Článek
Co se všechno může stát, když dva nerozluční kamarádi mají umělecké ambice, jeden skládá verše a druhý je zhudebňuje? Sice mají před maturitou, ale rozhodně se nenudí a o recesi neztrácejí zájem. Řeč je o volné sérii Básníků z pera lékaře a spisovatele Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina.
Ten si ke komedii Jak svět přichází o básníky (1982) odskočil od oblíbeného kriminálního žánru. Natočil laskavý snímek, plný humoru, pohody a naděje náctiletých, kteří se vymezují vůči tradicím rodinným i režimním. Do hlavních rolí Štěpána a Kendyho obsadil Pavla Kříže a Davida Matáska (62). Těm zdatně sekunduje půvabná Miroslava Šafránková coby Borůvka i řada vedlejších postav.
Mezi kandidáty na ty ústřední byli i Lukáš Vaculík a Ondřej Vetchý, v sérii nakonec dostali menší úlohy. U režiséra zabodovali Kříž s Matáskem, kteří spolu studovali a již před natáčením se kamarádili. To měli od školy zakázané, což bylo „oceněno“ zhoršenou známkou z chování…
Čtyři z příběhů o amatérských básnících postupně odvysílá Televize Seznam. Poprvé se s nimi pobavíme ve čtvrtek 2. října od 20.10. Jak básníci přicházejí o iluze (1984) uvidíme za týden 9. října ve stejný čas, 16. října to bude Jak básníkům chutná život (1988) a Konec básníků v Čechách (1993) můžeme sledovat 23. 10. opět od 20.10.
Jaká byla skutečnost
Děj se sice odehrává ve fiktivním městě Hradišti, ale filmovalo se v Mělníku. Roli hlavního kameramana Československé televize, který v záběrech sedí za režisérem Perglem (Jiří Kodet), si zahrál skutečný kameraman filmu Emil Sirotek.
Kendy a Štěpán nábožně v hospodě poslouchají vyprávění pana Valeriána (František Filipovský) o tzv. Bezrukém Frantíkovi, co psal, maloval, řídil auto, dokázal plést košíky, látat ponožky a spoustu dalších činností. Šlo o Františka Filipa, který se narodil bez horních končetin a díky své houževnatosti se stal známou postavou první republiky.
Byl jedním z prvních dětí v pražském Jedličkově ústavu. Jeho dovednosti ho dostaly až do Bílého domu, kde odvážně podal nohu americkému prezidentovi. Během turné s dětským souborem se stal v zemi velmi populárním. Američany okouzlil, psaly o něm noviny, zvaly si ho slavné osobnosti. Po převratu v roce 1948 mu však komunisté vystupování zakázali. Zemřel v roce 1957 v necelých 53 letech.
Nádeníčku, pokřikují na něj
Vedle muzikálových textů pro experimentální verzi Tylovy divadelní hry Lesní panna aneb Cesta do Ameriky píše Štěpán i půvabné básničky pro dívku svých snů. Platonicky miluje bývalou spolužačku Marcelu zvanou Borůvka. V lásce má však vážného soka. Propagační referent Emil Nádeníček je starší, zkušenější, se zajištěnou existencí.
„Když jsem dostal nabídku na Emila, tak jsem říkal, proč ne. V té chvíli jsem netušil, jak figura zarezonuje v národu. Doteď, když jdu po ulici, velmi často slyším: Hele, Nádeníček. Anebo Bajza,“ řekl Televizi Seznam Oldřich Navrátil (72) s odkazem i na Vendelína Bajzu, tatínka z oblíbeného seriálu Bylo nás pět (1994). O postavě propagačního referenta Emila Nádeníčka se vyjadřuje jako o hovadu.
„S Dušanem Kleinem šlo o parádní práci, pohodičku, protože on byl laskavý člověk, režisér, kterého mám opravdu rád,“ zavzpomínal na osobnost zesnulou v roce 2022 herec, jemuž se v době natáčení blížila třicítka.
Blbové stoupají výš
„Skutečně parádní prácička, žádný hňup, ani blbka!“ Jeho partnerku, na niž se snažil Emil udělat dojem, vytvořila Miroslava Šafránková, sekretářka Marcela Borůvková.
V Básnících se role Nádeníčka vyvíjela postupně na společenském žebříčku, až k poslanci, což pro Televizi Seznam okomentoval: „Ano, ano, blbové stoupají, víme z praxe, jak to je. Budou volby za chvilku, takže nemusíme chodit daleko. Ale to neubralo na tom, že každé pokračování Básníků bylo dobré, vtipné.“
Za oblibou série, jejíž první komedie měla premiéru v listopadu 1982, zatímco poslední Jak básníci čekají na zázrak se odehrála v dubnu 2016, vidí tandem Klein – Pecháček a také vtipné výtvarné pojetí Adolfa Borna. „To jsou samá esa!“
