Článek
Čeští politici vedou letitou bitvu proti drahým potravinám, přičemž boj je to podobně lítý jako takzvaná podivná válka před německým útokem na Francii v květnu 1940. Jde tedy hlavně o lavírování bez efektu.
Jedno z es Fialovy vlády – ministr zemědělství Marek Výborný – chtělo potraviny zlevnit slavným výrokem: „Vyvinu neformální tlak.“ Tlačení pana Výborného bylo skutečně velmi neformální, jelikož k ničemu nevedlo.
Taky nový ministr hnojení a výživy Martin Šebestyán přišel s podobně skvělým nápadem. Hodlá zřídit potravinového ombudsmana, který má dohlížet na kvalitu a férové ceny. „Smělá hypotéza,“ jak by řekl detektiv Nick Carter ve filmu Adéla ještě nevečeřela; kytka zřejmě nechtěla mít nic společného s tuzemskými supermarkety, takže si radši dala k večeři rovnou syrové maso.
Kvalifikovaná debata o příčinách chronického stavu, kdy Češi jedí méně kvalitní a zároveň dražší šmakulády, než v jiných zemích, by zřejmě vedla ke zhroucení tohoto webu. Zemědělci obviňují obchodní řetězce. Ty zase tvrdí, že to vůbec není pravda a naopak hází vinu na ostatní. Každý by chtěl vyrábět dobře a prodávat levně, ale nějak to pořád nevychází.
Babišova vláda vzala problém dílčím způsobem za správný konec: zlevňuje energie. Jde o opatření, na němž se shodnou všichni. Další nápady už tak oslnivé nejsou. K jednomu z mála dalších, aspoň trochu účinných nástrojů – snížení DPH na základní potraviny – se kabinet asi neodhodlá. Česko má přitom tuto daň jednu z nejvyšších v celé EU.