Nejsmutnější český komik: Život Jiřího Wimmera (✝57) skončil předčasně, tragicky a zbytečně

Karel Höger, Rudolf Hrušínský, Jan Tříska – ti všichni si zahráli Hamleta. Každý jinak, všichni skvěle. Ale umíte si v téhle klasice z nejklasičtějších představit komika Jiřího Wimmera? No vidíte, a on kralevice dánského vystřihl taky. A prý vůbec ne špatně.

Bylo to na samém začátku jeho kariéry v ostravském Divadle Petra Bezruče, kam nastoupil v roce 1965 do prvního angažmá po absolvování DAMU. V ročníku byl mimo jiné s Vladimírem Pucholtem či Luďkem Sobotou.

Už od mala ovšem vykazoval nadmíru energie a ctižádosti. Svým osobitým humorem dokázal pobavit rozvětvenou rodinu i spolužáky ve škole a čím dál víc inklinoval ke komedii. Velkou úlohu v jeho životě ale hrál i sport, byl nadšeným amatérským tenistou.

Pro showbyznys Jiřího Wimmera objevil hudební producent Petr Hannig (✝79). „Na přehlídce bavičů v Praze mě tehdy zaujal svojí ježibabou v maďarštině. Pak s námi začal jezdit jako host vystoupení zpěváka Vítězslava Vávry. Měl na pódiu vyhrazených deset minut, pak z toho bylo dvacet, ale on se vždycky tak rozjel, že byl k nezastavení, a nakonec z toho byla tři čtvrtě hodina. A my mohli být v pohodě v šatně. Pak už jsme jenom zahráli ty největší hity a bylo vymalováno,“ vzpomínal Hannig pro web Prima Ženy.

Postupně si našel spoustu přátel, jedním z nejbližších se stal zpěvák Karel Černoch (✝64). Společně vytvořili legendární duo, jež vyváženě kombinovalo Wimmerovu rozpustilost a Černochovu prkennost. Diváci je zbožňovali a Wimmer zase zbožňoval úsměvy, které dokázal vykouzlit lidem na tváři.

Vyzkoušel si i pár menších, přesto památných filmových rolí. Znalci si ho pamatují hlavně z Jáchyme, hoď ho do stroje! a Jára Cimrman, ležící, spící. Samozřejmě nelze vynechat ani TV pořad Možná přijde i kouzelník. Některé z těch scének jsou doslova kultovní, třeba ta, kde recituje báseň Petra Bezruče o Ostravě. Opravdoví horníci prý ale neměli pro jeho humor moc pochopení a Jiřího jednou dokonce zmlátili.

Toužil však dokázat víc. Sepisoval si vlastní scénky a byl připraven rozjet vlastní televizní show. Žádná stanice mu to však nedopřála, a tak alespoň zkoušel své komediální skeče prodat. Nikdo neměl přílišný zájem, a když ano, scénku trochu pozměnil, a okradl ho o autorství.

Jiří Wimmer se narodil 21. září 1943 v Praze v rodině, která se potýkala s dědičnou zátěží. Jeho matka i starší sestra Alena trpěly těžkými depresemi, které se nicméně u Jiřího dlouho neprojevovaly. Byl pohodovým dítětem, nemoc však o sobě dala později stejně vědět. Alkohol, ke kterému se Jiří začal postupně stále častěji uchylovat, potíže jen zhoršoval.

Trpěl mimo jiné pocitem, že si lidé nepamatují jeho jméno. Věděl, že ho znají a vnímají jako „toho, co vystupuje s Černochem“. Trápil se tím, že je jako herec nedoceněný, a to byl jeden ze spouštěčů jeho depresivních stavů.

Byl dvakrát ženatý a dvakrát rozvedený. Z prvního manželství s paní Svatoslavou měl Jiří Wimmer dceru Michaelu. Zatímco s exmanželkou nebyl schopen komunikovat, dceru miloval a velmi mu na ní záleželo.

Ve svých světlejších obdobích prý patřil k výborným společníkům. Jeho druhá žena, o dvacet let mladší reportérka, spisovatelka a režisérka Jitka Mercedes Wimmerová, o něm říkala: „Byla s ním legrace i doma, není to tak, že by byl pořád zasmušilý nebo protivný. Byl úžasně romantický, cítila jsem v něm oporu a jistotu. Dokázal mě nabít energií, i za to, že jsem s ním vydržela jeho alkoholové tahy. A vůbec první, co se mi vždycky vybaví, je jeho smích a hlas.“

Zásadní zlom v životě Jiřího Wimmera nastal po roce 1989. V restituci získal dům na Staroměstském náměstí v centru Prahy. Jen díky pronájmu obchodů, které se v objektu nacházely, inkasoval na začátku devadesátých let sto tisíc korun měsíčně, což v té době nebyl jako dnes dvojnásobek, ale dvacetinásobek (!) průměrné mzdy.

„Hodně ho to změnilo, bohužel v tom negativním smyslu. Jirka byl docela na korunu, velmi šetrný člověk a najednou se mu do ruky dostalo takové bohatství,“ líčil Petr Hannig.

Luděk Sobota (82) se v jednom rozhovoru rozpovídal o svém vztahu s Wimmerem: „Jednou jsme se rozhodli, že vyrazíme na Kanárské ostrovy, jenom my dva. Celou dobu jsme si povídali o životě, zvláště o tom jeho, ale to už v tom hodně lítal.“

Kromě prohloubení zděděné deprese pití Wimmerovi pošramotilo už tak nejistou kariéru. Všude chodil pozdě, někdy nechal čekat i samotné diváky, nikdo se na něj nemohl stoprocentně spolehnout, a nabídky přestaly chodit. Stal se tak postupně nejsmutnějším českým komikem.

Prošel několika psychiatrickými nemocnicemi a protialkoholními léčebnami, jenže uzdravení nepřicházelo. Čtyřikrát se pokusil o sebevraždu. Jednou spolykal hrst prášků, poté si podřezal žíly ve vaně, bodl se nožem a nakonec si chtěl vzít život střelnou zbraní.

Jeho život skončil tragicky před 25 roky, 25. ledna 2001. Na „Kulaťáku“ v pražských Dejvicích přelezl zábradlí a chtěl přejít vozovku. Vstoupil přímo do dráhy rozjíždějícího se autobusu linky 217. Řidič ho neměl šanci zahlédnout. Jiří Wimmer zemřel na místě. Dodatečně mu lékaři naměřili 2,44 promile… Bylo mu teprve 57 let.