Článek
Dej učitelce do ruky – a do hlavy – něco jiného, než jsou školní osnovy, a začnou se dít věci. Kupříkladu takový poslanecký mandát rozdivočí i zdánlivě vyrovnané povahy.
Seznamte se: učitelka, bývalá poslankyně ODS, potom nainstalovaná do vedení Trikolory a teď už znovu poslankyně, tentokrát za novou stranu – Zuzana Majerová. Tuto dámu rozčílil soudní verdikt nad bývalou kolegyní zpoza katedry, které soud vyměřil několikaměsíční podmínku za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině.
Nešťastníky, kteří se jakkoli podíleli na rozsudku, by Trikolora pod vedením Majerové nejradši poslala někam k soustruhu. Válečné zločiny Rusáků na Ukrajině jsou přitom neoddiskutovatelné a zcela reálné svinstvo (ty fotky a videa fakt nevyrábí, za pomoci umělé inteligence, po nocích Soros). Jejich bagatelizace nebo dokonce schvalování je podobně nechutné, jako schvalovat vraždu souseda.
Stejně pitomé je, když se nějaký politik nebo politička domnívá, že může zasahovat do justice, která je oddělená od výkonné i zákonodárné moci. Soudci se totiž nezodpovídají nejen premiérovi, ale dokonce ani paní Majerové a Trikoloře.
Muži a ženy v talárech soudí podle zákonů, jež schvalují zákonodárci. Takhle jednoduché to je. Poslankyně Majerová – a Trikolora vůbec – by měla svou energii napnout spíš k tomu, aby v této zemi vznikaly opravdu kvalitní zákony, nikoli lobbistické zmetky.