Hlavní obsah
Článek

Hříšní lidé města pražského, Malý pitaval z velkého města… To jsou jen některé názvy detektivních seriálů z dob socialismu, které potvrzovaly každodenní praxi reálného pragocentrismu i v televizní krimitvorbě. I tehdy se ale našly výjimky.

V 80. letech si brněnské studio tehdejší Československé televize vymohlo na „Práglu“ možnost natočit vlastní krimisérii. Odehrávala se v Brně nebo spíš v jeho podsvětí, případy řešili kriminalisté z moravské metropole (i když představovaní převážně herci z Prahy) a přinesla témata, jimž se jinak televizní tvůrci i v rámci žánru obvykle raději vyhýbali. Třeba drogy nebo rizika autostopu z jiného úhlu pohledu, než jaký nabídl třeba film Smrt stopařek.

Televizní diváci to ale neměli úplně snadné. Nestačilo jim zatrhnout si v programu pravidelný vysílací čas a zapnout přijímač jednou týdně vždy ve stejnou hodinu. Série se totiž rodila postupně a mezi uvedením jednotlivých dílů byly i několikaleté přestávky. První díl spatřil světlo světa v roce 1983, režisér Stanislav Strnad jich nakonec podle scénářů Karla Štorkána natočil osm. Ve čtyřech z nich si vyšetřovatele nadporučíka Kosmu zahrál nedávno zesnulý Jiří Bartoška a právě ty teď odvysílá Televize Seznam. První je na programu v úterý 27. května ve 20.10 a nemusíte se bát, další budou následovat vždy po týdnu ve stejný čas.

Pětikilo na Křemílka

V době natáčení 35letý Jiří Bartoška měl za sebou role, díky nimž po něm šílely paní a dívky od Aše do Košic. Ani mužům nebyl nijak nesympatický. Navíc si v roce 1978 střihnul roli kriminalisty pracujícího v utajení ve filmu Pumpaři od Zlaté podkovy, který měl mimořádný úspěch. Vzpomínáte, jak zlotřilí rozkradači majetku v socialistickém vlastnictví hráli pexeso obohacené o prvek hazardu a Jiří Krampol sázel „pětikilo na Křemílka“? Bartoška jim to zatrhl.

Takže ve Stopách zločinu dostal postupně příležitost řešit třeba precizně naplánovanou krádež klenotů a následnou vraždu nepohodlného komplice nebo přepadení nelegální herny a poštovního vozu s penězi v jednom termínu. Na pracovním stole mu přistálo také několik paralelních případů krádeží v bytech a kostelích, jejichž překvapivý (jak jinak) pachatel má na svědomí podvody, loupeže, distribuci drog a nakonec i vraždu, nebo znásilnění stopařky, která tvůrčím způsobem rozvinula zkušenosti oběti a sama si nakonec vysloužila policejní pouta.

Popelníky od Coca-Coly jako odkaz doby

Tento díl s názvem Pátek, čas motýlů se zpočátku soustředí na muže, který bije a znásilňuje stopařky a poté jim nabízí peníze, když budou mlčet. Jedna z obětí, atraktivní úřednice pochybného charakteru Hana (Isabela Soukupová-Siegelová) však této příležitosti využije, aby získala peníze na pořízení garsonky. Stopuje dál, ve voze pak předstírá nevolnost, a když řidič zastaví na opuštěném místě, vyhrožuje, že nahlásí znásilnění, pokud nezaplatí nějaký finanční obnos. Její drzé a nevybíravé chování však začne být na obtíž jejím bývalým milencům a jednoho dne zmizí.

Nebojte, Jiří Bartoška samozřejmě vše vyřeší. Předtím ale kamera divákovi zprostředkuje výjevy, které jednomu z dnešních laických recenzentů na portálu csfd.cz vyrazily dech: Herečka podle něj „nemá problém s full nude scénami, což je na tehdejší televizní tvorbu velmi odvážné“.

„Já mám strašně rád, když je v tom zanechán ten odkaz doby, kdy se seriál natáčel. A ještě k tomu v brněnských ulicích, hospodách nebo poliklinikách. Všechny věci, co se tenkrát používaly, skleničky a popelníky od Coca-Coly, které jsme taky měli doma, móda, která koncem osmdesátek frčela, vybavení bytů nebo ordinací, pro to všechno mám slabost,“ přidal se další z nich.

7
fotek

Další články

Načítám