Článek
Čtyřiatřicetiletá Katya Komleva popsala příšerný incident, po němž měla pouze 50% šanci na přežití. O život nakonec nepřišla, ale museli jí amputovat skoro všechny prsty na nohách. Trvalo roky, než se zotavila a znovu naučila chodit. Dnes vypráví svůj příběh a je vděčná za každý nový den.
V roce 2011 si mladičká Katya vyšla do klubu s přáteli, když jim bylo oznámeno, že se podnik zavírá kvůli technickým problémům a musí ho opustit. Katya se urychleně vydala k východu a vyklouzla do mlhavé noci, kde, jak tvrdí, nebylo vidět na krok.
Chodník byl kluzký a ona pospíchala přes ulici, aby chytla taxi, když najednou ucítila extrémní bolest, která se absolutně nedala vydržet.
„Uvědomila jsem si, že kráčím po kotníky ve vodě, ale nebyla jsem schopná říct, jestli byla extrémně horká nebo ledová. Mlha byla tak hustá, že jsem neviděla ani vlastní ruce nebo nohy,“ popsala dívka žijící v Mexiku pro NeedToKnow.
Snažila se pokračovat, aby se dostala pryč. Té noci explodovala před klubem roura s vařící vodou a Katya uvízla v 90°C vodě. Zhruba deset minut se vodou brodila, vřeštící o pomoc, než se dostala pryč a přijela pomoc.
Lékaři řekli dívčině rodině, že jsou její šance na přežití 50 na 50. V prvním týdnu prakticky jen sledovali, jestli její tělo podlehne, nebo ne. Vzali jí 8,5 prstu a získala doživotní invalidní status. Na jednotce intenzivní péče strávila 47 dní. Dva roky zůstala v nemocnici na kolečkovém křesle.
Katya strávila rekonvalescencí roky. A také se naučila přistupovat ke svému tělu s větším respektem a láskou. Bývalá markeťačka má nyní tvůrčí volno a soustředí se na plné fyzické zotavení, surfuje a připravuje online a charitativní projekty. Navíc se učí být profesionální surfařkou.
„Měla jsem strávit zbytek života na vozíčku. Takže, když jsem se po tak dlouhém snažení znovu naučila chodit, nestačilo mi to,“ uvedla ke svým ambicím.
Katya se výzev nikdy nebála a začalo ji zajímat, jestli zvládne i další věci, které jsou pro lidi bez prstů tabu, jako jsou výšlapy, potápění, skejtování, snowboarding, wakeboarding, jóga, pilates a další.
A něco se v ní přepnulo, když v roce 2024 poprvé vyzkoušela surfování. Zamilovala si ho navzdory své invaliditě. Za podpory přátel ze surfařské komunity pokořila problémy s rovnováhou a přestala se vymlouvat.
Katya nemá žádnou pohyblivost v jednom kotníku, což jí například znemožňuje jít do dřepu. Navíc má stále otevřené rány, které si musí ovazovat, aby se nezanítily. Kvůli tomu občas potřebuje léky na bolest, jen aby se dostala na pláž.
Navzdory všem příkořím trénuje dvakrát až třikrát denně dvě hodiny. Jejím největším dosavadním vítězstvím je, že může jít surfovat sama. Rozumí oceánu, umí si vybrat vlnu a ví přesně, jakou rychlostí pádlovat a kdy vyskočit, aby ji sjela a zvládla zatáčky a výkruty.
V denních trénincích Katya plánuje pokračovat a ráda by se zapojila do soutěží. Ráda by také založila nadaci na podporu lidí s popáleninami a postavila pro ně rehabilitační centrum a organizovala pro ně jógové a surfařské kempy.
„Chci změnit pohled na limity lidí s fyzickým omezením. Chci jim pomoci zpřístupnit sporty a spirituální centra a zapojit je do smysluplných aktivit, aby mohli vést naplněný život,“ uvedla na závěr Katya.
