Článek
Jestli si někdo myslí, že Motoristé stále ještě nenašli své dno, ten se mýlí. Mít nevychovaného Macinku za ministra zahraničí je strašné a Jan Masaryk se obrací v hrobě. Pod vnější slupkou však klokotají další méně viditelné záležitosti. Ty dokreslují celkovou (ne)úroveň, kam poklesla česká politika.
Šejna a Kubásek? To jsou ti dva kámoši Motoristů, které nedávno zaměstnalo ministerstvo životního prostředí pod vedením Igora Červeného, pardon – Filipa Turka. Mládenci rozumí přírodě, lidem, zvířátkům a dobrým mravům asi jako Andrej Babiš podnikání bez dotací. Jsou však správně ideově ukováni.
Své smýšlení oba zatím naposledy projevili v Bruselu, kam se vypravili na demonstraci protiimigrační iniciativy Save Europe Act. Jsou to ovšem čestní hoši; dělat problémy prý vyjeli během své dovolené. Ministerstvo aspoň tvrdí, že nešlo o pracovní cestu.
Je tu samozřejmě jedno velké ALE. Vlastně dvě. První se týká zaměstnaneckého kodexu ministerstva, který jaksi nepočítá s tím, že pracovníci úřadu budou někde na pódiu pokřikovat nesnášenlivá hesla. Přesně to se totiž přihodilo Šejnovi. V Bruselu se poněkud odvázal a vyzýval k odsunu migrantů. Líbivé slogany, systémové řešení palčivého problému žádné. Nicméně pověstných patnáct minut slávy jak vyšitých.
Novinky.czDruhý problém se týká samotné podstaty. Jak je možné, že nějací politici nechají na ministerstvu zaměstnat lidi, kteří by se evidentně v jiném úřadě bez „tlačenky“ nechytli?
Motoristé se čím dál více podepisují na poklesu už tak šílené politické kultury v Česku hlubokými zářezy. Proč mě to však vlastně překvapuje? V zemi, kde může dělat šéfa Sněmovny někdo, jako je Tomio Okamura, je možné asi úplně všechno.