Článek
Ještě před několika lety byla devětadvacetiletá Anna Rachfal hrdá na své dlouhé a husté vlasy. Aby jí při práci nepřekážely a dodržela bezpečnostní předpisy, nosila je stažené do vysokého culíku. Netušila ale, že právě ten se jednou stane příčinou okamžiku, který jí navždy změní život.
Anna se do Velké Británie přestěhovala z Polska v roce 2018. Našla si práci, partnera jménem Rad (37) a zdálo se, že se její život ubírá tím správným směrem. Mladá maminka z Coventry pracovala jako operátorka strojů v továrně. Jednoho dne v roce 2019 se však stalo něco, co by nepřála ani svému největšímu nepříteli.
„V jednom ze strojů se něco porouchalo. Otočila jsem se, abych zjistila, co se děje, a najednou jsem ucítila, jak mě něco tahá za vlasy,“ vzpomíná Anna na chvíle, které se jí navždy vryly do paměti. Vzápětí ale přišel šok. Konec jejího culíku se zachytil do rotující části stroje. „V tu chvíli jsem si uvědomila, co se stalo. Vypínač byl ale příliš daleko a já na něj nedosáhla,“ popisuje.
Začala křičet o pomoc, jenže v hlučném provozu ji nikdo neslyšel. Pak přišla bolest, na kterou prý nikdy nezapomene. „Než jsem omdlela, slyšela jsem strašný zvuk trhání. Byly to moje vlasy a kůže, která se odtrhávala z hlavy,“ říká.
Když se probírala, byla obklopená kolegy. V šoku se jim dokonce začala omlouvat. Krev jí stékala do očí a před továrnou už stála policie i sanitka. „Pak jsem ucítila strašnou bolest v krku. V nemocnici mi řekli, že musím okamžitě na operaci. Všechno bylo rozmazané a vůbec jsem nechápala, co se děje,“ vzpomíná.
Do nemocnice za ní okamžitě přijela rodina – maminka Izabela (57), bratr Paul (35) a sestra Iga (32). Právě Paul tehdy pronesl větu, která Annu poprvé skutečně znejistila. „Řekl mi: ‚Pro nás jsi pořád krásná.‘ Nechápala jsem proč. V té chvíli jsem totiž ještě vůbec netušila, jak vážná moje zranění jsou,“ popisuje. Teprve po operaci si uvědomila pravdu.
Nehoda jí totiž strhla velkou část vlasů i s kůží. Následovaly další zákroky a dlouhé měsíce zotavování. Nejtěžší ale pro ni nebyla bolest ani operace. „Moje děti mě po návratu domů skoro nepoznávaly,“ říká Anna otevřeně. Pro její psychiku to byl ale celkově obrovský nápor. Žena, pro níž byly vlasy pýchou, se najednou musela vyrovnat s tím, že o ně nadobro přišla. Přesto se snaží zůstat silná.
Dnes otevřeně mluví o tom, co se jí stalo, aby upozornila na rizika práce u strojů a na to, jak důležitá je bezpečnost na pracovišti. „Nikdy by mě nenapadlo, že se něco takového může stát právě mně,“ říká a apeluje na všechny, aby na rizikovém pracovišti nikdy nepřestali být opatrní a obezřetní za všech okolností. Běžný pracovní den se totiž může v mžiku změnit v tragédii.





