Článek
Drtivé vítězství ANO v loňských volbách – ale ne zase tak drtivé, aby Babiš nemusel ohýbat hřbet před Macinkou a Okamurou – samozřejmě některým nižším článkům potravinového řetězce v dresu Babišova hnutí dodalo odvahu nebetyčně machrovat.
Před letošními komunálními volbami si toho asi ještě užijeme. První vlaštovky se přitom už objevují: ve Stříbře na Tachovsku tamní místostarosta z místní sousedské kandidátky obvinil starostu z ANO, že prý vyhrožoval protikandidátům a zastrašoval je.
Mohlo to být samozřejmě jinak, i když místostarosta tvrdí, že mají nahrané výhrůžné telefonáty pána z ANO. To pro účely tohoto článku ale není vlastně až tolik důležité.
Klíčové je, že dominance ANO může v leckom, kdo obléká dres Babišova hnutí, vzbudit pocit, že je něco víc než někdo jiný od politické konkurence nebo nestraník. Tyhle papalášské manýry trochu připomínají dobu před listopadem 1989.
„Víš, s kým mluvíš?“ Tázaný často sklopil uši a ani radši nechtěl pátrat, která šajba mu zrovna zkřížila cestu. Největší machrovali na velké, velcí na malé, malí na nestraníky. Tak takhle bezva to bylo.
Ale zpátky k ANO. Když k falešné představě o vlastní moci u mnohých připočteme složení členské základny, je vymalováno. Mnoho „charakterních“ přeběhlíků ze sociální demokracie, různí dobrodruzi toužící se svézt na popularitě hnutí k jakémukoli korýtku, vyluxované zbytky malých straniček…
Babiš by měl nějakou vnitřní směrnicí sdělit dolů dovnitř hnutí: „Když už jste se na mě nalepili, nedělejte laskavě ostudu! V tomto ohledu si plně vystačím sám.“
Novinky.cz