Článek
Za socialismu se na televizi moc dívat nedalo - většinou nebylo na co. Výjimky se ale přesto našly. Jednou z nich byl velký revuální program Televarieté (1971 – 1998), který se na počátku 70. let zrodil v hlavě textaře, scenáristy, dramaturga a konferenciéra Vladimíra Dvořáka (14. 5. 1925 – 28. 12. 1999).
Svého času šlo o mimořádně úspěšný pořad, jehož inteligentní humor si okamžitě získal velké množství příznivců. A protože si diváky dokáže najít i dnes, Česká televize ho pravidelně reprízuje.
K nápadu na vytvoření Televarieté Dvořáka inspirovala návštěva slavné pařížské Olympie. Líbilo se mu, že jednu část show tvořila čísla různých umělců a druhou vystoupení jedné hvězdy.
V televizi pak navrhl, aby se nový pořad jmenoval TV Varieté, ale to vedení zamítlo. Soudruhům připadalo, že zní příliš anglicky. Zajímavé je, že Televarieté se původně vysílalo živě. Až od 26. dílu se předtáčelo a spolu s Dvořákem jím provázela Jiřina Bohdalová (92). Diváci se těšili především na jejich společné scénky, při kterých se opravdu bavili, zatímco mnohá hudební, taneční a artistická čísla je nijak nenadchla.
Inspiroval ho sám život
Vladimír Dvořák měl vzácný dar. Dokázal bavit nejširší publikum: od pomocných dělníků až po univerzitní profesory. Vyznával totiž krédo: „Televizní zábava by se měla dělat tak, aby blbej pochopil a chytrej se neurazil.“
Náměty ke vtipným scénkám čerpal v každodenním životě. Prý jen poslouchal, jak se lidé kolem něj baví, na co si stěžují, kvůli čemu se hádají… Zní to jednoduše, ale umět poskládat odposlouchané historky do smysluplného dialogu vyžaduje velký talent.
Nesmrtelné duo s Bohdalovou
A jak vlastně Dvořák přišel k „Bohdalce“? Kdysi v mládí prý balil jednu slečnu a pozval ji do vypůjčeného bytu. Jenže dívka si s sebou pro jistotu přivedla i kamarádku, která snědla většinu chlebíčků, dost toho vypila a celou dobu nezavřela pusu. Rande tak vůbec nedopadlo podle Dvořákových představ… Dotyčnou kamarádku potkal po letech i u sebe doma.
Tentokrát ji přivedla manželka – Jiřina Bohdalová byla totiž její dobrá kamarádka z dětství. A nyní už to byla ohromně vtipná a pohotová dáma, zkrátka ideální parťák do komických skečů. Poprvé se spolu objevili v roce 1956 v televizním kabaretu Černá hodinka a okamžitě slavili velký úspěch.
Nešťastná učitelka Lídlová
Dvořák byl perfekcionista a všechny scénky pro Televarieté spolu s Bohdalovou pečlivě cizeloval. Během zkoušek si také dělal čárky, kde a kolikrát se diváci zasmějí. Důkladnost a preciznost se vyplatila.
Lidé se váleli smíchy právě proto, že všechny výroky byly perfektně promyšlené. Kdo by neznal slavnou scénku, ve které Dvořák s Bohdalovou hrají manželský pár, který chce vyprávět vtip panu Bucalovi (v podání Jiřího Líra †72)? Anebo skeč, v němž se Bohdalová objeví coby učitelka Lídlová, která má natočit vstup pro televizní zpravodajství?
„Co nám zazpíváš, Barunko?“
Vladimír Dvořák byl i znamenitý textař. Z jeho pera pocházejí slavné hity jako Kristýnka, O nás dvou či Váš dům šel spát. S Čs. televizí spolupracoval od počátku vysílání. Stál mj. u zrodu pořadů Písničky na zítra, Kdo s kým, o čem, pro koho a Zpívá celá rodina.
Mimochodem, v posledně jmenovaném pořadu si odbyla svůj TV debut tehdy 12letá Bára Basiková (61), která v něm zpívala Markétku od Marie Rottrové.
