Článek
Do svých 22 let se stal osmkrát mistrem Československa, pětkrát mistrem Evropy, dvakrát mistrem světa a jednou olympijským vítězem. Získal úctyhodnou sbírku medailí a diplomů a doufal, že za vzornou reprezentaci socialistické vlasti ho „strana a vláda“, jak se tehdy říkalo, konečně pustí na Západ, aby mohl začít vydělávat peníze v lední revue.
Ne ne, soudruhu, příští rok je mistrovství světa u nás v Bratislavě a tam nemůžeš chybět!, vzkázali mu ale tehdejší papaláši po dlouholeté trenérce Hildě Múdre, která jeho talent objevila už v sedmi letech. Fenomenální Ondrej Nepela (†38) věděl, že když znovu vyhraje, může vycestovat.
Jenže se změnil systém hodnocení a povinné jízdy, ve kterých vždycky exceloval, už neměly takovou váhu. Na olympiádě v Sapporu v roce 1972 přitom získal zlato hlavně díky nim, i když ve volném programu při pokusu o trojitého odpíchnutého rittbergera upadl.
Vystoupení na jeho třetích olympijských hrách (první absolvoval v Innsbrucku, když mu bylo pouhých 13) hltal prostřednictvím živého rozhlasového přenosu celý národ. Takhle do mikrofonu popisoval jeho jízdu legendární komentátor Gabo Zelenay: „Obecenstvo nedýcha, obecenstvo sleduje majstrovskú jazdu. Rozhodcovia, dívajte sa na tú harmoniu, na tú sympfóniu športového majstrovstva,“ rozplýval se. O pádu se jaksi opomenul zmínit, ten viděli fanoušci až následující den v televizním záznamu.
Hudlan od Husáka
„Po předchozích povinných cvicích měl ale Ondrík náskok takový, že i kdyby se celou jízdu klouzal po zadku, vyhrál by,“ komentovala to trenérka pro Blesk.cz. Kdyby po něm chtěli, aby na ledě při povinných cvicích nakreslil Monu Lisu, udělal by to, říkalo se o něm.
Skvělá byla nakonec i jeho medailová volná jízda v Bratislavě 1973. Dokonce natolik, že mu věnoval osobního „hudlana“ tehdejší vrchní komunista Gustáv Husák. Brána do světa byla otevřená.
Následující tři roky jezdil Nepela v Holiday on Ice a od roku 1976 pak působil jako trenér v německém Mannheimu. Své zkušenosti předával například německé reprezentantce Claudii Leistnerové-Pfrengleové, již dovedl k titulu na ME 1989 v Birminghamu. „Neuvěřitelně milý, citlivý, přizpůsobivý. V životě jsem se s ním nepohádala,“ charakterizovala šarmantního Ondru v knize „Najlepší“.
S manželkou se moc nevídal
V Německu se tehdy začala formovat jedna z největších evropských gay komunit, v tomto prostředí se ale začala šířit také do té doby neprobádaná choroba, které se tehdy říkalo rakovina homosexuálů. Až později se vžilo označení AIDS. Její zákeřnost bohužel všichni brali na lehkou váhu.
I Nepelu prý víc než ženy přitahovali muži, ještě v době účinkování v lední revue se nicméně oženil. Vzal si kolegyni, která v Holiday on Ice rovněž vystupovala, Gladys Barrios původem z Venezuely.
„Ona byla nesmírně krásná. Myslím, že to bylo velmi vydařené manželství, přestože se moc nevídali,“ vyjádřila se po Nepelově smrti jeho blízká přítelkyně, zpěvačka Eva Pilarová.
Manželé spolu každopádně vychovávali dceru Natashu: „Moji rodiče se poznali na Holiday On Ice, bruslili spolu a nacvičovali čísla na představení, tak začal jejich velmi pěkný vztah, ve kterém se on zamiloval do ní. Vztah pak stvrdili manželstvím,“ vzpomínala při loňské premiéře životopisného filmu Nepela.
Domácí fanoušci o úmrtí nevěděli
Nepelův otec pracoval jako řidič nákladního auta, maminka, vyučená krejčová, byla v domácnosti. Otec se o smrti svého syna nedozvěděl, zemřel o šest týdnů dřív než on. Mamince Nepelové se přihodilo to, z čeho mají hrůzu snad všichni rodiče: Svého syna přežila, a to o dva roky.
V osmdesátých letech začal mít Nepela zdravotní potíže, jež nejspíš pramenily z nákazy virem HIV. Později se přidala také rakovina. Absolvoval chemoterapie a byl na tom velmi špatně. Zeslábl natolik, že si bez pomoci neotevřel krabičku s léky. Jeho trenérka Hilda Múdra, která byla jeho druhou matkou a trávila s ním i poslední chvíle života, popsala poslední dny pro web pluska.cz.
„Po chemoterapii neměl jediný vlas, obočí, řasy a byl hubený na kost. Třetí den našeho pobytu v Mannheimu, krátce po tom, co jsme s manželem odešli z nemocnice, nám zatelefonovali, že zemřel. Bála jsem se, jak to vezme paní Nepelová, a ta mi řekla, že se modlila, aby si ho už pánbůh vzal k sobě, když tak velmi trpěl.“
Ondrej Nepela zemřel 2. února 1989 v pouhých 38 letech. Kremace proběhla v Mannheimu. Měl tam i katolický obřad se slovenským knězem. Fanoušci v Československu ale o smrti krasobruslařské legendy dlouho neměli ani tušení. Někteří z nich se o ní dozvěděli až z německého tisku.
