Článek
Buď jde o vrcholně sofistikovanou politiku, nebo o náhodu. Spíš tedy o to druhé, jelikož Andrej Babiš (71) má k šachovému velmistrovi, který vidí skoro všechny nuance na šachovnici, asi tak daleko jako autor toho textu k Hemingwayovi.
Oč jde? Premiér navštívil Ázerbájdžán. Česko má zájem o zemní plyn z této země, hostitel – prezident Ilham Alijev – by na oplátku rád viděl prohloubení spolupráce v obranném průmyslu. Je to samozřejmě výhodný obchod: vyšleme do této země Karla z aktivních záloh, na oplátku dostaneme tolik zemního plynu, že na něm rok budeme vařit svíčkovou.
Pro potřeby tohoto článku je nicméně klíčové, že proti celému holportu je Rusko. Z jeho pohledu jde totiž o další krůček v údajné dlouhodobé strategii Západu, který se prý snaží vytlačit východního medvěda z jeho tradičních trhů. V Kremlu vidí všechno výhradně geopoliticky, a proto to taky vedou od desíti k pěti.
Půvab této situace samozřejmě spočívá hlavně v tom, že k nepřátelům známého chaota, zaklekávače a zaříkávače dotací, nově přibyl i zločinný a teroristický režim Vladimira Putina. Ekonomové si nad výkony Babišovy vlády rvou na hlavě vlasy. Slušní lidé si odplivují. Nová konstelace však, zdá se, tohle všechno relativizuje.
Opravdu? Počkejme si na vyjádření Jindřicha Rajchla nebo Zuzany Majerové. Známí proruští naivkové nebo rovnou vlastizrádci nám to celé jistě nějak vysvětlí, když jsou s Andym v té vládní koalici. Schizofrenie je ovšem slabé slovo.


