Článek
„Češi jsou smějící se bestie,“ zní klasický výrok o národní povaze, čímž je řečeno téměř vše o letošních volbách. Těžko lze očekávat, že z hlediska volebních preferencí bude mít nějaký význam agitka herců a hereček, kteří pomáhají politikům ve volební kampani. Hraješ v Ulici? Fajn. Na pódium s Petrem Fialou ale nelez!
Zejména vládní politici si z nás nepokrytě střílejí. Nemravně si zvýšili platy, a abychom nebyli smutní, že my nic, zvedli nám televizní poplatky. Máme drahé potraviny? Nevadí! Cálujeme za elektřinu pomalu nejvíc z celé Evropy? To taky neva! Českého človíčka je ale třeba pořádně navnadit. „Slíbíme hodně, po volbách nesplníme skoro nic,“ říká si politický filuta. Když se k tomu přibere pár ochotných herců, volby musí vyjít!
Tradiční české komično tak dostává v předvolebním čase nový rozměr. Ti samí politici, kteří porušili všechny možné volební sliby a ještě si přihráli další peníze navíc, přičemž nás holí jako nevolníky, by najednou znovu chtěli naše hlasy – úplně samozřejmě, bez jakékoli sebereflexe.
„Bestie“ sice na sobě většinou nechávají štípat dříví, než se opravdu naštvou, ale úplně pitomé nejsou. Zvláště když si v novinách nebo na internetu přečtou, že najatí herci a herečky si díky svému angažmá pro politiky přicházejí na pěkně kulaťoučké sumičky.
Zatím mi pořád není jasné, kdo je větší komediant: jestli prodejní herci, nebo politici, kteří nám teď slibují modré z nebe, načež nám po volbách naservírují bláto z ulice.