Krásná herečka se smůlou na muže: První manžel emigroval, další utekl v papučích

Byla krásná, talentovaná a o muže rozhodně neměla nouzi. Přesto Jana Dítětová (†65) nedokázala najít toho, s nímž by prožila klidný a šťastný život. Byla dvakrát vdaná, jejími partnery byli psychiatr, nizozemský historik a podle svědectví také slavný ruský houslista.

Narodila se před 100 lety, 7. října 1926, v Plzni jako Jana Kalabzová. Hereckou kariéru začínala už během války a postupně se vypracovala mezi výrazné osobnosti českého divadla a filmu.

Už jako mladá herečka přijala umělecké jméno Jana Dítětová. Proč si zvolila právě toto příjmení, není věrohodně doloženo. Diváci byli nicméně dlouho přesvědčeni, že je příbuzná s hercem Zdeňkem Dítětem. Nezapomenutelná je mimo jiné díky Dovolené s Andělem či televizním filmům Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny.

Poprvé se provdala za režiséra a scenáristu Vladimíra Vlčka. Manželství ale skončilo poměrně nečekaně. Vlček, byť přesvědčený komunista, emigroval na Západ. Nejenže jí to zničilo rodinu, ale také pošramotilo „kádrový profil“. Daleko větší stopu v jejím soukromí ovšem zanechal druhý manžel.

Josefa Vinkláře poznala v Realistickém divadle. Sblížili se během zkoušek Strakonického dudáka a Dítětová mu podle vzpomínek kolegů dokonce pomohla zachránit angažmá. Vinklář tehdy chodil na zkoušky nepřipravený a hrozil mu vyhazov. Dítětová ho ale začala „cepovat“ a snažila se z něj dostat maximum.

Nakonec se do sebe zamilovali. V roce 1955 se jim narodil syn Jakub, který se později stal výtvarníkem. Jenže společný život měl ale krátké trvání.

Jejich manželství vydrželo přibližně tři roky. Vinklář byl mladý, společenský a miloval noční život. Později sám přiznal, že za rozpad manželství cítil větší díl viny. „Jana Dítětová byla skvělá herečka a vynikající člověk,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz v roce 2003. Zároveň vysvětlil, proč podle něj vztah nevydržel: „Prostě neumím žít s přistřiženými křídly, ztrátu svobody snáším velmi těžce.“

Kolem jejich rozchodu vznikla dnes už legendární historka. Vinklář měl jednoho dne odejít z bytu pouze v bačkorách s tím, že jde něco zařídit — a už se nevrátil. Pozdější verze příběhu tvrdí, že odešel za další ženou. Podle dobových vzpomínek se však oba po rozvodu dokázali normálně stýkat a zůstali kolegy v divadle.

Jak moc byl Vinklář nevěrný, ostatně později otevřeně popsala jeho další manželka Ivanka Devátá. Ta v rozhovoru pro iDNES.cz uvedla, že jí některé ženy samy řekly, že s Vinklářem strávily noc. „Když si pak našel opravdovou milenku, a ne záležitost na jednu noc jako předtím, rozvedla jsem se s ním,“ řekla.

Ještě barvitější je historka, kterou připomíná web iPrima.cz. Vinklář měl jednou na Silvestra pozvat k nim domů asi třicet kolegů z různých divadel. Ve dvě odpoledne si vzal peníze s tím, že jde nakoupit — a prostě zmizel.

Dítětová údajně nakonec zoufalou situaci vyřešila tak, že se před hosty zamkla a předstírala, že ani ona není doma. Vinkláře našli až po třech dnech u kamaráda malíře. Někde prý mezitím ztratil boty… Pokud historku vezmeme jako dobovou anekdotu, dokonale ilustruje, jak rozdílné povahy spolu tehdy žily.

Po rozvodu s Vinklářem však Dítětová rozhodně nezůstala opuštěná. Jedním z nejpozoruhodnějších mužů jejího života byl David Oistrach, světově proslulý ruský houslista. Podle pozdějších svědectví se do krásné české herečky zamiloval a dlouhá léta si s ní dopisoval. Když přijížděl koncertovat do Československa, měli se tajně scházet v hotelu. Oistrach byl ovšem ženatý, takže jejich vztah neměl budoucnost. Oistrachova smrt v roce 1974 Dítětovou velmi zasáhla.

Ještě dramatičtější kapitolu představoval její vztah s nizozemským historikem a nakladatelem Hansem Rotym. Podle pozdějších životopisných materiálů se poznali v roce 1968. Dítětová za ním odjela do Nizozemska i se synem a Roty si ji chtěl vzít. Herečka s ním otěhotněla. O jejich vztahu a plánované svatbě podrobně psal například Blesk.cz v životopisném materiálu věnovaném jejím osudovým mužům.

Dítětová se však nedokázala smířit s představou, že by natrvalo opustila Československo, Prahu a především divadlo. Vrátila se proto domů. Roty byl údajně ochoten udělat opačný krok a přestěhovat se za ní. Místo něj přijely ruské tanky. Plány na společný život se rozpadly a Dítětová nakonec těhotenství ukončila.

Byl to mimořádně těžký rok i z dalších důvodů. Dítětová hrála ve filmu Žert, který normalizační režim později na dlouhá léta stáhl z distribuce. Po sovětské okupaci navíc vystoupila z komunistické strany a její další profesní možnosti se výrazně zhoršily.

Později už se její životní situace příliš nezlepšila. Herečka Ilona Svobodová, která o Dítětové vyprávěla v rozhlasovém pořadu Úžasné životy, ji popsala jako ženu, která po rozchodu s Vinklářem velmi těžce snášela samotu.

„V divadle pořád seděla, byla sama. Bezmezně milovala syna, neměla nikoho bližšího. Kolikrát mi bylo líto, že jsem ji našla v klubu, i když nehrála. Prostě tam jen tak seděla. Co by dělala doma u televize, že? Nikdo ji tam nečekal.“

V pozdějších letech se k osobním zklamáním přidaly zdravotní problémy. Různé zdroje hovoří o bolesti kyčlí, zhoršeném zraku a těžkých potížích se zuby. V roce 1991 pak zemřela ve věku pouhých 65 let na rakovinu hrtanu.