Článek
Jak to tak bývá, za blyštivou fasádou se často skrývá pravý opak. Hodnocení práce ministrů v minulém týdnu zdaleka nebylo tak pohodové, jak se nám snažil namluvit Andrej Babiš (71). Dokonce to chvíli vypadalo na konec koalice!
Za vyzrazení skutečného průběhu událostí může nedbalost. Zatímco Strakova akademie byla po nástupu kabinetu Andreje Babiše důsledně očištěna od veškerých pozůstatků Fialovy vlády (vyhození pohůnků, vymetení živých i umělých štěnic, rozšlapání zapomenutých brýlí – Fiala je stále hledá), v Kramářově vile, kam si premiér pozval na hodnoticí kobereček své ministry a ministryně, se na to jaksi pozapomnělo.
V rezidenci ministerských předsedů totiž doposud pracuje stařičký komorník, který zde působí již od dob premiérování Václava Klause. Všechny vlády si ho automaticky předávají jako živou součást inventáře. Dotyčný ve vile přebývá v malé komůrce, dokonale zná místní strašidla včetně bývalých premiérů a nemá problém za obolus pustit nějakou tu informaci.
Čtyři kategorie
Ministerský předseda si před hodnocením své ministry rozdělil do čtyř kategorií: 1. Schopní a loajální. 2. Neschopní a loajální. 3. Schopní a neloajální. 4. Neschopní a neloajální. Zároveň za stoprocentní ideál pracovitosti a schopností určil sám sebe, čili jednoho Babiše.
Do první kategorie patří jenom Karel Havlíček, byť i on má koeficient pouhých 0,7 Babiše. Všichni ostatní ministři spadají do druhé kategorie. Do třetí kategorie boss ANO zařadil Havlíčkovu Betynu; když má fenka vydařený den, předkládá prý lepší ekonomické zákony než Alena Schillerová. Ta jinak jasně vede v druhé kategorii. Je loajální, přičemž v pracovitosti a schopnostech dosahuje koeficientu 0,249 Babiše.
Čtvrtou kategorii premiér zatím ponechal prázdnou. Má přitom vlastně pouze teoretický význam, neboť Babiš by vedle sebe někoho neschopného a zároveň neloajálního nesnesl. Jako rozený mikromanažer však tuto kategorii zvolil coby věčný Damoklův meč, který může kdykoli dopadnout a poslat neschopného a neloajálního jedince pryč z vlády.
Hned první hodnocení nicméně Babišovi málem zavařilo mozek. Když se dostavila Zuzana Mrázová, premiér si matně vzpomněl, že mu kdysi severočeská odnož holdingu – konkrétně bytový podnik v Bílině nebo drůbežářské závody – doporučila jakousi nadějnou místní političku. „Schwarz Bařtipánová. Co se s ní stalo?“ zabručel si pro sebe Andrej.
„Ale to jsem přece já. Jen jsem se mezitím vdala,“ zvolala Mrázová, která to zaslechla. „Upamatujte se, pane premiére.“
Babiš se zamračil. „Ta Schwarz Bařtipánová byla slušná, pracovitá ženská. Vy si mně ale vůbec nelíbíte, Mrázová!“ vznesl výtku, načež nebožačku propustil imperátorským gestem.
Dalším na řadě byl Jaromír Zůna. S ním byl premiér rychle hotov. Uložil mu, aby do výdajů na obranu zakomponoval náklady na renovaci linky na toustový chléb z žitné mouky v Žitavě (Německo) a finance potřebné na postavení továrny na umělá hnojiva v Praze na Malé Straně (to je v Česku). „Potřebujeme letos v Praze trochu nakopnout naše místní ANO. A Rutte ať si – víš co,“ poznamenal Babiš. Zůna secvakl podpatky a vše odsouhlasil bez sebemenší námitky: „Provedu, blahorodí!“
Ivan Bednárik neměl příliš co vykázat za práci. Zvolil proto fintu a Babišovi se pochlubil vymyšleným sčítáním všech železničních pražců v ČR. „Tak schválně, kolik?“ zaujalo téma premiéra. „Celkem 1238, na pražec přesně,“ zkusil blufovat Bednárik, ale to už ho Babiš hnal pryč s takovým řevem, že opodál praskla okenní tabulka.
