Článek
Člověk nemusí být Phil Hellmuth, aby pochopil jedno: Babišova vláda silnými výroky v „pokerové“ hře o koncesionářské poplatky ostošest blufuje, aby zakryla, že to celé přepískla.
Což o to, na první pohled to vypadá náramně. Alena Schillerová se prsí, že poplatky se definitivně odeberou do historie v průběhu příštího roku. Petr Macinka přidává další razantní hlášku; žádná debata se prý už nepovede, všichni to musí pochopit. Vládní koalice dává všemožně najevo, kterak jde o hotovou věc, jen se to prostě musí ještě formálně „spláchnout“ v legislativním procesu.
Pak je tu ale Andrej Babiš. Sice taky tvrdí, že koalice od třaskavého záměru neupustí, nicméně zároveň dává do placu nenápadný dovětek: o podobě zákona se ještě bude jednat v průběhu dalšího schvalování.
No, a v tom to vězí. Je známo, že Babiš skutečně nemá rád demonstrace proti sobě a svým záměrům. Boss je dostatečně otřískaný soudy, půtkami ve Sněmovně a bitvičkami všedního dne, avšak opakované masivní demonstrace jsou jiná káva. O problému už obšírně mluví a píší zahraniční média. Česko jako nejlepší místo pro život na celé planetě se čím dál více stěhuje do říše fantazie.
Viděli jsme Andreje mluvit v televizi o aktuální situaci ohledně poplatků. Bylo vidět, jak je unavený. Žádná energie, ani náznak lídrovství a tahu na branku. Navíc se blíží 17. listopad. Občanská společnost se letos zmobilizuje jako už dlouho ne. Babišova slova, že se o podobě zákona ještě bude jednat, jsou v celkovém kontextu projevem bezradnosti. Jak to udělat, aby se vlk (Okamura) nažral, ale koza (Česká televize) zůstala aspoň trochu celá?
Koaliční šéfíčci se do této totálně nekomfortní situace dostali sami. Ať si to tedy užijí; třeba jim časem zazvoní v uších nějaká pokora. Pokud by to ale chtěli i nadále hrát jenom na sílu, měli by si uvědomit, že protestující zdaleka nevyčerpali všechny možnosti. Poslední, po čem Babiš touží, jsou debaty v Bruselu, jak se mu bouří půlka země kvůli amatérsky připravenému a pitomě prosazovanému zákonu.