Článek
Petr Pavel – to je prezident – promluvil 1. ledna k národu z televize. Kromě něj se rozhodli vypustit nějaké to moudro premiér Andrej Babiš (71), šéf sněmovny Tomio Okamura (53) a z opozičního záhrobí se ozval i Petr Fiala (61). Na rozdíl od hlavy státu se však tito pánové museli spokojit s vystoupením na sociálních sítích.
Zatímco Pavel pronesl umírněný projev, jehož hlavním motivem bylo spojování, Okamura to rozbalil v opačném gardu. Vsadil hlavně na agresivní domácí populismus, jako kdyby miniaturní Česko bylo ve světovém oceánu nějaký suverén, který si tohle může dovolit. Babiš zvolil PR jistotu – zmínil touhu po míru a zopakoval tezi, že Česko má být nejlepším místem k životu na celé planetě. Zároveň se rovněž pokusil o apel na jednotu – tentokrát ryze vlasteneckou. Fiala pak poněkud sterilně moralizoval víceméně obecnými slovy.
Co si z toho vzít pro letošek? Mír na Ukrajině chce – kromě Putina a jeho mafiánské bandy, která si ukradla Rusko – asi každý, ale každý si způsob jeho dosažení představuje jinak. Okamurova obskurní rétorika patří mezi evergreeny tuzemské politiky, takže nic překvapivého. Při vší úctě k Fialovi ani jeho sdělení nebylo něčím, co by si člověk měl pamatovat déle, než si dojde do spíže pro další laskonku ke kafíčku.
Prezident sice ze „souboje“ projevů zdánlivě vyšel nejlíp, ale je to skutečně jen zdání. Společnost je od poloviny devadesátých let chronicky rozdělená. Není to nic veselého, ale o tom, že by národ byl aspoň trochu jednotný, nemůže být vůbec řeč.
Novinky.cz