Audience Lubomíra Metnara byla ještě kratší: „Vyhodnocujeme… Přijímáme opatření…,“ blekotal ministr vnitra. „Jasně, vypadni,“ odeslal ho pryč ministerský předseda.
Podle vylosovaného pořadí ministrů měl následovat Adam Vojtěch. Ten byl však omluven až do odpolední tiskové konference. V současné době totiž intenzivně pracuje na přísně tajném úkolu: objíždí špitály a přemlouvá lékaře, aby mu pomohli vynalézt pro Babiše elixír mládí. Andrej je – jak známo – tak trochu hypochondr, navíc se, jako mnoho jiných starých mužů s velkým bohatstvím na krku, velice bojí smrti, poněvadž celý život sbírá jenom prachy a požitky; duchovno žádné.
No, a pak to přišlo! Do bývalé pracovny Karla Kramáře, jenž při této příležitosti zarotoval v hrobě, se dostavil Petr Macinka, který s sebou přivedl Filipa Turka. Toho doprovodil Richard Chlad, který pak Babišovi pustil z mobilu osobní video pozdrav Radovana Krejčíře.
„Tuhle šaškárnu jste si mohli odpustit, pánové,“ kysele poznamenal Babiš s dovětkem, že ze staré party stejně respektoval jenom Frantu Mrázka.
„Hele, moc se na nás nevytahuj. Jen si vzpomeň, jakým způsobem ses v divokých devadesátkách pustil do podnikání a kde jsi na to schrastil velký prachy. Tvoji voliči ti možná zbaští, že sis střádal do tří prasátek najednou, ale ze mě vola neuděláš,“ odpověděl Chlad.
Babiš, který dělá ramena jen na toho, kdo na něj nedělá ramena, zkrotl. „Kde máte Červeného?“ zeptal se, přičemž v jeho hlase zazněl sarkastický podtón.
„Ále, dal jsem mu za úkol, aby mi v kanclu na ministerstvu ještě pověsil na zeď nějaké poličky,“ odpověděl Turek, načež položil strašlivou otázku: „Co kdybychom teď my zhodnotili tvoji práci, Andreji?“
Ke cti premiéra nutno podotknout, že zde se konečně projevil jako chlap. „Zatracení točvolanti, už vás mám plný zuby!“ zařval. Vždyť chtěl mít z Česka nejlepší místo pro poklidné čerpání dotací na celé planetě. Místo toho musí pořád řešit nevyspělé točvolanty.
„Hele, moc si tady nevyskakuj, nebo jdeme od válu. Asi víš, co by to znamenalo,“ řekl chladně Macinka. Chvíli si s Babišem upřeně hleděli do očí. Pak Andrej sklonil hlavu a dal si ji do dlaní.
Divadlo na tiskovce
Ostatní známe z tiskové konference, na níž pochopitelně o skutečných okolnostech nepadlo ani slovo. Babiš opět markýroval autoritativního šéfa. Ministři za ANO byli krotcí jako ovečky, ti za SPD taky, pouze drzý Macinka se uškleboval, jak je jeho zvykem.
Není náhoda, že Andrej od té doby přitvrdil v rétorice vůči prezidentovi. Nedávno ještě směrem k Petru Pavlovi kňoural a prosil, aby hlava státu neletěla na summit NATO do Ankary.
Po ošklivém výstupu s Macinkou Babiš pochopil, že musí jít Motoristům ještě více na ruku. Jinak hrozí, že tito pubertální hoši nezvládnou emoce a opustí vládu. To by byl pro Babiše konec světa: ztráta imunity, soud kvůli Čapímu hnízdu, odchod z politiky a konec začleňování ČR do holdingu.