Článek
V grotesku s asistencí bezpečnostních složek se zvrhlo hledání zapomenuté aktovky s vytýkacími dopisy, které premiér rozeslal svým ministrům a ministryním. Andrej Babiš (71) si totiž nepamatuje, co komu přesně napsal!
Jak známo, premiér nedávno vytýkací dopisy označil za jednu z metod své práce. Když si prý poznamená myšlenky na papír, snadněji si pak připomene důležité skutečnosti. Zde však leží pověstné jádro pudla. Ministerský předseda dopisy píše ručně, poněvadž s počítačem si rozumí asi jako s Petrem Fialou. Aktovku s xeroxovými kopiemi dosavadních vytýkacích dopisů ale někde ztratil. Jakmile se to ve vládě rozneslo, Babišovy ovečky vychytrale využily toho, že šéfova paměť začíná připomínat prošlý ementál.
„Vážený pane premiére, váš vytýkací dopis jsem naneštěstí ztratila, ale jelikož jste mě v něm za všechno hodně chválil, vlastně to ani nevadí. Pracuji pro vás moc ráda, byť musím do Prahy denně dojíždět z ubytovny pro horníky v Bílině,“ odepsala oficiální cestou ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta se o něco později svěřila své nejlepší kamarádce, ministru Aleši Juchelkovi: „Děda už má v hlavě úplně vybrakováno, tak ať mu takhle nějak odepíšou všichni!“
Někteří se samozřejmě nenechali pobízet. „Velmi si vážím nekompromisní upřímnosti, se kterou jste ocenil moji práci. Vynasnažím se, abych důvěru ve mně kladenou nikdy nezklamala,“ napsala Babišovi ministryně financí Alena Schillerová, načež si šla uvařit kafe, sníst dortík a zopakovat si malou násobilku, když už má na hrbu ten zatracený rozpočet.
Karlu Havlíčkovi, který od Babiše vytýkací dopis nedostal, přišla tato skutečnost převelice líto. Napsal proto sám sobě stručný vzkaz, v němž uvedl: „Milý Karle! Makáš skvěle, jsi výborný chlapík a časem s tebou počítám místo sebe. Tvůj Karel.“ Když si to po sobě přečetl, rozeštkal se a utekl domů. O dva dny později ho našli železničáři ve stanici Česká Třebová, kde se jako úplně rozdvojená osobnost pokoušel s bezdomovci vyměnit Betynu za lahev rumu nebo alespoň sáček kratomu.
Oto Klempíř coby zkušený marketér pochopil, že vzhledem k heroickým výkonům na poli reformy televizních a rozhlasových poplatků by si Babiš přece jen mohl vzpomenout, že ho ve vytýkacím dopise nechválil. Raději proto zvolil originální metodu a premiérovi odepsal: „Váš dopis je naprostý omyl. Nejsem ministrem české vlády, neznám vás a nejmenuju se Klempíř!“
Jediný nešťastník, který obdržel více vytýkacích dopisů – Adam Vojtěch – se naopak rozhodl, že přizná dílčí vinu, když dostal naloženo více než ostatní. „Máte pravdu, že si vzorně neplním své povinnosti. Jak jsem ale v lednu přišel do kanceláře o pět minut později, tak to bylo kvůli tomu, že mi ujela tramvaj,“ vymyslel si ministr zdravotnictví závažný prohřešek.
Zmatek a pochyby
Zmatený Babiš vůbec nevěděl, na čem je. Něco mu neštymovalo. Jeho ministři a ministryně se na něj při jednání vlády usmívali a až moc okatě mu děkovali za údajná slova chvály na svou práci.
„Musím si, sakra, vzpomenout, kde jsem tu zatracenou aktovku s těmi vytýkacími dopisy nechal,“ řekl si Andrej, načež o objasnění případu požádal policii, tajnou službu, všechny bývalé estébáky, které zaměstnává v holdingu, a ochranku v nákupním centru v místě bydliště, kam si většinou chodí kupovat - v rámci terapie ordinované psychiatrem Pavlem Bémem - měsíčník Český žurnál pro paměťové buňky.
Hned první výslech naštěstí znamenal úspěch! Když si ochranka nákupního centra předvolala Babiše k podání vysvětlení, ukázalo se, že premiér si aktovku zapomněl v kabince supermarketu, kde se kromě potravin a drogerie prodává rovněž oblečení. Andrej si zde před časem zkoušel nové plavky za dvanáct tisíc a v rozrušení nad příliš nízkou cenou zcela ztratil hlavu.
Aktovku s vytýkacími dopisy našel další návštěvník, starý zloděj Laburda, jemuž se podobná příhoda stala už v Hříšných lidech města pražského, v díle Špion přijede v sedm. Laburda přišel do supermarketu za drobným lupem, přičemž samozřejmě prošmejdil i kabinky. Pro něj bezcenného nálezu se polekal a raději ho odevzdal ochrance nákupního centra. Ostří hoši doličný předmět převzali, uložili do skříně se zapomenutými věcmi a pak na celou záležitost zapomněli. Vzpomněli si až poté, co Babiš po aktovce vyhlásil celostátní pátrání.
Blíží se hromobití
Babišův vládní ansámbl po zprávě, že aktovka s vytýkacími dopisy byla nalezena, propadl chmurám. Všichni si uvědomují, že až si Andrej porovná znění dopisů s tvrzením ministrů a ministryň o jeho chvále, nastane peklo. Nyní to prý dokonce vypadá na pád celé vlády! „Babiš jim prostě nepromine, že na něj udělali takový podraz,“ zní logický názor z útrob Strakovy akademie.
Naopak velkou radost projevila málo známá, leč vysoce specializovaná výzkumná společnost. Český ústav pro zkoumání UFO, paranormálních jevů a vyšinutých osob (ČUZUPJVO) se chtěl již před časem pustit do vědecké analýzy Babišových písemností. Vzhledem k tomu, že ministerský předseda se stydí veřejně psát rukou kvůli své chatrné češtině a vyjadřovacím schopnostem, nebylo takřka nic ke zkoumání. Vytýkací dopisy tohle naštěstí mění.
„Andrej Babiš se stylem svého projevu vymyká statistickým veličinám ve všech myslitelných parametrech. Někteří kolegové se domnívají, že pan premiér je ve skutečnosti bytost z jiné planety nebo aspoň agent UFO. Jeho případu jsme přidělili pro něj dobře známé evidenční číslo 25085,“ vysvětlil ředitel ČUZUPJVO Mojmír Cyril Kyselka.
Ústav disponuje mnoha odbornými pracovišti, od psychologie vesmíru po zdánlivě fádní grafologii. Všechna oddělení projevila o zkoumání Babišova vnitřního světa, přetaveného do písemností, značný zájem.
Zapojit se chce dokonce i sekce zázračných úkazů, která se doposud věnovala pouze jedinému vědeckému výzkumu: záhadě, kdy se začátkem devadesátých let podařilo Václavu Klausovi na krátký čas namluvit Čechům, že jsou pilný a podnikavý národ, který nepodléhá populistům.
Super kachna jsou texty, které vycházejí ze skutečných událostí, ale jinak jde o fikci. Zatím…