Článek
Když jsme se sešli na výstavě ocenění, které během svého plodného pracovního života získal Jiří Menzel (†82), chtěli jsme společně s ní zavzpomínat. Jitka Zelenohorská, která filmovým divákům utkvěla v paměti zejména díky rolím v jeho filmech Ostře sledované vlaky a Skřivánci na niti, se do toho ale moc nechtělo.
„Bylo to mládí a bylo to krásné, ale už je to hrozně dávno. Když vidím, jak lidi odcházejí a už je nás málo, to je to nejhorší,“ svěřila Super.cz herečka, kterou trápí zejména problémy s nohama. „Pořád jsem někde po doktorech, ale stejně mi říkají, že mi bude osmdesát, tak co bych chtěla,“ krčila rameny.
Kvůli bolestem si ani neužívá důchod tak, jak si ho vysnila. „Mám tedy čas přečíst si nějaké knížky, což jsem nestíhala. Teď můžu sedět u knih, které jsou strašně těžké a nedaly se vzít třeba k vodě nebo do vlaku. Něco třídím a vyhazuju. Navštěvuju kamarádky. Ale chtěla jsem chodit na výstavy, tak to nejde. Ale řekla jsem si, že budu aspoň jezdit tramvají z konečné na konečnou a podívám se na okraje Prahy, protože bydlím na Vinohradech a tyhle části Prahy vůbec neznám,“ nevzdává život Jitka, která žije sama v bytě na Vinohradech.
Na herectví už rezignovala. „Nabídku bych asi nevzala. Měla bych strach po té dlouhé době, co člověk nic nedělá. Teď jsou jiní lidé, režiséři i způsob práce. Nikoho už neznám. Někdy před třemi čtyřmi lety jsem si zahrála nějakou tetu. A třeba na jednu nabídku osmdesátileté paní jsem prý vypadala moc mladě,“ řekla Super.cz nezapomenutelná Zdenička, jejíž orazítkovaný zadeček se vepsal do dějin českého filmu.
Pravdou je, že dva roky před osmdesátkou má Zelenohorská tvář téměř bez vrásek. „Barvím si vlasy, ale jinak nedělám nic. Na to jsem byla vždycky hrozná. Ale čím víc se tím člověk zabývá, tím je to horší. Obličej si myju mýdlem a vodou a občas ťuknu nějaký krém. Asi to jsou i geny, rodičům bylo přes osmdesát, vrásky neměli a ani nebyli moc šediví,“ uzavřela.
