Článek
Anglický Oxford, sídlo jedné z nejstarších evropských univerzit, přitahuje nejen studenty, ale i filmaře z celého světa. A zdá se, že je lákadlem i pro zločince. Jen těch vražd, co se tam odehrálo! Tedy alespoň před televizními a filmovými kamerami.
Čeští diváci znají především britskou krimisérii Vraždy v Oxfordu, která začala vznikat v roce 2006. Jen v jejích 42 epizodách bylo těch mordů na 50. A další přibyly díky stejnojmennému filmu, který vznikl o dva roky později v košaté britsko/španělsko/francouzské koprodukci pod režijním vedením Španěla Álexe de la Iglesia.
I v něm vyšetřuje dvojice „starej-mladej“, jen to nejsou detektivové z povolání, ale díky příležitosti. Tělo zavražděné staré dámy objeví dva muži, profesor logiky Arthur a student Martin. Brzy se ukáže, že jde o první ze série vražd, které jsou propojeny matematickými symboly. Spojí síly, aby se pokusili rozluštit kód a zastavit vraha. Mysteriózní atmosféru snímku si můžete užít v neděli 7. září ve 21.50 na Televizi Seznam.
John Hurt místo Michaela Caina
Některým kritikům připomínal Šifru mistra Leonarda, ale to se vlastně dá brát jako lichotka. Film je každopádně věrnou adaptací románu „The Oxford Murders“ od argentinského matematika a spisovatele Guillerma Martíneze, oceněného cenou Planeta.
Jeho velkou předností je ovšem herecké obsazení. Pro roli profesora Seldoma byli zvažováni Michael Caine a Jeremy Irons. Nakonec padla volba na Johna Hurta (✝77), který se jí zhostil skvěle. Po boku mu navíc stál v té době už neotřesitelně slavný „Frodo Pytlík,“ Elijah Wood (44). Než ale na roli kývnul, měl režisér v hledáčku mexického herce Gaela Garcíu Bernala.
Wooda prý režisér osobně přesvědčil kvalitním scénářem. Ten navíc jeho postavě předepisoval i erotické scény. Nejznámější z nich je ta, kde hrdina pojídá špagety přímo z nahého těla své herecké kolegyně Leonor Watling (50). Měl je k snídani a zřejmě mu chutnaly. Nic podobného mu Peter Jackson v Pánovi prstenů nenabídl. To byli samí skřeti, čarodějové, maximálně nějaká ta cudná Elfka.
Pozorní diváci si mimochodem všimli, že v jedné ze scén, které této „snídani šampionů“ předcházely a v níž ze sebe Woodův Martin i Watlingové Lorna strhávají oblečení, spadne jí pravé ramínko podprsenky. V následujícím záběru, kdy jsou už v posteli, má však ramínko opět nasazené. Schválně, jestli si toho ve víru vyšší matematiky také všimnete.
Studenti sabotovali scény, turisté se cpali do záběrů
Pokud jde o Hurta, jeho obsazení bylo klíčové nejen pro režiséra, ale i celou produkci. Jako britský občan, oscarový nominant a držitel ceny BAFTA i Zlatého glóbu, pomáhal otevírat dveře tam, kde jiní filmaři nepochodili. Jméno místní hvězdy samozřejmě později pomohlo i přijetí filmu ostrovními diváky. Pro něj zase bylo rozhodujícím argumentem, proč na nabídku kývnout, natáčení v Anglii.
Točit v historických kulisách je každopádně výsada, i když někdy mohou pomoci i peníze, nejen jména. V oxfordských lokacích se prý štáb potkával s kolegy z indického Bollywoodu a někdy si navzájem trochu překáželi.
V reálném prostředí, v jednom z místních domků, se natáčela i úvodní scéna. Na stole leží papír se symbolem kruhu, který se stane prvním článkem vražedné „logické sekvence“. Režisér tím naznačuje, že místo brutálního krváku půjde spíš o intelektuální hru. Divák má být stejně zmatený jako Martin: není jasné, zda se díváme na „běžnou“ vraždu, nebo na hádanku, kterou je potřeba vyřešit.
Místní se ovšem proti přítomnosti filmařů v ulicích, na univerzitě i dalších místech bouřili a práci jim moc neulehčovali. Filmaři museli vyjednávat s jednotlivými college zvlášť. Každá má totiž vlastní správu a pravidla. Některé scény se točily v podstatě načerno a narychlo mezi turistickými skupinami. Občas se do záběru připletli zvědavci a někdy i demonstranti.
Vůbec nejvíc ale vadily dopravní uzávěry. Odmítali je respektovat hlavně někteří taxikáři a většina studentů, kteří se občas objevili před kamerou na kole cestou z přednášky na přednášku.
