Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Herečka Klára Trojanová je maminkou čtyř synů, starších Františka a Josefa a mladších Antonína a Václava, které přivedla na svět se svým bývalým manželem hercem Ivanem Trojanem (59).

A právě kvůli dětem odložila svou uměleckou kariéru na druhou kolej. Původně si myslela, že to bude jen na pár let, nakonec tomu chtěl osud jinak.

„Odcházela jsem, když jsem byla těhotná se třetím dítětem, Říkala jsem si, že si dopřeju luxus a budu dva roky na mateřské, nakonec jsem doma zůstala dvanáct let. S dětmi mě to velmi bavilo. Se staršími jsem tolik nebyla, to jsem pracovala. Takže jsem si to užívala a myslela si, že už to tak zůstane, že mi nic nechybí. Ale pak se mi začalo po divadle strašně stýskat,“ svěřila se Klára Trojanová Super.cz.

Pokud jde o výchovu synů, tak k ní přistupovala zejména ve směru, aby z nich vychovala slušné muže a nedělala rozdíly či odlišná pravidla ve výchově mladších a starších kluků.

„V tomhle asi nejsem klasická maminka. Už na začátku jsem si řekla, že to dítě je samo o sobě komplikace v životě, sice milá a ta nejkrásnější, ale nekomplikovala jsem to dalšími věcmi, že bych si třeba dávala nějaká pravidla výchovy. Myslím si, že jsem děti moc nevychovávala, sledovala jsem je, snažila je korigovat, naučit je, aby byli kluci slušní lidé. Takové ty základní věci. Teď s těmi dvěma je to jiné v tom, že jsem starší, nemám tolik energie a nad spoustou věcí už mávnu rukou. Nějak si žijí svým vlastním životem,“ prozradila herečka s tím, že mají mezi sebou všichni synové krásný vztah.

Když měla Klára ještě všechny kluky pod jednou střechou, tak by se dal testosteron krájet. Dokonce i jejich domácí mazlíček tuhle partu ještě doplňoval.

Je to krásné, ale někdy toho testosteronu bylo tolik, že jsem je třeba musela vypakovat z domu, protože jsme ještě měli i psa, takže další testosteron. Já jsem za ně ráda, že jsou to zrovna kluci. Je fakt, že tím, že jsem byla jediná holka doma, tak jsem měla takové velké pole působnosti na emoční a citové vydírání. To jsem občas používala a používám to i teď, ale ti starší kluci mi to už teda nežerou,“ řekla Klára s úsměvem.

Pokud jde o kariéry synů, tak je znát, že jim žilami koluje umělecká krev. Nejstarší syn František je novinář, Josef si buduje slibnou hereckou kariéru. Dokonce i nejmladší Václav má herecké sklony.

„Mladší jedenáctiletý má asi herecké sklony, je hodně muzikální. Tam si myslím, že půjde tímto směrem, ale všechno může být jinak. Jsem pyšná na všechny čtyři děti, jsou skvělé. Co se týče Pepy, tak se mi líbí jeho přístup. Nevrhá se po hlavě do něčeho, na co se necítí. Pomalu si jde svojí cestou a vybírá si podle sebe a jak to cítí,“ vysvětlila.

Je to už čtrnáct let, co Klára Trojanová odešla ze Švandova divadla, kde měla angažmá. Dnes se věnuje nejen herectví, ale také zpěvu, o kterém si dřív myslela, že úplně není její parketa. Avšak uznávaní umělci okolo ní, jako například její velmi dobrá kamarádka Bára Basiková, si myslí pravý opak.

„Je to 14 let, co jsem odešla ze Švandova divadla, teď se pomalu vracím. Přicházejí komornější věci, je to velmi pozvolný návrat a očekávám, co bude dál. Nechám tomu volný průběh. Před třemi lety jsem začala chodit na zpěv kvůli jednomu představení, které se nakonec nekonalo. Kamarádka Bára Basiková se mě ptala, jestli jsem chodila na zpěv, a začala si mě zvát jako hosta svých recitálů,“ svěřila se Klára, která už má za sebou premiérové pěvecké vystoupení a další je vyprodané. K tomuto umění však přistupuje s velkým respektem, a dokonce promluvila i o nervozitě. „Velká nervozita, celé to stojí na mně a nikdy jsem nic takového nedělala. Není to moje parketa, nejsem zpěvačka a ani nikdy nebudu. Mám k tomu velký respekt a pokoru,“ řekla herečka, která aktuálně působí i ve Werichově vile.

S Klárou Trojanovou jsme probrali také příchod podzimu, vánočních svátků či předsevzetí, které si nedává. „Nedávám si předsevzetí, život mě nějak naučil moc neplánovat, spíš to nechat plynout, přichází to. A když to člověk úplně moc nehrotí a někam netlačí, tak přijde zkrátka to, co přijít má. A to mě velmi baví,“ dodala Klára Trojanová.

Reklama

Další články

Načítám