Článek
Skokanka na lyžích Anežka Indráčková (20) otevřeně promluvila o tom, jak už v patnácti letech, kdy se účastnila olympiády v Pekingu, bojovala s poruchou příjmu potravy a psychickými problémy, přestože si její okolí myslelo, že si žije svůj sen.
Dvojnásobná olympionička a juniorská mistryně světa se nebojí mluvit o odvrácené straně vrcholového sportu. Promluvila o tom, jak se za zdánlivě splněným snem skrývala samota, psychické trápení a problémy s jídlem. A to vše v době, kdy jí bylo teprve patnáct let. Anežka začala řešit kalorie, bála se některých potravin a její váha rychle klesala.
„Všichni měli za to, že žiju vysněnej život, všechno je úžasné. Nikoho nenapadne, že se ta holka může trápit někde vnitřně,“ přiznala moderátorce Michaele Indrákové v podcastu Pravidla hry.
„Možná jsem dala tak deset kilo dolů za čtyři měsíce. Patnáct, to bylo jako dost,“ vzpomínala na náročné období, kdy si doma o Vánocích dopřála jen jeden kousek lineckého a jinak si vše odpírala. Na skocích na lyžích se porucha příjmu potravy neprojevila, horší to bylo u fyzické přípravy, která pro ni byla čím dál tím náročnější.
Sport.cz„Skákala jsem pořád stejně, ale nezvládala jsem fyzickou přípravu. Stoupla jsem si pod tu činku, chytla jsem ji, šla jsem do dřepu a zase mě chytil prostě blackout,“ popsala situaci, kdy se jí při cvičení zatmělo před očima. Přesto se snažila působit, jako by bylo všechno v pořádku.
„Nechtěla jsem si to přiznat, ale podvědomě jsem to vnímala, nebylo mi příjemné o tom mluvit,“ přiznala s tím, že neustále řešila složení jídla a kalorické tabulky. Indráčková přiznala, že si tím kompenzovala samotu. Kvůli tréninkům, závodům a tehdejší covidové situaci byla dlouho mimo běžný život svých vrstevníků.
„Mě fakt asi trápilo to, že můj život jsou jenom skoky. Jenom skoky, nic víc,“ dodala. Anežka si dokonce prošla obdobím, kdy se rozhodla se skoky skončit, později se ale ke sportu vrátila, změnila přístup a letos získala titul juniorské mistryně světa. Dnes se snaží hledat rovnováhu mezi kariérou a životem mimo můstky.
„Můj cíl je mít z toho radost a s tím přijdou i ty výsledky,“ vysvětlila svůj současný přístup. Sama ale přiznala, že je velmi těžké skloubit s vrcholovým sportem případný partnerský život. Sport totiž neovlivňuje jen její volný čas, ale i možnosti navazovat vztahy.
„Já jsem teda nikdy vztah neměla, ale asi je to složité. Jako to, co slyším od ostatních,“ řekla otevřeně Anežka, která tráví velkou část roku na soustředěních a závodech v zahraničí. Případný partner by se tak musel vyrovnat s tím, že bývá často pryč, což vyžaduje velkou míru pochopení a přizpůsobení.
