Článek
Příběh jako z filmu. Britka Sarah Walker (34) otěhotněla během návštěvy svého partnera ve věznici. Přestože si Kieran Sendall (38) odpykává desetiletý trest za loupež a těžké ublížení na zdraví, žena tvrdí, že svého rozhodnutí zůstat po jeho boku nikdy nelitovala. Dnes společně vychovávají tříletou dceru, i když jejich rodinný život zatím probíhá hlavně přes telefon a videohovory.
Mnozí by po takovém rozsudku vztah okamžitě ukončili. Sarah ale udělala pravý opak. Když byl její partner v roce 2021 odsouzen na deset let vězení, rozhodla se na něj počkat. A jejich láska zašla ještě dál.
O rok později totiž během jedné z výjimečných soukromých návštěv ve věznici počali dceru Tiana-aceu. „Ředitel věznice nám umožnil být sami v místnosti, která připomínala obývák. Byly tam pohovky, stolek a žádné kamery. Zůstali jsme tam asi dvě hodiny,“ popsala Sarah.
To, co následovalo, ji naprosto zaskočilo. „Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byla jsem v šoku. Zároveň jsem ale cítila obrovské štěstí. Věřím, že všechno se děje z nějakého důvodu a naše dcera nám byla seslána, aby nám pomohla překonat tohle těžké období,“ svěřila se pro Need To Know.
Radostnou novinu partnerovi oznámila po vězeňském telefonu. „Byl v šoku, ale strašně se těšil, že bude tátou,“ dodala s tím, že jejich vztah začal úplně obyčejně. Seznámili se v roce 2020 a podle Sarah mezi nimi přeskočila jiskra okamžitě. „Připadalo mi to jako pohádka. Nikdy jsem se necítila tak milovaná a v bezpečí. Jsme prostě tým,“ říká.
Jenže o rok později přišel tvrdý pád. Kieran skončil před soudem kvůli násilné loupeži, při níž podle rozsudku napadl muže turistickou holí, aby získal batoh s marihuanou. Vinu sice odmítal, porota ho ale uznala vinným z loupeže i úmyslného těžkého ublížení na zdraví.
„Když dostal deset let, měla jsem pocit, že se mi zhroutil svět. Je to člověk, který mě vždycky podrží a rozumí mi jako nikdo jiný,“ vysvětlila Sarah, proč vztah ani po rozsudku nevzdala. Za své rozhodnutí ale schytává kritiku dodnes. „Lidé mi psali, že si ničím život, že jsem ostuda nebo že nemám žádnou hrdost. Nejvíc mě ale bolí, když útočí na naši dceru. Ta za nic nemůže,“ vysvětluje.
Těhotenství navíc prožila prakticky sama. Partner nemohl být u ultrazvuků ani lékařských kontrol. Přesto se snažil být u všeho alespoň na dálku. „Na každou kontrolu mi volal. Telefon jsem přiložila k břichu a on na naši dceru mluvil. Ona vždycky začala kopat,“ vzpomíná.
Holčička se narodila předčasně ve 33. týdnu a první týdny života strávila v nemocnici. Kieran ji mohl poprvé vidět až sedm týdnů po porodu. Ani dnes rodina nežije běžný život. Kontakt udržují prostřednictvím telefonátů, videohovorů a návštěv věznice. Sarah ale tvrdí, že to jejich vztahy nijak nenarušilo.
„Je úžasný táta. Čte jí přes telefon pohádky, uspává ji a tráví s ní každou volnou chvíli, kterou může. Když přijedeme na návštěvu, dcera se mu okamžitě vrhne kolem krku. A když zazvoní telefon, křičí: To je můj tatínek!,“ popisuje.
Kieran by měl být podle současného plánu předčasně propuštěn v dubnu 2028. Do té doby studuje ve vězení vysokou školu se zaměřením na podnikání. Po návratu domů chtějí s partnerkou rozjet společný byznys a konečně si říct své ano.
„Vězení náš vztah jen posílilo. Prošli jsme si věcmi, které by spoustu párů rozdělily. My jsme díky tomu silnější než kdy dřív,“ uzavírá Sarah.
