbraň a jednoduše ho zastřelit. Mě by na rozdíl od jiných pustili až úplně k němu.“
Zabrání tragédii, když zavolá švédskému králi
Největší hrdinský čin hvězdy nicméně přijde až na podzim roku 1943. Nacisté v okupovaném Dánsku naplánují na židovský Nový rok Roš ha-šana masové noční razie a deportace místních Židů do vyhlazovacích táborů. Situace se zdá být naprosto zoufalá a čas neúprosně běží.
Herečka však využije své švédské kořeny, velký vliv i diplomatické konexe. Zvedne sluchátko a přesvědčí samotného švédského krále Gustava V. (1858–1950) k urychlenému tajnému setkání s geniálním dánským fyzikem Nielsem Bohrem. Vědec právě na malé přeplněné rybářské lodi dramaticky uprchne z dánského pobřeží. „Vaše Veličenstvo, musíte ho okamžitě vyslechnout. Jde o tisíce nevinných lidských životů a my nesmíme zavírat oči,“ zapřisáhne herečka panovníka během emotivního telefonátu.
Poskytne útočiště na člunech a urychlí konec války
Výsledek této přísně tajné mise doslova změní dějiny. Panovník po nátlaku slavné krajanky a osobní schůzce s Bohrem veřejně slíbí pomoc. Oznámí v rozhlase, že neutrální Švédsko poskytne okamžitý azyl všem ohroženým.
Během několika následujících mrazivých nocí se přes úžinu Öresund na stovkách malých rybářských člunů přesune do bezpečí více než sedm tisíc uprchlíků. Podaří se tak zázračně zachránit téměř celou tehdejší židovskou populaci Dánska.
Hrdinka se současně zapojí do utajené finanční podpory a společně s agenty MI6 zajistí bezpečnou přepravu samotného Nielse Bohra. Vědec odletí v prázdné pumovnici britského letadla de Havilland Mosquito z Dánska do Londýna. Tam se ihned zapojí do spojeneckého úsilí a v USA později v rámci projektu Manhattan zásadně přispěje k vývoji atomové bomby.
Pochybnosti historiků vyvracejí historické prameny
Někteří badatelé sice později zpochybní její podíl a záchrannou misi připíšou španělskému dvojitému agentovi Juanu Pujolovi Garcíovi, který nese stejné britské krycí jméno „Garbo“. Jak ale potvrzují uznávané historické prameny, včetně zpráv z britského Institute of Physics (IOP Spark) nebo portálu San Diego Jewish World, je to skutečně hollywoodská hvězda, kdo v osudovou chvíli zvedne sluchátko a během emotivního telefonátu přesvědčí švédského krále Gustava V. k urychlenému tajnému setkání s fyzikem Nielsem Bohre, které odstartuje záchranou akci pro dánské Židy.
Zazáří na plátně a posbírá prestižní sošky
Ačkoliv se nakonec stáhne do stínů, její umělecký odkaz nepřestane fascinovat. Během své oslnivé kariéry ztvární ty nejikoničtější filmové postavy. „Její instinkt a mistrovství před kamerou byly čistou magií. Nedokážu její herectví analyzovat, vím jen, že nikdo jiný před objektivem nepracoval tak efektivně,“ vysekne jí poklonu herecká kolegyně Bette Davis.
Zvládne i náročný přechod z němého filmu do zvukového. A poprvé promluví ve snímku Anna Christie (1930). O necelou dekádu později nečekaně rozesměje publikum v komedii Ninočka (1939). Za své výkony si vyslouží celkem tři nominace na Oscara, mimo jiné za strhující ztvárnění nemocné kurtizány ve snímku Dáma s kaméliemi (1936).
Zlatou sošku nakonec získá v roce 1954 za celoživotní přínos světové kinematografii. Švédský král jí navíc udělí prestižní Řád polární hvězdy. Americká filmová akademie jí Oscara pošle poštou, neboť herečka slavnostní ceremoniál bez omluvy vynechá.
Tajemství dvojího života si odnese na věčnost
Během nekonečných válečných let si na domácí půdě vyslechne ostrou kritiku veřejnosti. Tisk ji nemilosrdně ztrhá za údajnou lhostejnost k americkému válečnému úsilí. Zvolí si však hrdé mlčení a odmítne se jakkoliv hájit. Po válce už před kamery nikdy nevkročí a zbytek života stráví dlouhými anonymními procházkami po New Yorku v obřích slunečních brýlích.
Jaký odkaz po sobě Greta Garbo, kromě toho filmového, zanechala? Třeba ten, že často nevidíme skutečnou povahu lidí a soudíme je pouze podle povrchní masky. Za tváří domněle chladné, rozmazlené a sebestředné hvězdy se celou dobu skrývala statečná osobnost, nasazující vlastní pověst pro dobrou věc. Skutečná velikost se totiž rodí v utajení a nepotřebuje potlesk.
Slavná ikona po sobě zanechala mýtus nedobytné ledové královny filmového plátna a naivní, povrchní duše v soukromí. Ten ovšem posloužil jen jako dokonalá zástěrka při záchraně tisíců obětí holocaustu. Svá nejhlubší tajemství o tajných operacích si tak nakonec odnesla bez jediného slova až do hrobu.
