Článek
„Rohlíčky jsou obzvláště vypečené,“ na tuhle hlášku z filmové pohádky Císařův pekař si vždycky vzpomenu v pekárně, i když sahám po chlebu. Hodí mě do pohody. Netušila jsem ale, že její vznik v roce 1951 provázely značné problémy. A to především tvůrčí.
Původního režiséra Jiřího Krejčíka si vybral sám spoluautor scénáře a představitel hlavní dvojrole Jan Werich. Byl totiž nadšený jeho předchozím filmem Svědomí, a proto mu nabídnul natočit historickou komedii z doby vlády Rudolfa II., která zavede diváky do Prahy na císařský dvůr.
Krejčík (†95) po desítkách let zavzpomínal, že se filmování nevyvíjelo dobře a co bylo kamenem úrazu spolupráce. Jako mladý, začínající režisér měl za sebou tři filmy, Werich byl již uznávaný herec. Představy obou tvůrců se míjely. Co jednomu připadalo vtipné, tomu se druhý nesmál a naopak.
„Byl silná osobnost a noční pták, v Karlínském divadle se dohrával muzikál Divotvorný hrnec, on hrál půvabnou postavičku vodníka Čochtana. Po představení rád poseděl, popovídal, něco popil, spát šel až po půlnoci. Ráno později vstával, a když se filmovalo, tak jsem potřeboval Wericha v devět hodin v ateliéru…,“ vybavil si Krejčík.
„To musel v šest vstávat, aby ho oblékli, nalíčili, nalepili vousy. Byl rozmrzelý, neměl chuť žertovat, leccos se mu nelíbilo. Sebral se a šel do šatny spát, natáčet se s ním začalo až po obědě.“
Werichův úraz
Ještě jedna historka z vyprávění Jiřího Krejčíka je zajímavá. Jako Matěj Kotrba natáčel Werich scénu v císařově koupelně, kterou si sám vymyslel. Šlápne do kameninové vázy, a když si ji bude sundávat z nohy, tak žbluňkne do vany. Jenže váza nevydržela, praskla a střep rozřízl herci chodidlo až na kost.
„Krve jako z vola, hasiče, který mu chtěl pomoct, poslal někam, pak se musel omlouvat, že nechtěl urazit dělnickou třídu. Na čtrnáct dní bylo natáčení zastaveno,“ uvedl režisér.
Možná si na tyhle lapálie vzpomenete, až si ve čtvrtek 21. května pustíte ve 20.10 Císařova pekaře na Televizi Seznam. Za týden ve stejnou dobu pak uvidíte Pekařova císaře.
Herecká škatulata
Po vzájemných neshodách, kdy si oba tvůrce pozval na kobereček ministr kultury, se režie Císařova pekaře ujal Martin Frič. Ten natočil dvě výpravné historické komedie, ale kromě dvoudílné verze vznikla i jednodílná, určená na export, z níž byly vystříhány ideologicky vyznívající pasáže. Zahraniční využití filmu se stalo důvodem, proč je film barevný.
Hraběnku Stradovou (Marie Vášová) měla původně hrát Irena Kačírková, tehdy pětadvacetiletá, kterou nechtěl Werich. Tvrdil prý, že nemá smysl pro humor. Chtěl Janu Dítětovou, což odmítal Frič. Později herec navrhl Natašu Gollovou, ta nakonec hrála umělou ženu Sirael a Kateřinu. Podle mnohých názorů byla na roli ve čtyřiceti již stará.
Magistra Kelleyho (Jiří Plachý) se vzdal Karel Höger, protože dostal nabídku na hlavní postavu ve filmu Mikoláš Aleš (1951). Coby alchymistu Scottu prosadil Werich Františka Černého na úkor na začátku obsazeného Saši Rašilova.
Mezi dvorními dámami – šlo o komparz vybraný z manekýnek podniku Textilní výroba – se ocitla i Věra Chytilová. Později, už jako slavná režisérka filmů tzv. nové vlny, se svěřila, že zkušenosti z tohoto díla v ní vyvolaly touhu stát se filmařkou.
Vzácné kostýmy
I když se příběhy filmů Císařův pekař a Pekařův císař odklonily od historické skutečnosti, kostýmy byly inspirované renesancí. Mnoho z nich se za tři roky objevilo v pohádce Byl jednou jeden král. Návrhy vytvořil Jiří Trnka a látky byly utkány na zakázku v textilní továrně ve Varnsdorfu.
Výpravné šaty hraběnky Stradové, černé s bílými květy, šily odbornice na Barrandově 120 hodin. Kostýmy z těchto snímků patří k nejstarším a nejcennějším, které jsou uložené v obrovském barrandovském fundusu. Není divu, že si je v průběhu let půjčovali zahraniční filmaři do svých projektů. Pro historickou hodnotu byly zařazeny do kulturního dědictví našeho národa.
Je zajímavé, že film, u diváků tak populární, se vůbec nelíbil tehdejšímu ministrovi Zdeňku Nejedlému, takže udělil režisérovi Martinu Fričovi dvouletý distanc. Pár let si také nezahrál Jan Werich, a to navzdory veškerým oceněním, která za tyto komedie obdržel.
Pohádkové čtvrtky
V rámci pohádkových čtvrtků na Televizi Seznam se 4. června ve 20.10 můžete přesvědčit, že odvážnému štěstí přeje při sledování Nebojsy, snímku z roku 1988, v hlavní roli s Jánem Kronerem mladším.
