Článek
Pierre Richard (92) jako učitel matematiky, který by nejraději vedl spořádaný život, jenže okolnosti ho neustále ženou z jednoho průšvihu do druhého. K tomu krásná filmová hvězda, žárlivá snoubenka, předvolební boj, bulvár a tři nešťastně zaměněné složky.
Francouzská komedie Hořčice mi stoupá do nosu z roku 1974 je přesně tím typem filmu, v němž se z malé chyby během několika minut stane naprostá katastrofa. A Pierre Richard je v něm ve svém živlu. Divácký zážitek, který z toho vyplývá, si můžete dopřát v pátek 11. září ve 20.10 hodin na Televizi Seznam.
Film režiséra Clauda Zidiho, který na scénáři spolupracoval s Richardem a Michelem Fabrem, nabídne i jedno překvapivé jméno: hlavní ženskou roli ztvárnila britská herečka a zpěvačka Jane Birkin, jejíž sláva od té doby už jen stoupala.
Jeden učitel, mnoho zaměstnání
Pierre Durois je na první pohled obyčejný středoškolský učitel matematiky. Pracuje na internátní škole pro dívky a jeho největší starostí by mohly být písemky, známky a poněkud rozpustilé studentky. Jenže Pierre má ještě další povinnosti.
Pro svého otce Huberta, místního lékaře a starostu, píše předvolební projevy. Současně pomáhá příteli Patrickovi, fotografovi a spolupracovníkovi místního bulvárního listu. A právě tady se začne všechno komplikovat.
Do města totiž přijíždí štáb, který natáčí nový film. Jeho hvězdou je atraktivní Jackie Loganová, kterou hraje Jane Birkin. Pierre o ní napíše poněkud nelichotivý článek. Jenže jeho studentky si z něj udělají legraci a zamění obsah tří složek.
Najednou se písemky z matematiky, otcův politický projev a pikantní materiál o filmové hvězdě ocitají tam, kde rozhodně být nemají. A Pierre se rozhodne všechno napravit. To je přesně ten okamžik, kdy zkušený divák začíná tušit, že je zle.
Na Richardových komediích je pozoruhodné, že jeho postavy obvykle nejsou žádní ničemové. Naopak. Pierre Durois chce všechno napravit, nikomu neublížit a pokud možno zachovat slušnost. Jenže čím usilovněji se snaží dostat situaci pod kontrolu, tím víc ji komplikuje.
A přesně na tom je postavený humor komedie Hořčice mi stoupá do nosu. Nejde jen o jednotlivé gagy. Jeden omyl vyvolá další, každé nedorozumění způsobí nové problémy a Pierre se přitom zoufale snaží vrátit všechno do původního stavu.
Birkin nebyla jen slavná zpěvačka
Pro českého diváka je dnes možná nejzajímavějším jménem Jane Birkin. Britská rodačka už tehdy patřila k výrazným osobnostem francouzské kulturní scény a v Hořčici dostala roli filmové hvězdy Jackie Loganové.
Její obsazení přitom nebylo jen sázkou na krásu. Birkin měla za sebou zkušenosti z filmu i divadla a v Richardově komedii funguje jako ideální protipól jeho nesmělého a nešikovného hrdiny. V té době ještě netušila, že její jméno jednou ponese jedna z nejslavnějších a nejdražších kabelek světa. Legendární Birkin od Hermès vznikla až o deset let později.
Příběh jejího zrodu je přitom téměř jako vystřižený z jiného filmu. V roce 1984 se Birkin během letu z Paříže do Londýna náhodou posadila vedle tehdejšího šéfa Hermès Jean-Louise Dumase. Když se jí z tašky vysypaly věci, postěžovala si, že nemůže najít dostatečně praktickou kabelku. Dumas jí údajně navrhl, aby si nakreslila, jak by její ideální taška měla vypadat. Vzala tedy tužku a návrh načrtla – podle její vlastní vzpomínky dokonce na sáček pro případ nevolnosti. Z nápadu vznikl nový model, který dostal její jméno.
Původní kousek v roce 1994 věnovala na dobročinné účely. V roce 2025 se pak první „Birkinka“ vydražila v Paříži za 8,6 milionu eur, což z ní udělalo jednu z nejcennějších módních položek všech dob.
Zidi věděl, co s Richardem
Režisér Claude Zidi patřil k významným francouzským tvůrcům komedií a s Richardem si velmi dobře rozuměl. Hořčice mi stoupá do nosu nebyla jejich jedinou spoluprací, ale patří k nejznámějším. Zidi dokázal Richardův typ komiky zasadit do přesně fungujícího mechanismu. Stačí malá chyba a děj se začne valit jako sněhová koule.
Podstatnou roli přitom hraje i Richardův vzhled a jeho práce s tělem. Jeho Pierre Durois je člověk, který se snaží působit důstojně, ale jeho gesta, pohyby a reakce často prozrazují pravý opak. Richard dokázal z obyčejného otočení, útěku nebo snahy někoho přesvědčit vytvořit samostatný komický výstup.
Rok 1974 byl pro Pierra Richarda mimořádně silný. V kinech se tehdy objevily hned dva jeho výrazné filmy – vedle Hořčice mi stoupá do nosu také Návrat velkého blondýna. Richardovi bylo čtyřicet a už dávno nebyl začínajícím komikem. Současně ale ještě nebyl legendou, kterou z něj udělala další desetiletí.
Rumunská hudba pro francouzské komedie
Film má ještě jednu pozoruhodnou ingredienci – hudbu Vladimira Cosmy. Rumunský skladatel, který se usadil ve Francii, se stal jedním z nejvýznamnějších autorů filmové hudby francouzských komedií. S Richardem spolupracoval opakovaně a jeho melodie pomáhaly vytvořit atmosféru celé řady filmů, které se později staly klasikou.
Měl mimořádný cit pro spojení hudby s obrazem. V komedii nemusí hudba pouze doprovázet děj. Může gag připravit, zdůraznit jeho pointu nebo naopak vytvořit kontrast mezi naprostým chaosem na plátně a zdánlivě nevinnou melodií.
Komedie měla premiéru v říjnu 1974 a rozhodně nešlo o okrajovou záležitost. Podle oficiální filmografie Pierra Richarda si film ve Francii připsal více než 3 700 000 návštěv.
A co ten podivný název?
Francouzský originál zní La moutarde me monte au nez, tedy doslova skutečně něco jako „hořčice mi stoupá do nosu“. Jde ovšem o francouzské rčení používané ve smyslu, že člověku dochází trpělivost a začíná se pořádně zlobit.
Český překlad tedy není jen náhodně zvolená slovní hříčka. Název poměrně přesně vystihuje situaci hlavního hrdiny. Pierre se snaží zůstat klidný, ale okolnosti ho stále víc ženou k hranici, za níž už jeho pověstná trpělivost přestává stačit.