Hlavní obsah
Článek

O Jaroslavu Haškovi se vypráví, že když jednou jeho žena restovala ledvinky, vzal džbán, jen v pantoflích skočil pro pivo a vrátil se přesně za tři měsíce, když byly na plotně opět ledvinky. Hašek se prý tenkrát velice divil, jak jí to mohlo tak dlouho trvat.

„Podobnou příhodu o Ottovi Zelenkovi vyprávět nelze, protože Otto Zelenka snad ani to pivo nepije,“ napsal o něm jako o autorovi vztahové komedie Věčně tvůj, která měla premiéru v Jihočeském divadle 31. března 1968, do programu kolega scenárista Vratislav Blažek.

„Občan, který míjí Otto Zelenku na ulici, sáhne si bezděky na kravatu, je-li uzel v pořádku; tak působí seriózní zjev Otty Zelenky na nepřipraveného chodce. Je to člověk jak dlouhý, tak svědomitý,“ charakterizoval ho Blažek, autor Starců na chmelu i Světáků, v narážce na Zelenkovu vysokou postavu.

Vyučování s chlebíčky a vínem

Otto Zelenka se narodil před 95 roky, 12. března 1931 v Kralupech nad Vltavou. Měl o deset let staršího bratra Bedřicha (†89), pozdějšího rozhlasového, televizního i filmového autora a scenáristu, dramatika, prozaika a příležitostného herce. Od roku 1942 studoval na kralupském gymnáziu, odmaturoval ale až roku 1950.

Pak vystudoval scenáristiku a dramaturgii na pražské FAMU a stal se dramaturgem literárně-dramatické redakce Československé televize. Odtud se vydal na barrandovský kopec a stal se na dalších 20 let (1970–1990) kmenovým scenáristou zdejšího filmového studia. Po odchodu na „odpočinek“ byl ještě pár let odborným asistentem na své alma mater FAMU.

„Byl to skvělý kantor, velmi příjemný člověk. Měli jsme ho na semináře scenáristiky, prokazoval velkou toleranci a vždy se snažil pochopit každého studenta podle jeho pohledu na svět, neprosazoval své názory a naopak rozvíjel tvůrčí talent formou diskusí,“ zavzpomínal na něj pro Kinobox.cz jeden z jeho bývalých žáků, režisér a producent Petr Vachler.

„Na stole v posluchárně se před debatou nad zadanými úkoly nejprve zjevily chlebíčky, jindy zákusky, občas i nějaké to vínečko. Člověk pak nabyl dojmu, že je účastníkem setkání přátel, kteří vedou inspirativní debatu o tvůrčím procesu, z něhož má vzniknout kvalitní film,“ vzpomíná na Zelenku scenárista a dramaturg Jan Stehlík.

Ty jo, co to je za muziku?

V roce 1968 se Otto Zelenka podílel s režisérem Františkem Filipem, s nímž později spolupracoval na seriálech F. L. Věk a Cirkus Humberto, na slavném pamětnickém cyklu z vrcholného období národního obrození Sňatky z rozumu podle předlohy Vladimíra Neffa.

„Dali jsme dohromady pětkrát 90 minut, vlastně pět celovečerních filmů. Každý z nich měl svou samostatnou vnitřní dramatičnost, rozvrstvení, gradaci, katarzi, pointu – taky proto se nám tam pak vešlo hodně děje,“ vzpomínal na to později. Byl to tehdy jeho první seriál a práce ho bavila. Ocenil, že Neff své postavy propracoval do hloubky – psal o své vlastní rodině a měl všechno stoprocentně ověřené.

Jeho rukopis byl ale výrazný, ať se na tvůrčím procesu podílel jako scenárista nebo dramaturg. Z pozice dramaturga vstoupil do tvůrčího procesu třeba při vzniku legendární satiry Bílá paní režiséra Zdeňka Podskalského (1965). Svou „troškou do mlýna“ přispěl třeba i do scénáře Samotářů z roku 2000.

Předlohu totiž napsal jeho syn Petr Zelenka (58). A režisér David Ondříček s chutí rozvinul pasáž, v níž zaznívá: „Počkej, počkej, nech to. To je skvělá muzika. Ty jo, co to je za muziku? To je státní hymna, ty vole.“ K věčně zhulenému Jiřímu Macháčkovi se to skvěle hodilo, viďte? Zelenkovi mladšímu prý tuhle roztomilůstku do scénáře dopsal právě otec.

Místo sebe nastrčil manželku

Některé záznamy v jeho autorském CV ale mohou být matoucí. Svým jménem totiž za normalizace kryl scénáře Františka Pavlíčka. Ten byl už tehdy na černé listině pro své politické postoje, po podpisu Charty 77 se dočkal dokonce odsouzení za „podvracení republiky“. Týkalo se to filmu Velké trápení z roku 1974 i televizních inscenací Trhani a Šimona. Málem se stal i „krycím scenáristou“ pro nezapomenutelné Tři oříšky pro Popelku z roku 1973.

V historických dokumentech, mimo jiné v barrandovském dramaturgickém plánu, je ještě uvedeno, že scénář podle námětu Boženy Němcové píše Pavlíček. Než ale došlo na realizaci, poměry se změnily a jeho jméno muselo z oficiálních písemností zmizet. Požádal proto o pomoc Otu Hofmana, vedoucího dramaturga tvůrčí skupiny filmů pro děti a mládež, který nejdřív o „záštitu nad scénářem“ požádal Zelenku. Ten mu ale jako ještě lepší krytí navrhl manželku Bohumilu (88). Mohla totiž prokázat předchozí zkušenosti s pohádkovou tvorbou.

Otto Zelenka zemřel 22. října 2013 v Praze ve věku dvaaosmdesáti let. „Jeho přesné dramaturgické analýzy prozrazovaly, v čem tkvěl úspěch filmů, televizních seriálů a inscenací, pod nimiž byl podepsaný,“ zavzpomínal jeho žák Jan Stehlík.

11
fotek
Související témata:
Otto Zelenka

Další články

Načítám