Článek
„Furt jen obchodník s plyšáky.“ Hláškou z košířského hostince lze stručně pojmenovat život a dílo Tomia Okamury (53). Básník tím myslel, že i když šéfa SPD jmenujete generálním tajemníkem OSN, bude to pořád týpek, který přemýšlí hlavně o tom, co kde urvat.
Teď to Tomio schytal přímo na politickou komoru od premiéra Andreje Babiše (71), a to dokonce na tiskovce kabinetu.
Andrejova silně popuzená hláška v přímém přenosu: „Pan Okamura nevím, co vyjednává. On si stále plete, myslí si, že je ve vládě, není ve vládě. Je předseda Sněmovny.“ Tohle konstatoval premiér v narážce na Okamurovy snahy vyjednat výjimku u Evropské komise, aby neplatila dočasná ochrana pro ukrajinské muže v produktivním věku.
Vezme si to Tomio nějak k srdci? Samozřejmě že ne. Voliči této vládní koalice rádi zapomínají na historický kontext: Babiš nesnáší Okamuru, naopak je to možná ještě horší. Tomio občas prostě musí učinit malý pokus, jak ukázat, že ještě pořád vede SPD. Pak dostane od Babiše veřejně políček, načež zase stáhne ocas a zaleze do boudy.
Takto nepokrytý a veřejný útok na koaličního partnera by si nedovolil ani Václav Klaus v plné síle, když byl v devadesátkách premiérem a lidovci mu pili krev jako nějaký zmutovaný komár. Tenkrát se ale česká politika ještě tvořila. Dneska připomíná kobylu v posledním tažení, s vyčpělými figurami a prázdnými kecy. Proč by mladí vzdělaní lidé tady chtěli žít, natož mít děti a platit ze svých daní tenhle béčkový cirkus?


