Článek
Úvod titulku odkazující na nevěřícnou hlášku z filmu Tajemná záře nad Pacifikem samozřejmě míní „pouze“ válku vlády s prezidentem. Kriticky přemýšlejícího člověka – nikoli fanatické členy politických fanklubů na internetu – nicméně samozřejmě napadne: kdyby, nedejbože, Česko bylo ve skutečné válce, co by naši politici předvedli?
Poznáte je po jejich ovoci. Tak zní známá pasáž z Bible. Jak jsme na tom? U dnešní opozice vlastně pořádně nevíme. U Babiše ano. To, co předvedl za covidu, napovídá, že pokud by na nás zaútočilo například zdivočelé Rusko nějakou raketou (což Rusové ve svých propagandistických skřecích vypouštějí), Babiš by své zemi pomohl jako mrtvému zimník. O tom zoufalci od točvolantů je pak zbytečné vůbec mluvit.
Babiš versus Pavel. Na pletky s bolševiky 1:1, ve všem ostatním tak 0:5. Skóre je jasné. Jestliže se dnes kdejaký ňouma otírá o prezidenta, tak mu musím sdělit toto: v případě napadení Česka budu mít jakousi útěchu, že mně bude velet vojenský profík s válečnými zkušenostmi z bývalé Jugoslávie. Tu plačku, která kolem sebe pořád jen kope a všemi a vším vyčůraně manipuluje, si strčte někam!
Naštěstí snad opravdová válka v Česku nebude. Aby však úplně každý pochopil, s kým máme tu čest, stačí si počkat na rozhodnutí Ústavního soudu ohledně kompetenční žaloby – říkejme raději kompetenčního sporu, jelikož slovo „žaloba“ v mozku myšlenkového giganta rezonuje jako žalování ve škole.
Petr Pavel zcela jistě bude respektovat verdikt, i když pro něj bude nepříznivý. Proti tomu od Babiše s Macinkou a vůbec celého toho obskurního spolku, co nám momentálně vládne, lze v případě pro ně nepříznivého rozhodnutí očekávat různé průtahy, kňučení, výmluvy, snahy o obcházení verdiktu. Naštěstí máme ten mír.