Článek
Když v roce 1948 natáčel Vladimír Čech drama Divá Bára, sotva tušil, že se stane úspěšným i na mezinárodním poli a jeho hlavní představitelka obdivovanou hvězdou. Film byl prvním československým snímkem promítaným v Austrálii. Dostal se i do několika zemí Latinské Ameriky a v Japonsku nádhernou Vlastu Fialovou zvolili nejkrásnější herečkou roku.
Ke snímku, který měl premiéru v dubnu 1949, si režisér napsal scénář inspirovaný stejnojmennou povídkou Boženy Němcové z roku 1856. Šťastná byla volba titulní představitelky. Pro roli odvážné, samorostlé dívky, co se ničeho a nikoho nebojí, si vybrali devatenáctiletou brněnskou rodačku.
Premiéra rok před trestem smrti
Zkuste si jako postavu smělé Báry představit některou z našich předválečných filmových krásek… Úspěšná plavkyně zaujala i díky tomu, že vyhrávala závody ve skocích z věže. Závodit jezdila do Prahy, kde na Barrandově stála desetimetrová věž, což Brno nemělo.
A ještě jedna představa je zvláštní. Na zfanatizované tlupě vesničanů vidíme, co dokáže davová psychóza, strach, tmářství a typická česká vlastnost – závist. Přitom dílo vzniklo krátce před tím, než masy lidu začaly podepisovat petice pro trest smrti Milady Horákové… Poúnorový režim zřejmě ještě nebyl vůči tvůrcům tak ostražitý.
Ve výjimečném snímku, který neztratil nic ze své působivé, lehce hororové atmosféry, hraje důležitou roli i divoká šumavská příroda. Natáčelo se také kolem ledovcových jezer Černého a Laka. Stojí za to si udělat v nedělní podvečer 13. září od 18.30 čas a užít si Divou Báru na Televizi Seznam.
Uhrančivá hvězda
Hlavní hrdinka filmu, opovrhovaná dcera obecního pastýře, odvážná, samorostlá dívka, slouží jako terč pověrčivým vesničanům, kteří o ní vyprávějí podivné věci. Dokonce ji spojují s pekelnými mocnostmi. Bára na jejich předsudky málem doplatí. Když se pokusí kuriózním způsobem pomoci kamarádce od dotěrného nápadníka, trpělivost zaostalých lidí přeteče a skoro přijde o život. Naštěstí se objeví tajemný zachránce.
Stejně jako vyčnívala Divá Bára ve filmografii Vladimíra Čecha, který se pak spíš věnoval špionážnímu a kriminálnímu žánru, ve výčtu rolí Vlasty Fialové šlo o její první a udělala z ní hvězdu. Nádherná žena s uhrančivým pohledem a sametovým hlasem si podmanila diváky nejen u nás.
Na postavu smělé venkovské dívčiny vzpomínala její představitelka celý život. I když rodiče – tatínek operní pěvec a maminka herečka, oba členové brněnské opery – nechtěli, aby se dcera stala herečkou.
Drsné začátky Báry
„Dnešní mladí herci si neumí představit strastiplné cesty z Opavy do Prahy na natáčení,“ řekla autorce článku paní Vlasta Fialová v lednu 1998, pár dní před oslavou 70. narozenin (nar. 20. 1. 1928). Těch se nedožila, zemřela náhle 13. ledna v Brně. Nabídku na hlavní roli v Divé Báře dostala právě v Opavě.
„Ve Svinově jsem nasedala do nacpaného rychlíku. Od té doby vím, co je to spát ve stoje. Stála jsem v uličce a klimbající hlavou vždycky prásk do okna. Jednou mě pustil sednout nějaký mladík. Opřela jsem si hlavu o stoleček a usnula jako špalek. V Praze se mnou lomcovali a na Barrandově se pak mohli zbláznit,“ vyprávěla mi herečka.
„Měla jsem hranu stolku otlačenou ve tváři. Dávali mi obklady, napařovali mě, plácali po puse, šrám nemizel. Kameraman Vašek Hanuš dořval produkčáka a mně řekl: Jeď domů a týden se mi tu neukaž. Takhle jsem totiž jezdila obden a spala jen ve vlaku.“
S láskou vzpomínala na svého prvního filmového partnera Roberta Vrchotu (†73), který ztvárnil ve filmu krásného myslivce. Chodila k němu do rodiny, i u nich spala, ale jeho přísná maminka je kontrolovala. Herec, starší o osm let, díky urostlé postavě a okouzlujícímu mužnému vzhledu v mládí často představoval milovníky, všelijaké hrdiny a hezouny.
Ovšem životní láskou Vlasty Fialové byl herecký kolega Zdeněk Kampf (†66), s nímž prožila 34 let, až do jeho smrti v roce 1987. Spolu točili v televizi, hráli na divadle, procestovali kus světa a také fotili.
