Článek
Po opravdu dlouhé sérii filmových rolí, jež nelze nazvat jinak než štěky, to byl pro téměř padesátiletého herce opravdový průlom. Z úspěchu snímku se nemohl vzpamatovat, a tak někdy, aby se ujistil, že nesní, jezdil autem kolem biografů a prohlížel si fronty u pokladen.
Psal se rok 1963, tím hercem nebyl nikdo jiný než Louis de Funès (†68) a film se jmenoval Pouic Pouic. Děj založený na záměnách postav pojednává o otci, který musí za každou cenu ochránit svou dceru i rodinné peníze. Manželka mu totiž věnovala k narozeninám koncesi na těžbu ropy na břehu řeky Orinoko, on však brzy zjistí, že se nechala napálit podvodníkem.
Aby si tuto špatnou „investici“ vynahradil, doufá, že jeho dcera přesvědčí velmi bohatého Antoina, který o ni má velký zájem, aby „pohádkovou“ koncesi koupil. K otcově velké smůle však Patricie ve stejné době naverbovala falešného manžela, aby se zbavila svého bohatého nápadníka… Zkusit se v tom propletenci zorientovat můžete 1. listopadu ve 13:40 hodin na Televizi Seznam.
Odsunul oblíbenější komiky
Režisér Jean Girault trval na Funèsovi, přestože v té době opravdu ještě žádnou hvězdou nebyl. Četnická série, Fantomas a další slavné komedie přišly až pak. Jenže s tímhle příběhem už měl zkušenost. Film je totiž adaptací divadelní hry z roku 1952 a v ní de Funès doslova zářil – i když jen v roli sluhy.
Výkonný producent Roger Debelmas sice Giraultovi podsouval Darryho Cowla nebo Francise Blanche, tehdy jedny z nejoblíbenějších francouzských komiků, režisér ale trval na svém. Vyplatilo se to. Drobný žlučovitý Louis mohl poprvé naplno rozvinout svůj komediální talent.
Cowl a Blanche pak oba postupně zhrzeně odmítli roli četnického strážmistra Cruchota, čímž byl prostor na stanici v Saint Tropez pro Funèse definitivně volný.
Vyženil půlku zámku, druhou přikoupil
Než začal Funès dobývat nejprve divadelní jeviště a pak filmové plátno, živil se jako jazzový pianista na Montmartru. Tam se poznal se svou budoucí manželkou Jeanne. Ta byla neteří madam Marie de Maupassant, která vlastnila polovinu zámku de Clermont au Cellier ze 17. století kousek od Nantes.
Mladý pár tam často jezdil na návštěvy a když později Jeanne zámek zdědila, stal se sídlem rodiny de Funès. Za peníze, kterých měl její choť díky hereckým úspěchům stále víc, přikoupili i zbývající část okázalé nemovitosti.
Louis se začal věnovat své další vášni – pěstování růží. Jednu odrůdu se mu dokonce povedlo vyšlechtit, a ta nese i jeho jméno – La Rose de Louis de Funes. Na zámku také 27. ledna 1983 slavný komik podlehl ve věku 68 let svému druhému infarktu.
